Inovativní formát veleúspěšné švédské docu-reality show, který by měl otevřít veřejnou debatu na téma motivace žáků a kvality vzdělávání na druhém stupni základních škol. Od pátku 24. října 2014 na ČT1.
Na území našeho státu žije podle odhadů 150 000 až 300 000 Romů. To je 1,4 až 2,8 procenta všech obyvatel Česka. Výhradně romské třídy nejsou povolené, přesto je Česko opakovaně kritizováno mezinárodními institucemi za nepřímou segregaci – vlivem mnoha okolností tu vznikají třídy, ve kterých převažují romské děti.
Třída 8. A je sondou do života romských teenagerů a vychází ze švédského originálu Class Of, který v tamější veřejnoprávní televizi v letech 2008 a 2011 překonal rekordy sledovanosti a získal prestižní ocenění v kategorii televizních pořadů. Tento formát je schopný otevřít veřejnou debatu nejen o výše zmíněné nepřímé segregaci jako problému, který není dlouhodobě řešen, ale také o obecnějších věcech, jako například motivace žáků a kvalita vzdělávání na druhém stupni základních škol.
V našem případě se jedná o příběh ZŠ Osmec, která se nachází v centru Brna. Vzhledem k poloze a spádovosti se tato škola postupně stala školou romskou. Představitelé této školy se nedomnívají, že by situaci nezvládali, ale současně je zajímá pohled zvenčí. Přijmout na jedno pololetí tři nové učitele s jejich metodami výuky, je pro ně příležitostí, jak se dozvědět něco o svém fungování. Cítí, že potřebují novou energii, která by je posunula dál nejen ve vlastním rozvoji, ale především v rozvoji žáků.
Třída 8. A je jedna z nejproblematičtějších tříd. Je to třída, která byla ještě v předchozím roce rozdělena na dvě a až tento rok byla sloučena. Tento krok vyvolal mnoho problémů. Děti si musely zvykat na nové spolužáky a nemohly pracovat v malých skupinkách. Individuální přístup se poněkud zkomplikoval a klima ve třídě se začalo narušovat velkou nekázní a minimální mírou soustředění.
Ani jeden z nových učitelů nemá zkušenosti s romskou třídou. Chtějí se pokusit stávající situaci změnit. Konkrétně se jedná o předměty český jazyk, matematika a dějepis. Naši učitelé přichází z prestižních škol, které mají v celostátním srovnání výborné výsledky a někteří z nich dokonce také přednáší na vysokých školách.
Dá se na současném stavu něco změnit a vylepšit? Vedení školy se ve spolupráci s Českou televizí rozhodlo k experimentu. Tři učitelé ze tří českých měst, kteří s podobnou třídou nikdy neměli zkušenost, budou půl roku ve třídě 8. A učit. Podaří se jim v žácích probudit zájem o školu? Přesvědčí je, že má smysl chodit do školy, dělat domácí úkoly a v hodinách poslouchat? Anebo zjistí, že v případě 8. A je veškeré snažení marné?
Dramaturg Richard Komárek: Segregace romských dětí je problém, který nejsme zatím schopni řešit
Jakým způsobem jste do Vaší reality show hledali učitele?
Vyhlásili jsme konkurz, kam se nám přihlásilo vcelku hodně učitelů. Také jsme objížděli školy, které jsou v celorepublikovém srovnání nadprůměrné, zkrátka vyhlášené dobré školy. Vybírali jsme podle jejich schopností zaujmout, vzdělání, ale zásadní pro nás byla to, že vybraní učitelé věřili, že se dá změnit přístup žáků k učivu, ke škole. Nemalé procento přihlášených už takto optimisticky nemluvilo, spíš byli nastaveni tak, že když někdo nechce, tak s tím nikdo nic neudělá. Důležité pro nás bylo také věkové rozpětí. Chtěli jsme mladé, kteří jsou na začátku kariéry a také ty zkušenější. Nebylo jednoduché učitele získat, protože kvalitního učitele škola pustí jen těžko na půl roku do jiné »konkurenční« školy. Nakonec se to podařilo a ten výběr je myslím pestrý ve svém omezeném počtu.
Myslíte si, že učitel má »zázračnou« schopnost napravit svým přístupem a jednáním celou třídu?
Pevně jsme věřili tomu, že to tak je. Že i jeden student, který naprosto změní přístup ke škole a k nahlížení svého »já« ve svém okolí, bude výhra. Není jednoduché vynikat v prostředí, které vás táhne dolů. Myslím, že takového žáka jsme našli a doufám, že jsme mu dodali tolik sebevědomí, že zkusí jít na střední školu. Žáci jsou přece jenom na prahu důležitého životního rozhodnutí. Přijetí na střední školu či učiliště, je něco, co vás po jistou dobu velmi ovlivňuje.
Naplnily se vaše představy?
Ano i ne. Několik žáků vyniklo, další propadl a několik nebylo klasifikovaných. Důležité bylo sledovat, jak se naši vybraní učitelé snaží a jak bojují za lepší známky žáků. Jak se systémem školy, tak s vlastní schopností učit.
Jak se odráží prostředí problematické části města, kde se škola nachází, v každodenní realitě ve třídě a mezi žáky?
Bylo to pro nás velmi překvapivé. Když se řekne romská škola, ne každému se vybaví centrum Brna. Nemyslím, že problém je v místě, kde se škola nachází, to znamená ulice Cejl, Bratislavská, atp. (místa silně osídlená Romy). Problém je zcela jistě ve financích a možnostech Romů odstěhovat se z ghetta, kde žijí celý svůj život. Rodiče dětí jsou z velké části nezaměstnaní. Mnohdy děti pochází z početných rodin, kdy mají i devět sourozenců, pak se musí strat o domácnost a trochu to posouvá jejich studentský život někam jinam. Velký problém je taky docházka, což k mému překvapení škola nějak toleruje, nic s tím nedělá, nebo už vzdala možnost něco s tím dělat.
Čím vás žáci – teenageři – nejvíce překvapili?
Ze všeho nejvíc mě překvapilo to, jak strašně nízko mají nastavenou laťku toho, co chtějí dokázat. Většina z nich chce dělat cukrářku, zedníka, automechanika, kadeřnici. Na tom není nic špatného, ale téměř nikdo ani nepřemýšlí o tom, že by zkusil střední školu, o vysoké ani nemluvím. Pro ně je priorita se co nejdřív vyučit a jít pracovat. Další věc, která mě překvapila, protože se to neslučuje s všeobecnou představou o Romech, bylo to, že děti se styděly za to, že jejich rodiče nepracují. Když jsme se jich následně ptali, co by dělali, kdyby nebyli ve škole, tak nikdo z nich neřekl, že by chtěl být doma. Všichni chtěli pracovat. To, že mě to překvapuje, ze mě dělá omezence, který přistoupil na stereotyp o vnímání Romů jako těch, co nepracují. Na druhou stranu by mě to možná překvapilo i ve třídě, kde by Romové nebyli. No a nakonec to byla mnohdy naprostá odevzdanost. Některým bylo úplně jedno, co se s nimi stane a jaké známky mají. Nejlepší je pro ně varianta prolézt se čtyřkami. Mezi dětmi chybí „tahouni“, kteří jsou přímým vzorem pro ostatní.
Do třídy 8. A chodí převážně romské děti. Myslíte si, že situace by mohla být pro žáky i pedagogy lepší, kdyby byla třída složena z dětí z různorodějšího prostředí?
Ano. O to se škola také snaží, bohužel zatím marně. Je to i otázka nastavení systému českého vzdělávání na základních školách. Segregace romských dětí je obrovský problém, který nejsme zatím schopni řešit.
Třída 8. A je licencovaný formát, ale vaše pojetí se od původního odklání. V čem? A proč jste k této změně přistoupili?
Ty změny souvisí s tím, že formát je původně švédský a jak sociálně-kulturní klima, tak školství samotné, je v každé zemi někde jinde. Ve Švédsku byl tento formát nastaven tak, že našli školu, která byla těsně před zavřením, a tu školu se noví učitelé pokoušeli zachránit. Také složení třídy bylo velmi multikulturní od Asiatů přes Araby, Afričany, až po místní. Takže mnohdy řešili i otázky typu naprostého nedorozumění, které byly z podstaty odlišnosti kultur. Na Slovensku to byla třída, která byla v pohraničí v malé vesnici, kde se všichni znali. Také zde byl přístup poněkud jiný a typ žáků byl například od těch brněnských diametrálně odlišný. Co je však spojnicí, je nahlédnutí do práce učitelů a jejich příběh. Oni jsou ti, kteří budou hodnoceni diváky, jak na tom třída 8. A bude.
Hlavní představitelé doku-reality Třída 8. A
Dagmar Svobodová – učitelka českého jazyka
Pochází z Karlových Varů, kde učí na tamější ZŠ jazyků. Je to škola, kterou navštěvují především cizinci. Kromě studií na Pedagogické fakultě J. E. Purkyně Ústí nad Labem, má za sebou i studium při České grafologické komoře, obor: Grafologie a psychologie. Věnuje se hudbě, mimo jiné byla violistkou symfonického orchestru EUROPERA – Liberec, v současné době je violistkou a zpěvačkou Souboru písní a tanců Dyleň – Karlovy Vary.
Ivan Bauer – učitel dějepisu
Praxe v oboru 22 let. Třináct let pořádá didaktické semináře pro učitele dějepisu pod názvem Cesty minulosti. Tyto semináře nabízí kolegům možnou cestu k efektivnější a pestřejší výuce. Program je zaměřen prakticky, ukazuje prověřené a přenosné metody a postupy práce se třídou.
Od roku 2006 spolupracuje jako lektor s Prázdninovou školou Lipnice, a to například na realizaci kurzu Klíč, který je zaměřen na posílení kompetencí a přípravu ŠVP a také na projektu Sborovna, který je určen kolektivům pedagogů a akcentuje využití zážitkové pedagogiky ve výuce.
Petr Pupík – učitel matematiky
Vyučuje na matematickém gymnáziu v Brně. Mimo to také přednáší na Fakultě informatiky na Masarykově univerzitě. Vymýšlí různé logické hry a soutěže.
V projektu Třída 8. A je to ten, který je schopen se postavit do opozice vůči současnému vedení školy.
Anotace jednotlivých dílů
1. díl
Zjišťujeme, jaká škola se do projektu přihlásila a jaká byla její motivace. Noví učitelé Dagmar, Ivan a Petr přichází na první hodiny v 8. A. Jejich očekávání zde nabývá reálné kontury. Seznamují se s žáky a vytyčují si své pravomoci a pozice ve třídě. Zatímco Dagmar zaujme svým vzhledem a informací, že je modelka, Ivan se postaví na lavici, což ve třídě způsobí mírné zděšení. Petr se pustí rovnou do vyučování, dokonce nabízí některým studentům účast na matematické olympiádě.
2. díl
Po zdvořilém seznámení se nových učitelů se školou a studenty, přichází vystřízlivění. Při srovnávání znalostí a přístupu k učivu s jejich stávajícími školami a ročníky, zjišťují, že jejich očekávání bylo v mnoha ohledech předčeno. Dějepisář Ivan jen stěží dokáže pochopit, že někteří žáci mají problém v 8. ročníku základní školy přečíst text. Učitel matematiky Petr se nedokáže vyrovnat s ustavičným vyrušováním v hodinách, což zachytí i skrytá kamera. Ve třídě se profilují osobnosti, které tvoří základní jádro kolektivu. Motivace je u všech dětí velmi nízká. Většina z nich vůbec nepřemýšlí o střední škole. Podaří se našim novým učitelům zvýšit sebevědomí žáků 8. A?
3. díl
Žáky čeká čtvrtletní test. Víc z tohoto testu mají paradoxně však učitelé. Není to totiž jen otázka přípravy žáků do hodin. Učitelé si uvědomují, že neúspěch padne na jejich hlavu. Bobo se ukáže jako nejhorší žák třídy. Do hodin se nepřipravuje, písemné práce nepíše. Je rozhodnutý se školou proflákat. Jeho sen je živit se fotbalem. Nejde o to, že by na to neměl dostatek talentu, ale jeho liknavost se projevuje i v tréninku, což ho poněkud limituje v dosažení svého snu.
4. díl
Výsledky čtvrtletních prací. Dějepisář Ivan je zklamaný. Děti dostaly šanci dostat dobrou známku, ale nevyužili ji. Učitel matematiky Petr oznamuje, kteří žáci propadají a kteří nebudou klasifikovaní. Čeština dopadla pro žáky 8. A nad očekávání dobře. Při setkání nových učitelů s ředitelkou školy a jejím zástupcem, se probírá otázka romské integrace.
5. díl
Učitel matematiky Petr dnes míří do školy o něco dřív. Vedoucí předmětové komise pro matematiku ho pozvala na setkání kvůli předběžné klasifikaci, protože Petr se na hodnocení žáků 8. A. s ostatními učiteli neshodne. Zástupce ředitelky si pozval češtinářku Dagmar na zhodnocení její dosavadní práce. Přestože vše proběhlo v klidné atmosféře, i tady zazněly návrhy na zlepšení. Dagmar si vzala doporučení z porady k srdci a dnes bude poprvé vyučovat v knihovně, navíc v tandemu se zkušenou asistentkou. 8. A dnes čeká úplně jiný den. Do školy přišli zástupci střední odborné školy a budou mezi žáky hledat své možné budoucí studenty.
6. díl
Dějepisář Ivan dává dětem poslední možnost doplnit si složky, které jim rozdal při prvním setkání (skládají se z probíraného učiva, výpisky z novin, obrázky, různé texty). Tyto složky jim mohou zlepšit známky o jeden stupeň. Někteří toho využijí. Jessica se představuje v tanečním kroužku. Připravují se na hudební festival, který pořádá škola. Učitelé rekapitulují jejich současné působení na škole v úzkém kruhu mezi sebou. Žáci se chystají na čtvrtletní práce, které už budou rozhodovat o jejich známkách.
7. díl
Zástupce ředitelky hodnotí dosavadní působení učitelů ve škole. Není to jen kritika, ale také sebereflexe. Tenze mezi ním a učitelem matematiky Petrem je zde stále patrná. Těhotenství studentky Kristýny je tématem především pro její spolužáky. Nedovedou si představit sebe sama v její situaci. Do školy přichází modly některých žáků – fotbalisté prvoligového brněnského mužstva. Zejména Bobo a Frenkie jsou trochu zklamaní. Zjistí totiž, že i fotbalisté se musí učit.
8. díl
Blíží se konec školního roku, a tak třída i s novými učiteli vyrazila na výlet na zámek Lednice. Školní výlet je poslední společnou aktivitou hostujících učitelů s třídou. A tak ho využili pro závěrečné společné hodnocení žáků. Náš experiment je u konce. Někteří žáci se sice zlepšili v matematice, ale zase se zhoršili v dějepisu. Mnozí si navíc pokazili známky i v předmětech, kde k výměně učitele nedošlo. Ukázalo se tak, že osobnost učitele je důležitá, ale že to nejdůležitější musí udělat sami žáci. Rozhodnout se tak jako Sam, čeho chtějí dosáhnout a pochopit, že pro to musí vyvinout velké úsilí. Jinak se nezmění ani jejich vysvědčení, ani jejich životy. A v neposlední řadě se rovněž ukazuje, že segregace romských dětí do oddělených tříd, či přímo škol je mnohem větší problém, než si je většina z nás ochotná připustit. A že je nutné začít s tím něco dělat.
Štáb Třídy 8. A už má s natáčením tohoto formátu zkušenosti ze Slovenska, kde s velkými ohlasy zejména ze strany odborníků na školství natočili šestnáctidílnou sérii Trieda 9. A.
Kreativní producentka Kamila Zlatušková se navíc ve svých pořadech často zaměřuje na sociálně vyloučené děti – např. na oceňovaném časosběrném seriálu Ptáčata pracovala společně s Lukášem Frantou, současným dramaturgem a scenáristou Třídy 8. A.
Třída 8. A
Stopáž: 8×45 minut
Rok výroby: 2014
Režie: Braňo Špaček
Scénář: Anna Fifiková, Braňo Špaček, Natália Popluhárová, Lukáš Franta
Dramaturgie: Jan Souček, Richard Komárek
Účinkují: Dagmar Svobodová, Petr Pupík, Ivan Bauer a žáci 8. A
Autor formátu: Strix Television AB
Distributorem licence: Digital Rights Group Limited
Střih: Radoslav Dubravský
Kamera: Braňo Špaček, Vladimír Chudý
Výkonný producent: Pavel Plešák
Kreativní producentka: Kamila Zlatušková
Foto: Česká televize
