Zbigniew Czendlik: Náš život většinou začíná v posteli a v posteli pak i končí

Formou audioknihy se stal rozhovor, který se dotýká práce faráře, víry v Boha, postavení církve u nás, protestantů, svobody, žen, dobra a zla, stáří či výchovy dětí. Supraphon vydal audioknihu Postel, hospoda, kostel, autorů Zbigniewa Czendlika a Markéty Zahradníkové, kterou načetli herci František Kreuzmann a Dominika Býmová. Úvod namluvil sám Zbigniew Czendlik. „Svoji knihu jsem si pokřtil,“ usmívá se Zbigniew Czendlik.

Vaší knihy se prodalo neuvěřitelných osmdesát tisíc kusů!

Když jsem byl na Realu Madrid, představil jsem si, že lidí, kteří mají moji knížku, je asi tak stejně, jako na tom zaplněném stadionu. A další si ji ještě přečtou. To je skutečně neuvěřitelné.

A teď si ji ještě jiní poslechnou jako audioknihu.

Ano. Pustí si ji v autě, nebo když dobře nevidí a čtení je unavuje. Mezi takové lidi už patřím bohužel i já.

Vy jste ji celou načetl?

Ne, jen úvod. Namluvili ji František Kreuzmann a Dominika Býmová.

Kdo vymyslel název Postel, hospoda, kostel?

Jednou se mě jeden novinář zeptal na tři pro mě nejdůležitější věci a já jsem je vyslovil v pořadí, které by se od faráře čekalo: Kostel, hospoda, postel. Je to logické. Ale v knížce jsem to obrátil.

Proč?

Protože si myslím, že náš život většinou začíná v posteli – ačkoli já se rodičů neptal, kde mě počali (úsměv) – a v posteli pak i končí. Putování od postele do postele vlastně určuje mantinely našeho života.

Nebo z postele do postele.

To už má dvojsmyslný význam. (smích) Za to by mě asi můj nadřízený nepochválil.

Přiznejte se: pokřtil jste tu knížku, nebo ne?

Křtil jsem ji. Křest není slovo, na které by měla církev monopol. Jeho význam je širší. A já si myslím, že nedehonestuji, neznevažuji, ani nezneucťuji křest jako takový, který je uvedením do křesťanského života.

Měla vaše knížka kmotry?

Byli jimi Lucka Bílá, Jan Potměšil a Tomáš Paclík, majitel fotbalové Viktorie Plzeň, které v Čechách fandím. Kmotři jsou důležití, protože to jsou ti, kdo by se měl o kmotřence starat. (smích)

Jak byste svou knihu, kterou jste napsal společně s Markétou Zahradníkovou, charakterizoval?

Jako vyprávění faráře o víře v Boha, o svobodě, ženách, dobru a zlu a podobně. A to všechno je prokládáno různými životními příběhy.

Foto: Supraphon / Martin Kubica

Samuel Svoboda