»Pražská premiéra« polského filmu Jan Pavel II. – Hledat jsem vás se uskuteční ve čtvrtek 12. ledna 17 a v 19 hodin v Městské knihovně v Praze 1. Česká premiéra nového polského dokumentu Jan Pavel II. – Hledal jsem vás se uskutečnila koncem listopadu 2011 na festivalu Movieng Music v Kroměříži. V měsíci prosinci pak v exkluzivních dvaceti představeních mohli tento pozoruhodný snímek zhlédnout i diváci v jiných městech České republiky. Zájem předčil očekávání a vysoká návštěvnost potvrdila kvalitu snímku i předpoklad pokračování distribuce v českých kinech či na DVD nebo Blu Ray.
Nový polský dokumentární film vznikal čtyři roky a byl natáčen ve třinácti zemích na čtyřech kontinentech. Vedle unikátních archivních záběrů je film vystavěn na rozhovorech s padesáti osobnostmi vybranými z nejrůznějších prostředí. O polském papeži vyprávějí například tenorista Placido Domingo, Francesco Cossiga, Dalajlama, někdejší vatikánský mluvčí Joaquín Navarro Valls nebo bývalý polský prezident Lech Wałęsa. Vypravěčem v dokumentu je významný polský televizní moderátor Krzysztof Ziemiec. Film Jan Pavel II. – Hledal jsem vás měl premiéru v polských kinech 11. března 2011. Tvůrci tohoto dosud největšího dokumentárního filmu věnovaného polskému papeži připravují také jeho osmidílnou televizní verzi. „Nejde o biografii, ani další kroniku pontifikátu Jana Pavla II. ve stylu televizních reportáží, spíše jsme se pokusili zaměřit se svižně moderně filmařsky na univerzální charakter papežovy zprávy,“ řekl režisér dokumentu Jaroslaw Szmidt.
V prosincové minidistribuci chybělo záměrně pražské kino, protože producenti chtěli představit film v Praze za účasti významných hostů a tvůrců filmu. Prvním možným termínem osobní účasti těchto hostů byl začátek ledna a film bude slavnostně představen ve dvou speciálních projekcích v kinosále Městské knihovny v Praze ve čtvrtek 12. ledna 2012 od 17 a 19 hodin. Na obou projekcích film osobně představí i dva významní hosté – režisér filmu Jaroslaw Szmidt a autor hudby Michal Lorenc.
O autorech
Režisér Jaroslaw Szmidt (1978, Varšava) je polský kameraman, příležitostný herec, ale i režisér vlastních dokumentárních filmů, jinak také syn populární polské herečky Grażyny Barszczewské, je absolventem filmové školy v Lodži. Během své krátké kariéry pracoval například také jako asistent režie na hollywoodském snímku Jakub lhář s Robinem Williamsem natáčeném v exteriérech skutečných koncentračních táborů na území Polska. Celovečerní dokument o papeži Janu Pavlu II byl v Polsku premiérován ve dnech jeho svatořečení. Jarosław Szmidt je spoluautorem scénáře k filmu a tvrdí o něm, že nejde o biografii ani o kroniku pontifikátu ve stylu televizní publicistiky, ale je zprávou o universalní povaze Karola Wojtyly. Na filmu pracovali po produkcí společnosti Artrama čtyři roky a navštívili s kamerou 12 zemí. Film samozřejmě nabízí unikátní archivní materiály z prvních dnů působení polského papeže ve Vatikánu a z jeho prvních cest, které z mnoha ohledů zavdaly budoucí světovou slávu a úspěchy tohoto myslitele, který se významně zasloužil o pád železné opony. Jednalo se tím o jeden z nejnáročnějších dokumentaristických filmů v dějinách polské kinematografie. Zároveň je vznik filmu dozajista zajímavým sociologickým fenoménem mj. i z hlediska mládí a statutu jeho autora.
Hudební skladatel Michal Lorenc patří k nejvytíženějším polským filmovým skladatelům. Narodil se v roce 1955 do rodiny známého varšavského advokáta, jenž jej zapsal do hudebních lekcí, kde se naučil hrát na piáno a kytaru. Dostal se však do konfliktu s otcem, jenž mu narýsoval právnickou dráhu, ve třinácti byl však pevně rozhodnut, »chci hrát«. K tomu, že by rád skládal hudbu pro film ho přivedl dokument Mondo Cane (1962), k němuž dodal hudební složku italský skladatel Riz Ortolani. Od té doby má jasno a po konfliktu s otcem, který nesdílel synovi představy, opouští Lorenc rodný dům a vydává se do Sopotu k hippií komuně a odtud do Bieszczady, zde potkává osobitné tvůrce studentské kultury 70. let: Wojciecha Bellona a Jacka Kleiffa. První jej zapřahá do své hudební skupiny nesoucí název Wolna Grupa Bukowina a druhý jmenovaný jej přesvědčí, aby skládal hudbu do kultovního studentského kabaretu Salon Niezaleznych (Keiff, Tarkowski, Waiss). Lorenc skládá písničky do pořadu Macieja Zebatego: Zgryz (1975-1978) uváděný v Trójce, toho času komunistickou cenzurou nejnenáviděnější program polského rádia. Též píše knihu Opowieść czerwcowa, jenž byla uznána jako debut roku (1977).
Je konec let sedmdesátých a Lorenc skládá, zpívá a hraje písničky ve studentských kapelách, získává čím dál tím větší slávu, ale jeho největší touha, skládat filmovou hudbu, se mu zatím nevyplnila. Sice již zná spoustu režiséru, ale pořád se mu je nedaří přemluvit ke spolupráci, a protože nechce čekat, až mu některý otevře dveře k jeho kariéře ve filmu, zůstává klávesistou v populárním TV seriálu Doktor Bognar (1978), v režii Andrzeja Titkowa. Úspěch slušný, ale je to rok poznání, Michal skládá hudbu do televizního seriálu Przyjaciele, režírovaný Andrzejem Kostenkem. Práce trvá dva roky a je to první velký úspěch mladého skladatele. Seriál dělaný pro samého Romana Polanského je prodaný do 60 zemí a hudba je dokonce vydaná ve Francii (RCA Victory). Sotva započatá kariéra je přervaná vojenskou službou. Kulturní život v Polsku umírá. Lorenc odjíždí na stipendium do Paříže, odkud se vrací do vlasti v roce 1984 a dává si slib, že bude skládat pro film. Po návratu se živí jako dělník v Szwecji a pomalu začíná skládat hudbu k televizním filmům. Konečně v roce 1986 přichází dlouze vytoužený biografový debut. Film Luk erosa, vypráví o lásce v PLR, v režii Jerzego Domaradzkiego a film se stává hitem 80. let. Úspěch filmu dává Michalovi satisfakci za dlouhá léta čekání. Dalším životním setkáním se stal projekt režiséra Macieja Dejczera: 300 mil do nieba (1989), který vypráví skutečný příběh dvou chlapců, jenž utečou z komunistického Polska do Švédska. Cenzura již nemá čas film stopit v archívu, protože padá Berlínská zeď a filmu se dostává mezinárodního úspěchu a Lorencovi se dostává té cti, že je nominován na Felixe-Evropská filmová cena. Od toho momentu nabírá jeho kariéra na obrátkách, začíná psát hudbu do předních polských filmů a vavříny úspěchu v podobě cen se mu taky nevyhýbají. Americký týdeník Variety jej přirovnává k americkému skladateli Aaronu Coplandovi. V roce 1995 dostává nabídku, aby složil hudbu pro film režiséra Boba Rafelsona Krev a víno, v hlavní roli s Jackem Nicholsonem. Jeho hudba byla vybrána 20th Century Fox pro Oskarovou nominaci za nejlepší hudbu. Další léta přinášejí další ceny, Lorenc má čím dál tím víc práce a komponuje pro několik filmů ročně. V roce 1999 získává za film Nic – Doroty Kedzierzawskiej, Grand Prix na Mezinárodním Festivalu Filmové Hudby v Bonnu. To je po amerických Oskarech, největší festival filmové hudby na světě. Lorenc stále spolupracuje s Maciejem Dejczerem, Filipem Bajonem, Jerzym Skolimowskim a českým režisérem Vladimírem Michálkem. Nebrání se však ani spolupráce s debutanty, složil hudbu do filmu Konrada Niewolskiego Symetria, nijak se netají, že miluje Gospell a Boba Dylana.
Jan Pavel II. – Hledal jsem vás
Nejdražší polský dokument o nejvýznamnější osobnosti polských novodobých dějin
Režie: Jarosław Szmidt
Scénář: Jarosław Szmidt, Mariusz Wituski
Střih: Konrad Styczeń
Hudba: Michal Lorenc
Vystupují: Placido Domingo, bývalý italský prezident Francesco Cossiga, módní návrhářka Luara Biagiotti, Dalajlama, někdejší vatikánský mluvčí Joaquín Navarro Valls, Lech Wałęsa …
Verze: polsky, anglicky s českými titulky
Stopáž: 90 minut
Formát: Blu Ray, DVD s českými titulky
Podívejte se na ukázku z dokumentu Jan Pavel II. – Hledal jsem vás:
Foto: www.moviengmusic.cz
