Sherlock Holmes je nepochybně nejslavnějším fiktivním detektivem na světě. Díky tomu, že si ho více než 70 herců zahrálo ve dvou stovkách filmů, je zapsaný v Guinnesově knize rekordů. Jenže Holmes má ještě jiné, mnohem důležitější zásluhy. Postava superdetektiva zpopularizovala moderní vyšetřovací techniky. Její autor sir Conan Arthur Doyle se při vymýšlení inspiroval skutečným chirurgem, od kterého si vypůjčil brilantní schopnost dedukce. V době, kdy bylo k usvědčení zločince i vraha zapotřebí očitých svědků a zbraní, jimž se ještě kouřilo z hlavní, kdy nekompetentní policie nechala běhat Jacka Rozparovače volně po ulicích, se Sherlock Holmes stal naprostým zjevením. Poté se z doby Sherlocka a jeho odkazu přeneseme do drsné současnosti světových metropolí. Jaká jsou? A je třeba se bát? Ve středu 12. března startují na Prima Zoom dvě ojedinělé série od 18 hodin Jak Sherlock změnil svět a MacIntyre: Nejdrsnější města světa vždy od 19 hodin.
Jak Sherlock změnil svět
Sherlock Holmes předběhl svoji dobu. V románech používá tytéž techniky, které dnes, o 120 let později, pomáhají policii usvědčit zločince. Byl prvním kriminalistou na světě a mnoho opravdových kriminalistů jeho postupy stále používá i přes to, že jde o fiktivního detektiva z 19. století. Sherlock Holmes si totiž na místě činu všímá všeho. I věcí, které nejsou vidět pouhým okem. Sherlock přichází na scénu v době, kdy v Londýně řádí asi nejznámější masový vrah v historii – Jack rozparovač. 31. srpna 1888 zabíjí svou první oběť. Během čtvrt roku spáchá šest vražd ve čtvrti Whitechapel. V té době neměla policie žádné standardní postupy, nedělala nic z toho, co na místě činu dělal Sherlock. V první řadě se na místo činu mohl dostat kdokoliv. Zaměřovali se na nalezení očitého svědka.
Arthur Conan Doyle nevědomky sepsal první kriminalistický manuál. První příběh Sherlocka Holmese se jmenuje Studie v šarlatové. Z příběhů se rychle stávají bestsellery. Když je nalezeno tělo, inspektor Lestrade žádá Sherlocka o pomoc. Jeho přístup k místu činu byl opravdu novátorský. V té době by tohle žádný vyšetřovatel neudělal. Jeho nejoblíbenějším nástrojem je lupa. Tehdejším policistům muselo připadat Sherlockovo ohledávání místa činu směšné. Jako první sbírá forenzní důkazy. Sherlockův přístup k místu činu změnil kriminalistiku navždy, přesvědčil totiž opravdové vyšetřovatele o tom, že i nejmenší detail může být rozhodující.
Sherlock Holmes změnil svět vyšetřování. Dříve byl kladen důraz na doznání a na očité svědky. Sherlock ale naučil kriminalisty klást důraz na důkazy a na deduktivní myšlení. Sherlock přistupuje ke každému případu nepředpojatě. Bere v úvahu všechny možnosti, a když vyloučí všechno nemožné, to, co zůstane, je to, co se stalo. Dnes mohou detektivové získat z krve DNA. V době Arthura Conana Doylea neexistoval ani test na potvrzení toho, že je skvrna opravdu krvavá. Vrazi tedy krvavé skvrny mohli vydávat za něco jiného. Neexistují žádné forenzní laboratoře, ale Sherlock jednu ve svém bytě na Baker Street má a snaží se zde přijít s dokonalým testem na prokázání krve. Sherlockovy pokusy jsou inspirací pro tehdejší vědce. Později se fikce stává realitou. V době Sherlocka Holmese také nevěděli policisté nic o balistice. FBI použila balistiku až o čtyřicet let později. Sherlock Holmes však umí určit, jak daleko střelec stál od oběti nebo odkud střílel. Navíc dokáže určit dráhu střely.
Arthur Conan Doyle studoval medicínu na univerzitě v Edinburghu a jeden z jeho učitelů byl průkopníkem v deduktivním myšlení. Čistě díky schopnosti dedukce byl schopen dr. Joseph Bell diagnostikovat pacienta ještě dřív, než pacient promluvil. Navíc dokázal určit i jeho povolání a původ. Dr. Joseph Bell se tak stal předlohou Sherlocka Holmese.
MacIntyre: Nejdrsnější města světa
Dokumentární seriál MacIntyre: Nejdrsnější města světa je unikátním a napínavým pohledem do zákulisí nebezpečného podsvětí některých z nejvíce ikonických míst na naší planetě. Tento nový působivý seriál se odvažuje za hranice turistických průvodců, aby odhalil temnotu a zločinnou podstatu jednotlivých měst od Prahy až po Paříž nebo od Miami až po Mexiko City. Nechybí setkání s ukrajinskými „dětmi ulice“ závislými na čichání lepidla, ani přímé svědectví násilností v jihoafrických městech spojených s obchodem s drogami. Investigativní žurnalista Donal MacIntyre zkoumá, jaký mají násilnosti dopad na obyvatele jednotlivých měst, poznává jejich oběti, samotné zločince a tráví čas s policisty i záchranáři v prvních liniích války o udržení práva a pořádku. Hned v prvnímu dílu se podíváme do naší matky měst. Jaká ve skutečnosti je? Známe ji dobře?
Kdy:
12. 3. 18.00 – Jak Sherlock změnil svět – 1.část
19. 3. 18.00 – Jak Sherlock změnil svět – 2.část
MacIntyre: Nejdrsnější města světa od 19.00
12. 3. – Praha
19. 3. – Kapské město
26. 3. – Miami
2. 4. – Neapol
9. 4. – Paříž
16. 4. – Washington
23. 4. – Dublin
30. 4. – Mexiko City
7. 5. – Oděsa
14. 5. – Istanbul
Foto: TV Prima
