Porota Mezinárodní festivalu dokumentárních filmů v italském Terstu nominovala do soutěže 23. ročníku dokument Filipa Remundy Epochální výlet pana Třísky do Ruska. Pořad vznikl v Televizním studiu Brno České televize a na obrazovkách měl premiéru letos na jaře. Festival se koná v lednu 2012.
Dokument je humoristickým cestopisem. Venkovský učitel, lidový muzikant a nadšený amatérský filmař Jaroslav Tříška se v přestrojení za kosmonauta vydává na dobrodružnou cestu Transsibiřskou magistrálou do míst, kde v letech 1914 – 1920 bojoval jeho dědeček – československý legionář. Chce poznat současné Rusko a jeho lid. Oblečený do teplákové soupravy ruských kosmonautů, na hlavě helmu s videokameru – a z obyčejného smrtelníka je rázem kinook – průzkumník. Jeho ironické přestrojení pomáhá jinak nekonfliktnímu učiteli pokládat provokativní otázky.
Trasa vede přesně ve stopách putování děda – legionáře po ose Praha – Moskva – Jekatěrinburg – Krasnojarsk – Čita – Vladivostok. Malá odbočka na trase diváky zavádí až na hranici s Čínou, do města Krasnokamensk, kde Moskva rok a půl věznila svého neznámějšího vězně, oligarchu Chodorkovského. Tříska se tak skoro na konci světa setkává se zakladateli dříve tzv. »uzavřeného města«. Putování je jednak zadostiučiněním jeho osobního pátrání po osudech předka, a současně zprostředkováním pohledu na ruskou situaci českýma očima. Patos a podřízenost osudu tak střídá humor, ironie a sarkasmus. „Film vznikal bez scénáře, hybatelem děje jsou náhodná setkání: opilí vojáci, unavená průvodkyně, zlatá mládež, striptérky v nočním klubu, babuška ze sibiřské vesnice, ale i novináři a vysocí úředníci. Všichni čelí otázkám o KGB, Čečensku a občanských svobodách v Putinově Rusku,“ říká režisér Filip Remunda.
Na konci natáčení se stal »malý zázrak«. Primátor Vladivostoku přistoupil na Třískův návrh a uzavřel partnerství se západočeským Očihovem, vesnicí o 360 duších. Na křižníku Tichooceánské flotily Ruské federace je za doprovodu vojenského dechového orchestru vztyčen obecní prapor na počest legionáře Třísky a družby mezi malou českou obcí a ruským »východním hlavním městem«.
„Natáčení v extrémních podmínkách sibiřské zimy by nebylo možné bez pomoci desítek lidí, které jsme znali mnohdy jen takzvaně přes kamaráda kamarádky, přesto nám zcela nezištně vycházeli vstříc, vozili nás stovky kilometrů svými auty, pomáhali pátrat po postavách filmu, zajišťovat ubytování, vyzvedávali nás v časných ranních hodinách na nádražích…Všem patří náš upřímný dík!“ dodává režisér.
Film kombinuje důkladně komponované záběry se záběry kamery připojené k helmě Jaroslava Třísky, kopírující subjektivní pohled hlavního hrdiny. Kameraman Jakub Halousek se rozhodl použít HD kameru s vysokým rozlišením a optikou s nízkou hloubkou ostrosti pro 35 mm kamery Moviecam, což je technologie, která se běžně používá u hraných filmů. Mimo jiné i proto se cesta neobešla bez komplikací. Štáb byl celkem tři dny zadržován nejprve ukrajinskými, a posléze ruskými celníky. Takto drahou techniku prý ve třetí vozové třídě ještě nikdo nehlásil k celnímu řízení. Komplikací při natáčení byly i mrazy dosahující až mínus 40 stupňů. Cestou zpět zamrzlo na tři dny vladivostocké letiště a pobyt štábu se tak opět prodloužil.
Foto: Česká televize
