Pocta velkému učiteli od jeho vděčného studenta. Osobní výpověď proslulého filmového tvůrce s mnoha vzácnými a neopakovatelnými momenty. Dokumentární klub: Vojtěch Jasný – život a film, premiéra španělského dokumentu – v původním znění s titulky – ve čtvrtek 28. července ve 22.20 hodin na ČT2 a ve vysokém rozlišení na ČT HD.
Česká televize uvede v Dokumentárním klubu ojedinělý snímek Vojtěch Jasný – život a film. Netradiční dokument nabídne Dvojka a ve vysokém rozlišení ČT HD ve čtvrtek 28. července 2011 od 22.20 hodin. Španělskému tvůrci Arkaitzu Basterrovi se podařilo natočit velmi osobní výpověď režiséra mj. legendárních snímků Až přijde kocour (1963) a Všichni dobří rodáci (1968) s mnoha vzácnými a neopakovatelnými momenty. Patří k nim například setkání Vojtěcha Jasného s Milošem Formanem a rozhovor přecházející z češtiny do angličtiny a naopak.
Repríza dokumentu bude v sobotu 30. července na ČT2 a ČT HD po půlnoci – v 00.55 hodin.
Arkaitz Basterra Zalbide patří mezi vděčné studenty Vojtěcha Jasného. Režisér ho v New Yorku přijal nejen za studenta, ale i za člena rodiny. Není divu: Jasný byl v Americe sám, protože peněz nebylo nazbyt. Jeho manželka Květa s postiženým synem Petrem zůstali v Německu, kam všichni emigrovali po sovětské invazi. Zajímavostí je, že oba tvůrci se narodili v listopadu – Jasný třicátého a Basterra osmáctého.
Vojtěch Jasný (*30. 11. 1925) se při studiu FAMU – oboru kamera setkal s prof. Karlem Plickou, který o něm řekl – Jasný je lyrik. V dalších letech působil jako Plickův asistent, spolupracoval s Karlem Kachyňou. Vytvořili tandem, který je podepsán pod řadou dokumentárních filmů. Jako první samostatný film natočil Jasný Zářijové noci (1956) podle divadelní hry Pavla Kohouta. Poté realizoval šest filmů. Pro tři z nich – Touhu (1958), Až přijde kocour (1963) a Všichni dobří rodáci (1968) – je charakteristický jeho poeticko lyrický způsob filmového vyprávění. Po událostech roku 1968 se režisér rozhodl pro odchod do exilu. V 70. letech pracoval především pro západoněmeckou televizi. Natočil několik filmů, mezi nejvýznačnější patří přepis románu H. Bölla Klaunovy názory (1975). Jako poslední realizoval v zahraničí snímek Velká země malých (1987). Po roce 1989 se v Česku vrátil ke svému životnímu tématu a natočil film Návrat ztraceného ráje (1999), volně navazující na snímek Všichni dobří rodáci. Koncem 90. let také napsal vzpomínkovou knihu Život a film.
Arkaitz Basterra Zalbide (*18. 11. 1974) studoval režii na New York Film Academy. Debutoval celovečerním dokumentem Agian, který měl premiéru v roce 2006 na MFF San Sebastian. V současnosti připravuje scénář celovečerního hraného filmu.
Foto: Česká televize
