Původní seriál patří mezi tradiční a divácky oblíbené formáty, které jsou s Českou televizí nerozlučně spjaty. V letošní podzimní sezóně uvede Česká televize hned tři premiérové seriály, přičemž každý z nich se dotýká lidských příběhů ze zcela jiné roviny. Dramata z nedávné historie odvypráví čtvrtá řada seriálu Zdivočelá země, odlehčenější formou se na minulou dobu dívá oblíbený seriál Vyprávěj. Nový původní seriál České televize Ententýky je – na rozdíl od dalších dvou podzimních seriálových premiér – pevně ukotven v současnosti a řeší partnerské a rodičovské vztahy dnešní mladé a střední generace. S nadsázkou a humorem se nebojí dotknout i vážnějších životních problémů, jako jsou střídavá péče, život svobodné matky, posedlost zdravým životním stylem, nevěry a zklamání a další. Seriálovou tvorbu doplní cyklus hororových povídkových příběhů Okno do hřbitova.
Okno do hřbitova (13 dílů)
od 6. 9. | čtvrtek | ČT1 | 21.00
Tajuplné příběhy podle předlohy Miroslava Švandrlíka Okno do hřbitova slibují napětí, humor a spád. Cyklus vznikl v brněnském studiu České televize.
Populární povídky Miroslava Švandrlíka, nejčastěji se jedná o tajemné příběhy, někdy až drobné horory, inspirovaly zkušené filmové scenáristy Martina Bezoušku a Dušana Kukala k vytvoření cyklu krátkých televizních povídek. Celý cyklus je pojmenovaný podle jedné z povídek Okno do hřbitova, ve které si středoškolský profesor na penzi cestou kolem hřbitova nahlas postěžuje. A začnou se dít věci nevídané. Podobně jako v jiných příbězích. Třeba v Mňoukavém hotelu, kde je kočka důvodem manželských rozepří, které mohou vést až k vraždě. A nebo v příběhu Milenka mrtvého, ve které mladý atraktivní lékař zastaví černě oděné stopařce… A co teprve ve Vzkazu od nebožky, kde se bezdomovci v podání Arnošta Goldflama zdá podivný sen. Nebo nezdá? Ostatně, víra v posmrtný život a komunikace se záhrobím se prolíná i dalšími příběhy.
Režisérem projektu je renomovaný tvůrce Vladimír Michálek (např. Filmů Zapomenuté světlo, Je třeba zabít Sekala, Posel ad.). „Doufám, že se diváci budou při sledování bát i dobře bavit,“ říká režisér. „Povídky jsou lehce úsměvné a mají rychlý spád. Není to seriál a každá povídka je jiná. Jak formou, tak i obsahem. V každé jsou jiní herci. Pro mne to byl zajímavý tvar, jeden díl cyklu má totiž pouze 26 minut. Je celkem obtížné vtěsnat příběh do takového rozměru. Nicméně když ctíte řemeslo své profese, tak je to hlavně zábava a radost. Snad se tento nadhled vtisknul do samotných povídek,“ dodává Michálek.
Do většiny rolí až na výjimky obsadil režisér herce moravských divadel. Například Zdeňka Dvořáka, Vladimíra Hausera, Danu Peškovou, Jaroslava Dufka, Evu Vrbkovou a další. V závěru natáčení přizval Arnošta Goldflama, Zuzanu Slavíkovou, Stanislava Zindulku a Bolka Polívku. „Obsazoval jsem tak, jak obsazuji vždy,“ upřesňuje Michálek. „Prostě jsem do jednotlivých rolí přizval lidi, o kterých jsem přesvědčený, že správně uhrají daný charakter. A když točím v Brně a jeho okolí, tak je nasnadě, že budu hledat tady. Vím, že jsou skvělí herci, a myslím tím i ženy, například ve Zlíně, Uherském Hradišti, Olomouci, Jihlavě a také třeba v amatérských souborech a školách. Je to jenom pracnější, ale mám to tak rád a je to hlavně součástí mé práce,“ vysvětluje režisér.
Za hlavní kamerou stál David Ployhar. Natáčelo se převážně v Brně, ale například také v Bílovicích nad Svitavou, Mikulově, Pavlově, Hustopečích a dalších místech jižní Moravy.
Foto: Česká televize
