Evoluce vlka, způsob, jakým nejlepší přítel člověka změnil lidskou společnost a jakým člověk na oplátku radikálně změnil psa, je epickým příběhem plným málo známých zajímavostí. Dvoudílný film Psi, kteří změnili svět zachycuje širokou škálu dnešních psích ras od miniaturní čivavy po majestátního mastifa. Jejich povahy a chování jsou stejně různorodé jako jejich velikosti. Genetika přesto nelže.
Všichni zástupci moderních psích ras se vyvinuli nebo byli vyšlechtěni z divokého nezkroceného vlka. Způsobily to proměny staré jen nějakých 15 tisíc let. V první části se dozvíte, jakým způsobem zřejmě došlo ke zdomácnění psa – včetně teorie, že za transformaci může kromě samotného zvířete i hromada zbytků a odpadu. V dalším díle uvidíte, že každá psí rasa má „zakódované“ mírně odlišné vzorce chování, které jí pomáhají a usnadňují nejrůznější činnosti od lovu až po hlídání stád.
Národ pejskařů usedá k Prima Zoom v premiéře
12. 2. ve 20 h. – Psi, kteří změnili svět (Původ a vývoj psů)
19. 2. ve 20 h. – Psi, kteří změnili svět (Psi na míru)
Začneme na Papui Nové Guinei, kde lovci místního kmene vyrážejí na lov za pomoci psů, v jejichž magickou sílu věří. Psi jsou výborní stopaři a lovce přivádějí až ke kořisti, kterou oznámí štěkotem. Kmen tvrdí, že jejich psi pochází, stejně jako všichni ostatní, ze starodávného divokého psa, který se doposud toulá po horách jejich země. Skutečný původ psa začíná u vlka, kterého jsme údajně domestikovali, ale biolog Ray Coppinger tvrdí, že se vlk v psa vyvinul sám. Přizpůsobil se podmínkám a soužití s lidmi, jejichž odpad byl zdrojem jeho potravy v době kamenné. Vlci, kteří se drželi nejblíže lidem, se dostali jako první k potravě, a tak přežili. Právě z těchto vlků se měl vyvinout pes, nejprve tzv. protopes menší postavy, s menší hlavou a menšími zuby (velikost už nebyla k sehnání potravy tak důležitá).
V 50. letech začal v Sovětském svazu experiment, kde Dmitrij Běljajev zjišťoval, jestli lze z divokých lišek vyšlechtit takové, které se sžijí s člověkem. Vybíral ke spáření jedince, kteří neprojevovali agresivitu a po deseti letech – jen několika generacích se dostavily překvapivé výsledky. S povahou a krotkostí se významně změnil i vzhled, který se zdánlivě blíží psům. Běljajev tak popřel Darwinovy teorie, kterým se do té doby plně věřilo. Po těchto zajímavých informacích zamíříme do 15 tisíc let staré pyramidy v Mexiku, kde je vyobrazen uctívaný pes. V každé civilizaci měl pes významnou roli a mnohdy byl pohřbíván s člověkem. V Mexiku se doposud věří v magické schopnosti psů a my můžeme vidět ženu, která chová naháče »Šolo«, protože jí to pomáhá při bolesti kloubů. Hřeje ji na bolavých místech. Psi byli již dávno používáni také k hlídání obydlí i lidí. To, že si lidé uvědomovali význam svých psů, způsobilo, že je brali kamkoli s sebou. Při migracích se tedy stěhovali i psi, a vznikaly tak nové křížené druhy. Vrchol genetického řetězce je kdesi ve východní Asii. O to zajímavější je, jak se dokázali psi se stejným původem přizpůsobit novým podmínkám. Sílu psů využívají eskymáci – výdrž a instinkty jsou neocenitelné, i v silné bouři totiž poznají, kudy se dostat domů, poznají nebezpečí či se dokážou vypořádat s ledním medvědem. Podobně závislí jsou na schopnostech psů také farmáři, kterým nahánějí stáda ovcí. V terénu, kam se nedostane žádné vozidlo, zvládnou přivést stádo během několika minut. Pohyby ovčáckých border kolií se dají srovnat s lovícím vlkem, ale závěrečný útok na kořist byl potlačen. Genetické chování v kombinaci s tréninkem dělá z border kolií dokonalé pracovníky, jejichž službu by nikdo nezvládl lépe.
Když dáte kolemjdoucím na výběr z několika štěňat, lidé rádi sáhnou po extrému. Chtějí to, co se nějak liší, co je pro ně ideální. Také proto vzniklo tolik různých plemen, jako je např. perský chrt saluki, žijící v extrémních podmínkách na poušti v Jordánsku. Tam loví pro svého pána, využívá dlouhé nohy a vytrvalost, díky které dohoní zajíce. Postava je dokonale přizpůsobena běhu, připomíná geparda. Saluki má také větší srdce, které drží krok při extrémně rychlém a dlouhém běhu. Beduíni tu byli v minulosti na schopnostech svých saluk plně závislí. Jedním z extrémů je pekingský palácový psík, který vznikl v Číně asi v polovině 19. století. Je to plemeno s jedním z nejstarších standardů. Dbalo se na velikost, černý obličej, veliké oči atd. Když mířila na Čínu anglická vojska, psi byli zabiti, ale pět jich ve zmatku přežilo a právě ti putovali do Anglie ke královně Viktorii. Od té doby se šlechtili psi jakožto doplněk pro společenskou elitu. Psi »na hraní« také odstartovali šlechtění za účelem vzhledu.
V roce 1973 vznikl v Londýně první kynologický chovatelský klub, který vše zaznamenával. Jak je ale možné, že z původního vlka vzniklo za poměrně krátké období tolik různých variant psů? Při srovnání čivavy a německé dogy se přišlo na působení tyroxinu, který má přímý dopad na rychlost růstu psa. Ve dvou letech je čivava dospělá, koordinovaná a má finální výšku, doga teprve končí s růstem, musí přibrat a zkoordinuje své pohyby až za pár měsíců. Rychlost dospívání se tedy značně liší a přímý vliv má právě tyroxin. Dalším ze šlechtitelských extrémů je buldok, který se s časem velmi změnil. Býval to silný atletický pes, který ovládal dobytek na dvoře jatek.
Dnešní buldok je přehnanou formou dříve vitálního užitečného psa. Každé ze současných uznávaných plemen prošlo selektivním pářením, které se ale mnohdy neohlíželo na zdraví psa. Příkladem je šarpej, jehož vytahaná kůže způsobuje potíže se zrakem a v záhybech se pes zahřívá – a to může způsobovat kožní problémy. Nejhorším případem je křížení blízkých psů, což má za následek dědičné nemoci. Od vzhledu se dostáváme také k chování, které je mnohdy zanedbané a nepochopené. Pes stále zůstává psem a má geneticky vrozené instinkty. Teriéři jsou častěji agresivní, protože byli využíváni k zabíjení kořisti apod. Špatná socializace způsobuje pozdější problémy, agresivitu a často odevzdání psa do útulku, nebo dokonce utracení. Bloodhound byl zase využíván k nalezení i dva týdny starých stop, např. uprchlíků z vězení. Často se pracuje s čichem, který je i u jiných plemen využíván při hledání drog, bomb, nebo dokonce rakoviny! Cvičený kokršpaněl dokáže odhalit mezi vzorky rakovinu močového měchýře.
Další ukázkou životně důležité pomoci je práce německého ovčáka, který neustále hlídá stav třináctiletého chlapce, trpícího cukrovkou 1. typu, a s tím spojenými záchvaty. Právě obavy ze záchvatu komplikovaly rodině život, dokud matka nenarazila na informaci, že je pes schopný rozpoznat pokles hladiny cukru. Na internetu o tom psala žena, které pes v případě poklesu přináší z lednice colu! Pořídila tedy osmi měsíční fenu, která spolehlivě budí rodiče, když má obavy ze záchvatu. Psa vytrénovali lépe, než sami očekávali. V jihovýchodní Asii byly zase pozorovány změny chování u psů, když se blížilo tsunami, stejně tak rozpoznají i blížící se zemětřesení. Zdá se vám to neuvěřitelné? Koukejte se! Máte se rozhodně na co těšit!
Reprízy:
Původ a vývoj psů
15. 2. v 15.45
18. 2. ve 24.05
21. 2. ve 11.50
25. 2. ve 3.10
27. 2. v 7.55
Psi na míru
22. 2. v 15.40
25. 2. ve 24.05
28. 2. ve 11.45
4. 3. ve 4.00
6. 3. v 8.00
Foto: TV Prima
