topvip.cz

Legendární seriál Jaroslava Dietla Žena za pultem budí emoce i málem čtyřicet let od svého natočení. Má své velké odpůrce, ale i skalní fanoušky, což dokazuje velmi dobrá sledovanost, když se Žena za pultem objeví v televizi. Nyní vychází v nakladatelství Omega o seriálu kniha z pera zkušených novinářů a spisovatelů memoárové literatury Miroslava Graclíka a Václava Nekvapila. A svou kapitolku má v knížce i před lety velmi populární herec Josef Bláha.

Role souseda Anny Holubové Vavřince se ujal Josef Bláha, domovský herec Divadla na Vinohradech. „Pepíček Bláha byl miláček divadla. Okouzlující vynikající herec a vynikající komik, ale dělal i závažné role. Byl to výborný herec a výborný kamarád, který mě neopustil ani po mém odchodu z divadla,“ pochvalovala si Jiřina Švorcová a nezapomněla zmínit ani Bláhovu pověstnou choleričnost.

„Říkali jsme tomu, že ho »chytila Bosna«. Jeho maminka byla snad Srbka a když ho »chytila Bosna«, tak v tu chvíli byl skutečně nebezpečný. A musel v tom sehrát roli alkohol. Pamatuji si na jednu situaci – zkoušeli jsme nějakou komedii na Barrandově v prostorách těch tribun a bylo tam bifé, ve kterém si kluci dávali pivo a kolegové Pepíkovi do něj přilévali rum. Přilíznul se a bavil celý ansámbl co tam byl. Všichni jsme se chechtali a jemu v jednu chvíli přišlo, že se mu vysmíváme. A teď ho to popadlo – řádil až odtamtud utekl…“ vzpomíná v knize Jiřina Švorcová, která v seriálu hrála hlavní roli prodavačky Anny Holubové.

„A pak jsem to jednou zažila na vlastní kůži když jsme byli na divadelním zájezdě na Slovensku s Tvrdohlavou ženou. Byl to oficiální zájezd a já jsem byla jeho vedoucí, takže jsme absolvovali přijetí na Národním výboru a soubor šel za mnou, v dalším městě opět přijetí na Národním výboru a soubor šel opět za mnou… Všichni otrávení, řeči, lidi se nudili, ale nemohli jsme ta přijetí odmítnout. Poslední představení bylo někde v Šaľe, popíjela se slivovička, veselilo se a už se blížila velice pozdní hodina a já jsem řekla: ,Děcka, jde se domů,ʻ a Pepík vyskočil: ,A ne! Celý zájezd jsem byl šikanovaný a nikam nejdu!ʻ Sepsul mě, vynadal mi a nadával mi ještě v autobuse, protože nakonec musel jít s námi, ale řádil příšerně. A druhý den ráno přišel s kytkou jako omluvenkou. Jelikož jsme ho znali, tak mu to nikdo nevyčítal ani neměl za zlé,“ konstatovala Jiřina Švorcová, která se Bláhou studovala v ročníku na konzervatoři.

„Byl z nás zřejmě nejstarší. Během prázdnin se konzervatoř transformovala na Divadelní akademii múzických umění a z nás všech byli náhle vysokoškoláci,“ přiznává Švorcová. Po škole spolu rok hráli na oblasti v Hradci Králové a spolu rovněž odešli do Prahy do vinohradského divadla. „Z Hradce nám najednou přišla celá skupina – já, Jiřina Jirásková, Pepík Bláha, Jirka Pleskot a Vladimír Bičík,“ dodává Švorcová.

A pochvalu mu v knížce vysekl i Otakar Brousek, který hrál v seriálu učně: „Toho jsem měl také rád a rovněž s ním byla vždycky velká sranda. Oni byli taková dvojka ještě s Brodským a dělali si strašné naschvály. Pamatuji si, že jsme něco točili, seděli v místnosti a přišel tam jeden z mých kolegů studentů, šel za mnou a říkal: ,Ty bláho! Co se mi stalo…ʻ A seděl tam i Pepíček Bláha, zasmál se tomu a bral to. Ale on byl také dobrá podšívka a když pan Brodský ležel v nemocnici, měl něco se žaludkem, tak Pepíček Bláha se oblékl do černého fraku, vzal si bílé rukavičky, cylindr, zašel do té nemocnice, vzal si metr a hrál funebráka. A říkal: ,Tak pane Brodský, jakou ji uděláme, bude smrková, nebo dubová a jak bude dlouhá? Tak já si vás změřím.ʻ“

Foto: Nakladatelství Omega