V roce 2012 začalo nakladatelství Vyšehrad vydávat v českém překladu šestidílnou řadu Dějiny světa z prestižního německého nakladatelství WBG v Darmstadtu. Nyní jsou na trhu všechny svazky unikátního projektu. „Jde o první skutečně globální přehled dějin světa, jaký u nás dosud nevyšel,“ říká historik a odpovědný redaktor českého vydání Martin Žemla.
Nový pohled na světové dějiny v 6 svazcích
„Postupující globalizace propojuje dnes již téměř všechno lidské dění. Vnímáme její slibné i tísnivé stránky a napadá nás také řada otázek. Předkládané Dějiny světa odpovídají fundovaně na ty, které hledají orientaci a pochopení zkoumáním prehistorie a historie lidstva, jeho geneze a vývoje jeho kultur.
Při četbě šestisvazkových Dějin, zpracovaných na špičkové úrovni dnešní vědy, nám přijde nejspíše na mysl i globální odpovědnost, kterou máme my lidé vůči sobě navzájem i společně vůči světu,“ říká historik Prof. PhDr. Luboš Kropáček.
„Jde o nový pohled na světové dějiny,“ doplňuje odpovědný redaktor českého vydání Martin Žemla, „Je globální v tom smyslu, že se snaží zachytit i perspektivy neevropské. Německý tým ukazuje globalizaci jako vývoj, který není něčím naprosto novým, ale jako kontinuální proces, jenž probíhal od počátku lidstva. Odhaluje cesty, které spojovaly nejenom místa a lidi, ale také myšlenky, artefakty, technologie, společenské útvary, politická zřízení a nejrůznější oblasti života lidí. Představuje globalizaci jako něco, co tu odjakživa bylo, jenom v různé míře, různě uvědomováno a především jako něco, co bylo většinou akceptováno pozitivně a také nevědomě. Teprve dnešek přinesl termín »globalizace«, tedy uvědomění si tohoto procesu a potřebu zamyslet se nad tím, co přináší dobrého a zlého.“
První díl mapuje dějiny světa od počátků do roku 1200 př. Kr.; druhý díl se věnuje starověkým světům a novým říším 1200 př. Kr. až 600 po Kr.; třetí svazek popisuje výklady světa a světová náboženství (600 – 1500); čtvrtý svazek se zabývá objevy a novými strukturami 1200až 1800; pátý svazek nese podtitul Vznik moderny. 1700-1914; šestý svazek se věnuje dvacátému století – století razantních proměn. Početný kolektiv autorů projektu zahrnuje přední odborníky na daná období a kulturní okruhy. Jednotlivé oblasti, epochy a kultury nestojí izolovaně vedle sebe, ale jsou propojeny sítí vzájemných vztahů a nahlíženy důsledně perspektivou celku. Svazky jsou doplněny mapami, tabulkami a ilustracemi.
Prof. Dr. Hans-Ulrich Thamer (ed.): Dějiny světa 6 – Globalizace
od roku 1880 do dneška
Závěrečný svazek šestidílné edice Dějin světa se věnuje dvacátému století – století razantních proměn. Již na jeho počátku dosahoval obchod a průmyslová produkce bezmála dnešní globální šíře. Dvojice světových válek měla sice negativní dopad na celou širokou oblast lidského života a společnosti, nicméně právě v jejich průběhu dosáhl technicko-průmyslový pokrok svého vrcholu. Politické změny vedly k novému uspořádání společnosti i mezinárodních vztahů, jehož vliv je patrný dodnes. Konec 20. století se vyznačuje dramatickým zrychlením toku informací, jakož i toků finančních, zároveň se však vynořuje vědomí odpovědnosti vůči přírodě a životnímu prostředí. Svazek se věnuje rovněž fenoménu masové kultury a je završen obsáhlým výhledem do 21. století.
Ukázka z knihy:
Kapitola Masová a světová média
Začátkem roku 2010 existovaly více než tři miliardy IP adres v 240 zemích. Vedly USA s téměř 1,5 miliardou adres, s určitým náskokem před Čínou s 240 miliony, Velkou Británií, Japonskem a Německem s 200 a 100 miliony. Dokonce i na odlehlých Pitcairnových ostrovech s asi 50 obyvateli existuje osm IP adres. Společenské zastoupení je ve velkých prostorech jako Severní Amerika s podílem více než 75 procent uživatelů internetu v obyvatelstvu stále ještě výrazně napřed, náskok však zvolna zkracuje Evropa s 50 procenty, přičemž rozpětí zastoupení se pohybuje od 95 procent na Islandu po 20 procent v Albánii. Přístup k internetu se v poslední dekádě dramaticky zvýšil v Africe – od roku 2000 o téměř 2000 procent na asi 86 milionů uživatelů, kteří ovšem přesto představují jen něco přes 7,5 procent obyvatel. Ke světové kultuře »Webu 2.0« tvořené prostřednictvím internetu tedy ještě zdaleka nemají přístup všichni lidé, globální hospodářská a politická nerovnováha nejde na internetu stranou.
V době internetu se tedy v podstatných oblastech ruší význam filtrační funkce, kterou měly redakce rozhlasových a televizních institucí a tištěných médií. Tok informací narůstá a univerzalistický nárok občanských elit na výklad pojmu kultura, jejž masmédia jakožto strážcové kultury držela, se stává nesplnitelným. To nesouvisí ani tak se skutečností, že na internetu jsou dostupné informace i na velkou časovou vzdálenost nebo že celosvětová síť nezapomíná, nýbrž s tím, že přístup k těmto informacím v jádru není regulován ničím (pokud opět odhlédneme od cenzury) než vhodným počítačem, zdrojem proudu a internetovým připojením. Většina uživatelů internetu sice zjišťuje, že obsahy jsou vyhledavači jako Google při vyhledávání hierarchizovány, tato hierarchie se však neřídí kulturním zadáním, nýbrž takřka výhradně podléhá zákonům trhu.
Zásadní kvalitativní rozdíl pro masovou a světovou kulturu ovšem je v tom, že uživatelé internetu se zároveň stali tvůrci. Zatímco u všech ostatních médií byly náklady na přístup na produkční stranu příliš vysoké, nástroj nezbytný pro publikovaný a masově vyvolatelný příspěvek, počítač, který člověk jako recipient beztak potřebuje, je většinou po ruce, nebo ke stažení stačí pár kliknutí myší. Tyto rozmanité podoby kulturního vyjádření na první pohled nemají mnoho společného se světem literatury či klasické hudby, přesto se klubou struktury četných hybridních kultur. Oživovány mohou být lokální kultury, vznikat mohou kulturní niky – s několika či mnoha účastníky – rozeseté na velkém zeměpisném prostoru a přístupné jen prostřednictvím www. To vede k zániku masové kultury, jež ovšem sotva kdy existovala jako kultura homogenní.
Z německého originálu WBG Weltgeschichte přeložili Jan Hlavička, Helena Medková a Pavel Kolmačka
Odpovědní redaktoři Filip Outrata a Martin Žemla
První vydání
Počet stran 464, cena: 598,- Kč
Editor Dějin světa Prof. Dr. Hans-Ulrich Thamer se narodil v roce 1943, je profesorem pro novější a moderní dějiny na univerzitě v Münsteru. Těžištěm jeho bádání jsou dějiny národního socialismu a evropského fašismu, sociální a duchovní dějiny Francie v 18. a 19. století a kulturní dějiny sbírek, výstav a muzeí.
Foto: www.ivysehrad.cz
