Slavnostním křtem a pasováním asi stovky prvňáčků na čtenáře byl v Praze v Emauzském klášteře završen čtvrtý ročník projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka. Tento jedinečný nápad Ivany Hutařové zahájil své tažení za čtenářskou gramotnost ve školním roce 2008/2009 a za čtyři roky jím prošlo padesát tisíc dětí z prvních tříd základních škol po celé republice. Letošní knížku, která je vydaná speciálně pro tento projekt a v žádném knihkupectví ji nekoupíte, napsal Miloš Kratochvíl a ilustrovala ji Renáta Fučíková.
Přitom to vloni na podzim vypadalo, že jedinečný projekt zanikne! Proč? Samozřejmě kvůli financím. Začalo se přece šetřit. A když se šetří, tak tam, kde to nebolí. Pana ministra Josefa Dobeše čtenářská negramotnost nebolela a projekt zastavil. Ministerstvo školství neposkytlo prostředky a projekt měl být zakonzervován – asi do doby, než se v nějakém šuplíku najde nějaký ten peníz.
Naštěstí autorka projektu Ivana Hutařová se nevzdala. Hledala cestu, jak Knížku pro prvňáčka zachránit a byla úspěšná. Pod svá ochranná křídla vzal projekt Svaz knihovníků a informačních pracovníků a našli se i sponzoři: nakladatelství Triton, které knihu zdarma v nákladu dvacet tisíc výtisků vyrobilo, a Skanska. Čtvrtá knížka pro malé čtenáře mohla být tedy napsána, ilustrována a teď v červnu si ji děti, jejichž školy se k projektu přihlásily a plnily s prvňáčky zadané úkoly, nadšeně odnášejí na prázdniny.
V Emauzském klášteře se uskutečnil slavnostní křest – Miloš Kratochvíl a Renáta Fučíková obdrželi knižní miminka. Miloš Kratochvíl se podivil, že napsal jednu knížku a vlastně mají dvojčata, čímž rozesmál přítomné v refektáři. Po autorském čtení pak už byl čas na pasování prvňáčků na čtenáře. Samozřejmě se ho ujal pan spisovatel, který se o několik dní dříve stal rytířem Řádu krásného slova. Skutečným mečem po slavnostním slibu rytíře čtení nadšení prvňáčci poklekli před opravdového rytíře a přebírali knížku a další dárky. Nakonec za veselého zpěvu proběhla autogramiáda, která neměla snad konce.
Krásné dopoledne, úžasný zážitek, skvělý projekt – to jsou slova, která mi zněla hlavou, když jsem slavnost opouštěla. A stále se mi vybavoval slova ze slibu rytíře čtení – slibu, který bychom se měli naučit všichni: „Ve jménu pohádek, povídek a básní a ve jménu jejich hrdinů a světů budu mít v úctě slovo, budu ochraňovat knihy a statečně se bít za všechno dobré, co je v nich napsáno.“ Pak by možná už žádný ministr – ani školství, ani jiného ministerstva – nezabíjel projekty, které mají smysl.
Foto: Roman Giebisch
Iveta Bartošová byla fenomén. Její životní příběh by vydal na pořádně tlustý román, který by…
Zážitky z terapií, úvahy autora, jeho vlastní cesta, souvislosti a práce, kterou s chirurgickými nástroji vykonává v auře…
Velmi mnoho karet je ve stylu odnímání toho, co nám již neslouží, o zpracovávání strachu…
Iveta Bartošová patřila k nejoblíbenějším českým popovým zpěvačkám konce 20. a začátku 21. století. Získala…
„Je tady někdo, kdo si objednal návštěvu krypty?“ Rozhlasový horor scenáristy a režiséra Víta Vencla…
Výpravný romantický seriál odehrávající se na pozadí událostí roku 1939 se dostal do portfolia významného…