topvip.cz

Náročný úkol na sebe vzal kolektiv autorů, jen co je pravda. Obohatit pohled na hospodářské dějiny i pohled na podnikání a jeho souvislosti. Tento pohled na historii je opomíjený, většinou se učíme a mluvíme pouze o politické historii, ale ekonomika a fakta, jak se ve které době žilo podnikatelům, to se jen tak nedozvíme. Přitom to dějiny ovlivňuje snad ještě víc než politické směry.

Nebo ne? Kdoví… ono se nakonec dostanete stejně do fáze a stavu, kdy lze jen těžko rozeznat, kdy politika podporuje nebo ničí podnikání nebo kdy se podnikatelské směry začínají prolínat do politického dění.
Kniha Pivo, zbraně i tvarůžky je dokonalou učebnicí. Jsem si jistá, že jí velice ocení každý se zapáleným pohledem na věc. Ostatním přijde zajímavá, ale neskutečně – opravdu velmi – nacpaná informacemi. Posuďte sami, toto je naprosto přesný popis dokonalého podnikatele. Jedná se o příběh Emanuela Macešky, jednoho z nejznámějších pražských uzenářů.
„V roce 1903 se Maceška odhodlal ke dvěma zásadním krokům ve svém osobním i profesním životě. V červnu 1903 se oženil s Františkou Řebíčkovou, dcerou statkáře Topola z Chrudimi. Není bez zajímavosti, že manželku si Maceška vybral na základě doporučení sňatkové kanceláře, a můžeme se tedy domnívat, že měla dostatečné věno a předpoklady zapojit se do rodinného podnikání. V manželství se narodilo šest dětí. Čtyři synové se v dospělosti později zapojili do chodu podnikání, obě dcery Maceška provdal za známé pražské komisionáře. V témže roce se Emanuel Maceška rozhodl přestěhovat svou firmu z Nuslí na Královské Vinohrady, což se pro jeho podnikatelskou kariéru ukázalo za zcela klíčové. Královské Vinohrady jako dynamicky se rozvíjející předměstská obec se staly už na konci 19. století jedním z největších českých měst a pro uzenářskou žvost otevíraly nebývalé možnosti odbytu.“
Kniha měla poněkud vylepšit pohled na podnikatele, jemž se dnes spíš dává nálepka »podvodník«… a faktem je, že když necháte dnešní dobu za sebou, pohled do historie je opravdu fascinující. Pro samostatné podnikání musíte mít specifickou povahu nebo se dobře narodit a není to práce, která by byla pro každého. Není to růžová poduška, ale pěkně tvrdé fakírské lůžko.
Co je velkou výhodou této knihy, je fakt, že ač nabízí obrovské, mnohdy až zahlcující množství informací, kolektivu autorů se podařilo vše napsat velmi poeticky. To může na jednu stranu odlehčovat celé téma a činit ho stravitelnějším i pro běžného čtenáře, ale na druhou stranu může čtivo ztěžovat zbytečnou komplikovaností.
Tady už je pak na každém, jak na něj Pivo, zbraně a tvarůžky zapůsobí. Je to náročné čtení, ale je to kniha historická a svou cenu nebude ztrácet ani s postupujícím časem. Ba právě naopak.
Smysl pro detail je zdůrazněn ještě látkovými záložkami, které jsou tři a mají barvu trikolory.

Foto: www.maxdorf.cz, www.nadaceeternity.cz