Již pětatřicet let patří v České, respektive v Československé, televizi nedělní ráno dětem. V lednu 1981 byl totiž odvysílán první díl Studia Kamarád, který zahájil tradici, jež dnes představuje přes pět tisíc hodin dětského nedělního programu a jejíž součástí jsou ikonické loutky a kulisy vycházející z návrhů Stanislava Holého. Pořad, který se ve vysílání objevoval pod různými jmény i po revoluci, se ke svému původnímu názvu vrátil před pěti lety. Diváci si jej nyní mohou v premiéře naladit každou neděli od 7.30 hodin na ČT 😀 a ČT2.
Studio Kamarád 1981–1990
1. díl: 4. ledna 1981, vysíláno až do října 1990
Studiu Kamarád předcházely pilotní díly, kde se
ještě hledal název a tvář pořadu (říjen 1980 Studio A, listopad 1980 Děti, ahoj!).
Moderátoři: Nejvýraznější tváří byl Jiří Chalupa, jenž byl zároveň dramaturgem pořadu. Studio Kamarád rovněž uváděli Lenka Vavrinčíková, Štěpánka Haničincová a další.
Loutky: Jů, Hele, Muf, Pip, Šamšula, Tryskomyši, had Albert, velryba Madla, víla Fláfa a další
Výtvarník: Stanislav Holý
Architekt: Drahoslav Nikodém
Režiséři: Josef Platz, Josef Vondráček
Jů a Hele
Postavy Jů a Hele se na obrazovce poprvé představily již 19. 10. 1980 ve Studiu A.
Tyto nezaměnitelné postavy se staly natolik oblíbenými, že se objevovaly i ve většině dalších pořadů navazujících na původní Studio Kamarád.
Hlas postavě Jů propůjčuje již od počátku vysílání Jiří Lábus, postavu Hele nejdřív mluvil Milan Neděla, kterého kvůli nemoci později vystřídal Ota Jirák. Muf promlouvá hlasem Zuzany Skalníkové.
Jednu loutku vodí obvykle dva loutkoherci, záleží například na náročnosti scénky. Mezi ty, kteří jsou v týmu od začátku, se řadí Jaroslav Vidlař a Jana Prachařová.
Jů a Hele se navzájem oslovují ve třetí osobě, jsou to totiž »neutra«. Důvodem bylo, aby byly postavy stejně blízké pro chlapečky i holčičky.
Ota Jirák: Huba se mi sama zkřivila a mluva Heleho byla na světě
Ota Jirák, dabingový herec, komik a bavič, je mimo jiné velkým i malým divákům dobře znám jako představitel hlasu dětské televizní postavičky Hele z pořadu Studio Kamarád.
Čekal jste, že se z Jů a Hele stane takový fenomén?
Rozhodně ne, ani ve snu by nás tehdy nenapadlo, že nám to vydrží takhle dlouho. Navíc postavy Jů a Hele byly několikrát z obrazovky staženy, ale nikdy ta pauza netrvala moc dlouho, diváci si je vždy vyžádali zpět.
Jak jste hledal polohu hlasu pro postavu Hele?
Přišlo to samo. Okamžitě, jakmile jsem poprvé uviděl loutku skvělého výtvarníka Standy Holého, se mi huba sama zkřivila a mluva Heleho byla na světě.
Ten hlas je opravdu nezaměnitelný. Používáte jej někdy i v běžném životě?
Často se mi to stává, když potkávám rodiče s malými dětmi a oni po mě pokukují. To pak stačí jen říct jako Hele: „Ahoj kamarádi, máme vás rádi,“ a i ti malí hned vědí a vědí i ti velcí.
Co byste popřál Jů a Hele do dalších let.
Především bych jim popřál dobré autory. No a nám s Jirkou, aby nám hlasy i těla ještě dlouho vydržely.
Pásma pro děti od roku 1991
Od roku 1991 následují pásma pro děti pod jinými názvy, např. Studio Rosa, Jůhele neděle, Hřiště 7.
Za 35 let se v nedělním pásmu vystřídala cela řada moderátorů – Jan Rosák, Marta Issová, Michal Nesvadba, Magda Reifová, Libuše Havelková, Dagmar Patrasová, Bob Klepl, Arnošt Goldflam, Martin Dejdar a mnozí další. Jedním z moderátorů pořadu Ži-ra-fa vysílaného v letech 1999–2000 byl i tehdy začínající Libor Bouček.
1. ledna 2011 dětské nedělní pásmo začalo opět vysílat pod názvem Studio Kamarád (nyní simultánně na ČT 😀 a ČT2). Přibyly loutky: Fámula – holčičí obdoba Mufa (nejdříve ji mluvila Markéta Plánková, nyní Radka Stupková), motýlka Otylka (hlas jí propůjčuje Klára Sedláčková – Oltová), tryskomyška Tryský (mluví hlasem Lucie Pernetové) a tryskomyšák Tryskáček (mluví jej Marek Němec). Znovu se uvedl na scénu pan Pip (promlouvá za něj Tomáš Pavelka) a Hary Šoumen (mluví a zpívá Martin Dejdar).
Všechny loutky se vytvářely či obnovovaly pod vedením a dohledem paní Marie Holé a jejího syna, kteří jsou oba nenahraditelnými opatrovníky odkazu Stanislav Holého, autora výtvarné podoby Studia Kamarád, podoby, která vůbec nezestárla a skvěle plní svou kreativní úlohu až do dnešních dnů. Neocenitelným pomocníkem při udržení jednotného výtvarného stylu je zejména architekt Drahoslav Nikodém, který je u Studia Kamarád již od jeho počátků.
Luděk Horký: Dětský televizní svět bych rozdělil na dobu před vznikem Déčka a po tomto datu
Manažer vývoje dětské tvorby České televize, v současné době se mimo jiné podílí na pořadu Studio Kamarád. V minulosti byl dramaturgem a zároveň jedním z moderátorů televizního pásma pro děti s názvem Hřiště 7.
Jaké je Studio Kamarád dnes, v čem se liší od pořadu před pětatřiceti lety?
Samozřejmě se změnil jazyk, styl humoru, způsob vyprávění příběhů a vůbec komunikace s dětmi. V čem jsou oba pořady na první pohled stejné, je výrazný výtvarný styl Stanislava Holého a to včetně charakteristických loutek. A i když už se Jůheláci tolik nevymezují vůči »dospělákům«, leitmotivem Studia Kamarád je nadále věta: „Kamarádi, máme vás rádi“. To se prostě nemění.
Studio Kamarád bylo ve své době prvním pravidelně vysílaným pásmem pro děti svého druhu. Dnes má dětský divák České televize dokonce svůj vlastní televizní kanál.
Je to tak, dokonce bych dětský televizní svět u nás pomyslně rozdělil na dobu před vznikem Déčka a po tomto datu. Studio Kamarád stále zůstává jedním z nejsledovanějších pořadů na Déčku a současně patří k těm nejdelším, vzhledem k tomu, že trvá dvě hodiny. Proměnila se ale jeho funkce. Dříve byl kladen důraz i na vzdělávání či publicistiku, ale právě se zrodem Déčka tuto funkci převzaly i jiné pořady, například Zprávičky, Sám v muzeu, Michalovy barvy a mnohé další.
Na původní Studio Kamarád navazovala řada dalších pořadů tohoto typu, čím se odlišovaly?
Především výtvarným stylem, loutkami a osobnostmi moderátorů. Studio Rosa, které běželo na televizní obrazovce v devadesátých letech, moderoval Jan Rosák společně s loutkami podle výtvarných návrhů Milana Knížáka. Ži-ra-fa, neboli živě, rafinovaně a s fantazií, zas byla spíše pro starší děti, protože byl kladen důraz na publicistiku a aktuální témata a méně na relaxaci u pohádek. Naopak Pohádková půda se vrátila k pohádkám a přinesla celou galerii nových loutek, jejichž autorem byl Ivo Houf. Zajímavostí je, že mezi scenáristy se objevila taková jména, jako jsou Jiří Žáček či Markéta Zinnerová. Zmínit můžeme i Hřiště 7, neboť pro tento pořad se natáčelo mnoho vlastních minipořadů, například Kabarety z maringotky, Vrabčák Lojza nebo Děti kreslí písničky.
Co byste popřál Studiu Kamarád do dalších let?
Aby měl Muf pořád sílu tak krásně zlobit, aby si Hary Šoumen založil vlastní plyšovou kapelu a aby se vrátila postavička Kohouta Edy.
Studio Kamarád v číslech
Od spuštění programu v roce 1981 odehráno do konce roku 2015 přes 5000 hodin vysílání a 1841 epizod (včetně jinak pojmenovaných dětských bloků)
Po znovuobnovení pořadu Studio Kamarád v lednu 2011 odvysíláno 242 premiérových dílů
Současný index divácké spokojenosti s pořadem je na nadprůměrných 8,4
Po přechodu Studia Kamarád na dětský kanál ČT:D a jeho simultánní vysílání na ČT2 v září roku 2013 podíl na sledovanosti pořadu výrazně vzrostl
Foto: Česká televize
