Primátor Prahy Tomáš Hudeček, zpěvačka Lenny a psychiatr Oldřich Vinař se představí v Show Jana Krause. Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte v pátek 2. května ve 22.15 hodin na Primě.
Tomáš Hudeček – primátor hl. m. Prahy za TOP 09, místopředseda krajské pražské organizace TOP 09, vysokoškolský pedagog, geograf a bývalý tanečník. Mladý, ambiciózní a sebevědomý muž, který se vmíchal do politiky a »utrpěl« raketovou kariéru svým vzestupem za povodní, aby s ním následně hodně cloumaly vlny jiných politicko-hospodářských »povodní«: starých kauz.
Lenny – devatenáctiletá zpěvačka, písničkářka, hudební skladatelka, textařka, klavíristka a muzikantka. Dcera známé zpěvačky Lenky Filipové. Narodila se jako Lenka Filipová, ale vystupuje pod uměleckým jménem Lenny.
Doc. MUDr. Oldřich Vinař, DrSc. – legendární psychiatr, který se této profesi věnuje už skoro 60 let, momentálně působí ve své soukromé psychiatrické praxi, na webu má blog, kde pravidelně komentuje společenské a politické dění. Říká se, že psychiatři se dělí na »práškaře« a »mluvky«. Docent Vinař je jednoznačně tím prvním. Je otcem české poválečné psychofarmakologie a od konce osmdesátých let se podílel na vývoji řady psychofarmak, která se užívala ještě nedávno nebo se užívají dodnes. Sám ale tvrdí, že lidská duše potřebuje obojí – rozhovor i léky. Oldřich Vinař je mezi kolegy populární a patří mezi české lékaře, kteří mají velké renomé i v zahraničí. Ač by si mohl dávno užívat poklidu penze, dál ordinuje ve své soukromé praxi, jako bloger komentuje soudobé dění a studuje jazyky. Co je podle něj dnes největší problém lidské psychiky? „Deprese a úzkosti mají k sobě blízko. Úzkost byla v popředí zájmu psychiatrů i veřejnosti hlavně v šedesátých letech minulého století. Tehdy se objevily první léky proti úzkosti – anxiolytika. Začalo se spotřebovávat obrovské množství tablet. Někdo spočítal, že kdyby se tabletky poskládaly na sebe, dosáhl by sloupec ze Země na Měsíc. Sociologové mluvili o věku úzkosti nebo o době pilulkové, podobně jako historie zná dobu kamennou nebo bronzovou. Vysvětlovalo se to strachem z třetí světové války,“ říká pan docent. Ale zatímco lidí s depresemi výrazně nepřibývá, přibývá pacientů s Alzheimerovou nemocí. „Protože žijeme skoro dvakrát déle než v minulosti a častěji se dožíváme věku, kdy tato nemoc vzniká. Když lidé umírali v pětapadesáti, Alzheimerovy nemoci se nedožili,“ vysvětluje. Objasňuje také, kde se v lidech bere stálá touha po tajemnu: „Dá se dokonce říci, že čím technicky vyspělejší společnost, tím jsou lidé náchylnější uvěřit těm nejobskurnějším bludům. Medicína ukázala svoje obrovské schopnosti. Hovoří se například o dorůstání orgánů za pomoci kmenových buněk, o nové a unikátní léčbě rakoviny a já nevím co ještě. Žijeme v době, kdy se vytváří hlad po tom nejlepším, které však nebývá vždy k dispozici. A tehdy vzniká jiný hlad, který se snaží mnohdy zaplnit šarlatáni nejrůznějšími nesmysly. Vydělávají přitom značné sumy na důvěřivých či naivních lidech,“ říká docent Vinař. „Lidé často trpí nespavostí třeba kvůli práci. Ale vysvětlí si to tak, že mají barák na geomagnetické zóně a ta navíc prochází přesně pod jejich postelí. Takže si zvou »odborníky«, kteří jim za pár stovek anebo také tisícovek rádi domov proměří a škodlivé geomagnetické vyzařování vyruší měděným plíškem. Špatně spící nešťastník je najednou zbaven zodpovědnosti za své průšvihy.“ Největší nárůst lidí trpících depresemi prý nastal po pádu totality. „Už se totiž nemohli za své neúspěchy vymlouvat na komunisty. Ti už byli pryč. A najednou si mnozí uvědomili, že oni jsou těmi nešiky, že nejsou tak pilní a podnikaví, aby vydělali peníze a postarali se o rodinu jako třeba soused, který začínal rovněž od nuly, a je už po několika letech úspěšným živnostníkem. Za komunismu mohl za naše neúspěchy Stalin, Gottwald, Husák či Brežněv a teď najednou zjišťujeme, že sice už můžeme něčeho dosáhnout, ale nemáme na to leckdy schopnosti.“
Foto: TV Prima
