Larry Loftis – Do lví tlamy

Strhující a napínavý životopisný román ukazuje, že pravda je někdy zajímavější než fikce!  Americký spisovatel Larry Loftis vypráví v knize Do lví tlamy příběh agenta Duško Popova, reálného předobrazu agenta 007 Jamese Bonda. Larry Loftis dokázal v románu Do lví tlamy, který nyní vydává v českém překladu nakladatelství 65. pole, naplnit požadavek na knižní bestseller. Jeho dílo osciluje na pomezí literatury faktu a thrilleru.

Larry Loftis

Do lví tlamy nabízí neuvěřitelný životní příběh dvojitého britského agenta Duško Popova, špiona během 2. světové války. Luxusní hotely, kasina, krásné ženy – to jsou kulisy děje na válečném pozadí. Sám Duško Popov byl nejvýznamnějším a nejúspěšnějším dvojitým agentem, který kdy pro Velkou Británii v době války pracoval. Je mu připisována i část úspěchu na Dni D, invazi 6. června 1944 v Normandii. Za své zásluhy obdržel Řád britského impéria. Stal se rovněž inspirací pro spisovatele Iana Fleminga k vytvoření postavy agenta 007 Jamese Bonda. 

Fleming byl často tázán, zda se nechal ke svému hrdinovi inspirovat skutečným člověkem. Jeho typickou odpovědí bylo, že lidmi, které potkal během války. Do svého úmrtí v roce 1964 nikdy veřejně neodkryl identitu muže, který se stal předobrazem Jamese Bonda. Až v roce 1974 oznámil Duško Popov světu, že agent 007 byl napsán podle něho.

do lvi tlamy_prebal.indd

„Špioni jsou jedna ruka s beztrestností i s nepřítelem. Zrazují bez svědomí a zabíjejí bez zpovědi. Pokud špion nebyl zločincem před nástupem k tajné službě, stal se jím v jejích službách. Jak řekl jeden důstojník zpravodajské služby: „Musí být připraven stát se ničemou a být v jedné roli bezcitný a nečestný a v druhé čestný a tolerantní. Navíc musí být dobrý šoumen, nebo se o to alespoň snažit.“ To je citát z knihy. Duško Popov se na roli agenta hodil jako nikdo jiný. Pohrdal nacismem, byl velkým vlastencem a dokázal nosit různé masky – tu hrdiny, tu podvodníka či ničemy a zabijáka. Jeho statečnost byla obdivuhodná. Sám o sobě prohlásil: „Na mém životě mi záleží mnohem méně než na životě mé rodiny (…). Doufám, že budu naší společné věci i nadále užitečný a svými skromnými možnostmi přispěju k vítězství, které mě už samo o sobě učiní šťastným.“  Byl ale především šoumen, který dokázal vždy uniknout.

Velitel britského Výboru pro špionáž Ewen Montagu o něm prohlásil: „Měl v sobě srdnatost, tvrdost a chladnokrevnou odvahu, jež mu umožňovaly vracet se do hlavního štábu německé tajné služby v Lisabonu a Madridu i v době, kdy už byl pravděpodobně prozrazen — jako by strkal hlavu do lví tlamy.“

Kniha Do lví tlamy se čte jedním dechem. Také dvakrát okouzlí. Zaprvé tím, jak se Larry Loftis dokázal přesně držet historických faktů, a zadruhé tím, jak uvolněně a srozumitelně dokáže psát o velmi složité válečné době a nepřehledném prostředí tajných služeb. Jeho kniha tak je přitažlivá nejen tím, co říká, ale i tím, jak to říká.

 

Anotace:

Do lví tlamy vypráví skutečný příběh dvojitého agenta Duško Popova, který byl reálným předobrazem Jamese Bonda v románech Iana Fleminga. Ačkoli jde o zcela seriózní knihu nabitou historickými fakty, život „skutečného Bonda“ se jeví jako dobrodružný román plný špionáží, vražd, milenek, výslechů, luxusních hotelů, vyhlášených kasin, intrik a odvážných činů.

Srbský playboy Duško Popov, svůdce krásných žen, pracoval jako tajný agent Abwehru, SD, MI5, MI6 a FBI, mluvil pěti jazyky a byl prvotřídní střelec. Sehrál zásadní roli při oklamání německé strany před vyloděním spojenců v Normandii, získal informace o Pearl Harbor. Obdržel Řád britského impéria.

Děj se odehrává zejména během 2. světové války na různých místech světa. Autor, který se tématem celoživotně zabývá, detailně ukazuje sílu válečných dezinformací. Uvádí čtenáře do světa šifer, tajných inkoustů či pozoruhodných praktik jako je sérum pravdy.

Kniha je doplněna rozsáhlými přílohami, fotografiemi a dokumenty.
Z anglického originálu Into the Lion´s Mouth, vydaného nakladatelstvím Berkley Caliber (součást Penguin Random House), přeložila Sylva Ficová

Odpovědný redaktor Dominik Melichar

384 stran

Cena: 398,- Kč

 

 

O autorovi:

Larry Loftis je americký spisovatel, advokát a publicista, šéfredaktor časopisu University of Florida Law Review. Celoživotně se zabývá studiem historie tajných služeb. Kniha Do lví tlamy byla přeložena již do 6 jazyků a v mnoha zemích se zařadila mezi bestsellery.

 

 

Ukázka:

Když Duško druhý nebo třetí večer v Lisabonu vylezl ze sprchy, našel ve svém pokoji krásnou dívku – v hedvábném negližé. V hotelu Aviz už ji sice viděl, ale na recepci se dozvěděl jen její jméno – Ilena Fodorová.

Ilena zase nějak zjistila jeho jméno, a když ho nejprve políbila, začala se vyptávat na jeho původ, názory a na to, proč je v Portugalsku. Zjevně šlo o špionku a Duško se jen rozhodoval, jestli ochutná zakázané ovoce. O svém původu a názorech si něco vymyslel a řekl, že je ve městě kvůli klientovi, který přišel o jednoho Gauguina a dva postimpresionistické obrazy. Ilena zjevně zklamaně pokývla hlavou. Lehla si na postel, rozepnula si negližé a odhalila polovinu své Gibraltarské úžiny. Její lest bila do očí tak, až to bylo otravné. Duško ji poslal pryč.

Bem-vindo à Lisabon. Němci přitvrdili a Popov musel držet krok. Za několik dní zjistil, že se v Ileně nemýlil. Když na návštěvě u von Karsthoffa probírali šifry a otázky, major suše poznamenal, aby Duško „ty postimpresionistické obrazy přestal hledat“. Všechno mu prý řekli a podle něj šlo o práci kontrašpionážního oddělení Abwehru III.

Nezmínil se ovšem, do jak ohromující míry zpravodajské služby zemí Osy Portugalsko infiltrovaly. Graham Greene, anglický romanopisec, který sloužil u MI6, znal znepokojivou situaci Spojenců z první ruky. Jako velitel portugalské základny v roce 1943 popsal celý notes jmény a aktivitami známých agentů Osy, kteří v zemi operovali. Jeho zpráva uváděla dva tisíce jmen. Kromě toho na iberském poloostrově obchodovalo nejméně šestačtyřicet firem, které podle všeho maskovaly německou špionáž.

Během služby v Portugalsku tak Popova zřejmě špehovali, testovali a balamutili agenti Abwehru I, Abwehru III, gestapa, SD, PVDE nebo informátoři kterékoli z těchto služeb.

Pohyboval se po dlouhém, napnutém… a neviditelném visutém laně.

Duško věděl, že z hotelu Aviz musí odejít, a 28. listopadu 1940 se přestěhoval do estorilského hotelu Palácio, který byl ke Spojencům přívětivější. Vysvětlil to tím, že Aviz je na jeho vkus příliš staromódní; skutečnost, že Palácio sousedí s kasinem a pláží, označil za náhodu. Von Karsthoff o Popovově slabosti pro zábavu věděl a přesunem si nelámal hlavu.

Dne 5. prosince Duško získal víza do Anglie, letenku společnosti KLM se mu však pořídit nepodařilo. Začínaly mu docházet peníze. Za několik dní poslal Johnnymu telegram: „Ještě je možno expedovat 5–15 nákladních vagónů – okamžitě pošlete akreditiv.“ Počet vagónů naznačoval odhadovaný počet dní do odjezdu. Když odpověď nepřicházela, naléhal na von Karsthoffa, který mu dal 400 dolarů. Major mu také před cestou do Londýna předal dotazník, a to ústně. Měl zjistit:

  1. Kdo z Churchillových odpůrců usiluje o mír s Německem a jak se s nimi spojit. Za úkol měl také vypátrat jejich koníčky a slabiny – peníze, pití, ženy apod.
  2. Jaký typ bombového útoku nejvíc ovlivní náladu obyvatelstva.
  3. Nejefektivnější druh propagandy.
  4. Kterou vrstvu obyvatelstva nejvíc ovlivňuje propaganda a jak ji nejlépe oslovit.
  5. Kdo se pohybuje v okolí viceadmirála sira Johna Toveyho, vrchního velitele britského námořnictva. Pak si měl co nejvíc těchto lidí získat.

Odpovědi měl Duško sepsat inkoustem vyrobeným podle nového tajného receptu. Ve sklenici na víno naplněné ze tří čtvrtin nechlorovanou vodou měl rozpustit několik krystalků. Do roztoku měl namočit ocelový hrot a s ním napsat pohlednici na jednu ze tří krycích adres v Lisabonu. Ludovico si doručenou zprávu přečte tak, že pohlednici přejede horkou žehličkou. Jakmile zhnědne, objeví se tajné černé písmo.

Pak major dodal, že pokud dojde k invazi v době, kdy bude Popov na ostrově, nemá mít obavy. „Až tam budou naše jednotky, nechte se odvést k veliteli. Řekněte mu, kdo jste, uveďte moje jméno a všechno bude v pořádku. Velitel vám dá možná nové rozkazy, takže dělejte, co vám řekne.“

Kdyby se Duško dostal do potíží nebo potřeboval peníze, měl zatelegrafovat ženě, která se bude vydávat za jeho přítelkyni, na adresu: Maria Helena Barreto de S. Anna, Rua Donna Stephania 7b – 4°, Lisabon. Marii je prý asi dvaadvacet, je krásná a má pěknou postavu. Pokud šlo o nového špiona, měl se von Karsthoff ještě co učit: vzhledem k tomu, jak ženu popsal, byla velká šance, že ji Duško kontaktuje, i když peníze potřebovat nebude.

Popov 20. prosince konečně sehnal letenku společnosti KLM a kolem 18:00 přistál na letišti Felton u Bristolu. Agentovi imigrační kontroly sdělil, že do Anglie přijel služebně jménem bělehradské Savska banky. Úředník mu orazítkoval pas a Duško prošel celnicí, kde se setkal se šlachovitým mladým mužem s vlasy černými jako uhel a uzoučkým knírkem. Šeptem se mu představil jako Jock, jeho řidič. U auta se Duško seznámil s doprovodem z MI5, jistým panem Andrewem.

Jock prý řídil zručně, ale strašně rychle. Bezpečnostní služba měla při jeho přijetí zřejmě šťastnou ruku. Ve skutečnosti se jmenoval St. John Horsfall a byl to profesionální automobilový závodník a vítěz závodu Leinster Trophy z roku 1938.

Řídil vůz značky Aston Martin. Do hotelu Savoy přijeli kolem desáté, zrovna když bylo město v jednom ohni kvůli Luftwaffe. Podobně jako Aviz v Lisabonu, Palácio v Estorilu  a Ambasciadore v Římě byl i Savoy nejlepší hotel v zemi, proslulý svými francouzskými šéfkuchaři a oblíbeným hostem – Winstonem Churchillem. Recepční předal Duškovi klíč k pokoji číslo 430 a někdo za ním zašeptal jeho jméno. Byl to major Tar Robertson, velitel sekce B1A z MI5 a muž, který ho měl přímo řídit.

 

 

O knize napsali:

„Skvělá kniha napsaná ve stylu nejlepších špionážních thrillerů o nevšedním a pravdivém příběhu, který do posledních detailů neznají ani zpravodajské služby. Nedá se odložit a musíte ji dočíst.“

                                                     Michael Morell, bývalý ředitel CIA

 

„Tato kniha má v sobě drtivou sílu kapsle s kyanidem. Vyprávění Larryho Loftise je tak živé, že cítíte vůni cigaretového kouře nad bakaratovými stoly a tíhu revolveru Luger pod paží.“

Joshua Hood, autor knih Clear By Fire a Warning Order

 

„V tomto skutečném dobrodružství najdete vše: vojenské akce, dějiny, tajemství i konspiraci, pikantní zábavu inspirovanou skutečnými událostmi.“

                                                     Steve Berry, americký spisovatel

 

Foto: www.65pole.cz