Biomanželka

V rámci Báječného léta s Michalem Vieweghem v pražském Švandově divadle na Smíchově budou od 20. června do 17. září 2011 uvedeny dvě hry – Román pro ženy v režii Daniela Hrbka a Biomanželka v režii Dodo Gombára. „Zdánlivě humoristický, ale rozhodně groteskní a vtipný příběh o tom, kterak se namistrovaný spisovatel Mojmír postupně propadá na hodnotovém žebříčku své manželky do druhé desítky, aneb jak se popelky mění ve vlčí ženy a co s tím, když ženy čůrají vestoje. Hra o komické srážce dvou životních stylů a představ o tom, jak má vypadat současný normální život,“ říká o Biomanželce dramaturg Vladimír Fekar.
„Jeviště je bojiště, na kterém se střetávají tři silné charaktery. Každý vyzbrojený ostrými nábojemi argumentů, oblečený v neprůstřelné vestě monologu, směšný přesvědčením o sobě samém. Průsečíky slov mají zvuk řinčení mečů, do vzduchu létají jiskry z ohroženého EGA, které na sebe pohlíží tak vážně, až je trapné, přemrštěné a komické. Groteska, hyperbola, mírně vykloubená realita, strhující tempo, šílený rytmus slov, situací, událostí a zkratů v mezilidské komunikaci.
V boji na život a na smrt. V sázce je hodně – štěstí. A přitom by každý chtěl jen hezky, v pokoji a míru, žít svůj pozemský život,“ doplňuje režisér Dodo Gombár.

Michal Viewegh – Biomanželka
divadelní adaptace: Dodo Gombár
režie: Dodo Gombár
světová premiéra 30. června 2011 ve Velkém sále Švandova divadla

V hlavních rolích
Mojmír: Filip Čapka
Hedvika, jeho žena: Petra Hřebíčková
dula – chůva: Kristýna Frejová

Filip Čapka
Pochází z herecké rodiny, na jevišti vyrostl a logicky později vystudoval herectví na brněnské JAMU, po jejímž absolvování nastoupil do olomouckého divadla, hrál v divadlech v Brně a Ostravě. Později zakotvil na volné noze v Praze, účinkoval v Letních shakespearovských slavnostech a později v Divadle Bez zábradlí. V roce 2004 získal cenu Thálie 2004 pro mladého činoherce do 33 let. Kromě divadla je k vidění i na televizní obrazovce (seriál Poslední sezona, dětský pořad Hřiště a nedávno seriál Dokonalý svět). Filmovou šanci dostal u Alice Nellis ve filmu Mamas & papas a v adaptaci románu Michala Viewegha Román pro muže. Od září roku 2010 je členem souboru Švandova divadla.

Kristýna Frejová
Narodila se v Praze, v herecké rodině (maminka herečka Věra Galatíková, tatínek herec Ladislav Frej). Studovala DAMU, jejími pedagogy byli Jiří Adamíra, Luboš Pistorius či Viktor Preiss. Po škole nastoupila do Divadla Labyrint, tedy dnešního Švandova divadla. Za Sonety a Tabákovou cestu tehdy byla nominována na Cenu Alfréda Radoka v sekci Talent roku. Zahrála si zde např. Shakespearovu Julii. V angažmá v divadle Rokoko si zase poprvé zahrála s Michalem Dlouhým, kterému v inscenaci Švandova divadla Kurz negativního myšlení hraje manželku, a to už potřetí (po Čarodějkách ze Salemu a Kdo je tady ředitel?).

Petra Hřebíčková
Petra Hřebíčková se narodila v Hodoníně, kde také vystudovala Obchodní akademii. Ve studiu pokračovala na JAMU v Brně, obor činoherní herectví. V letech 2002 až 2003 byla v angažmá v brněnském divadle Polárka, od roku 2003 do roku působila v Městském divadle Zlín. V Praze hostovala v Činoherním klubu a v Divadle ABC, v současné době ji diváci mohou vidět i v Divadle na Fidlovačce (muzikál Hvězdy na vrbě) a ve Státní opeře v muzikálu Kudykam. V roce 2009 získala Cenu Thálie za titulní roli v dramatu Maryša, v předchozím ročníku byla na stejnou cenu nominována za úlohu Zuzanky v činoherním provedení Figarovy svatby. Petra Hřebíčková se objevila i na filmovém plátně, kromě jiných rolí si zahrála i v Menzelově filmu Obsluhoval jsem anglického krále a ve snímcích Proměny nebo Kawasakiho růže. Od září roku 2010 je členkou souboru Švandova divadla.

Foto: Švandovo divadlo / Alžběta Jungrová