Oblíbený seriál Ulice vstoupil již do své osmnácté sezony. A rozhodně to nebude opatrné přešlapování na pomyslném prahu dospělosti. Ulice do ní naopak skočí rovnýma nohama. Občas pěkně dramaticky, jindy docela humorně, hlavně ale s láskou a vším, co k ní patří. Nekonečný seriál Ulice můžete sledovat na TV Nova i na Voyo. A my si o něm povídali s hercem Ondřejem Havlem.
Ulice letos vstupuje do 18. sezony. Co je podle vás tajnou ingrediencí jejího úspěchu?
Že řeší opravdu příběhy ze života. To, co se děje divákům, to se děje i postavám v Ulici. A ta témata jsou brána ze široka. Tak, jak to život přináší, a to je podle mě ta síla Ulice. Je s námi každý den a diváci se s ní můžou dokonale ztotožnit. Každá věková skupina.
Co byste Ulici popřál k narozeninám?
Ulice je jako život a ten osmnáctým rokem rozhodně nekončí, naopak. Takže ať je i ten život seriálu Ulice co nejdelší a plný zajímavých příběhů.
Ondro, vracíte se do Ulice po třech letech. Překvapila vás nabídka nové dějové linky?
Ano, příjemně mě překvapila. Doufal jsem v nějaký nový příběh kolem Jirky Hložánka. Těším se na to, protože tentokrát bude linka zaměřená na politiku očima mladého člověka. To je super téma. Navíc se budu častěji potkávat se svým seriálovým otcem Miroslavem Hanušem a s Lumírem, kterého hraje Václav Svoboda. A tahle kombinace funguje opravdu moc hezky a diváky dlouhodobě baví. Takže přicházím do skvělé společnosti a věřím, že o zábavu nebude nouze.
Připomněl byste nám, co všechno už o vaší postavě diváci vědí?
Jirka je synem starosty. Ve škole býval velký sígr, a dokonce ji ani nedokončil. Paní profesorka Hejlová, kterou hrála Hana Maciuchová, mu dokonce jednou dala facku. Až tak zlé to s ním bylo. Nicméně za nějaký čas se víc poodkryl jeho příběh. V důsledku sporů s otcem ho zmíněná paní učitelka nakonec nechala u sebe na nějaký čas bydlet. Jirka také chodil se Šárkou, ztvárněnou Malvínou Pachlovou, jenže tu mu přebral Tomáš Dastlík v roli Martina. Když jsem se po pauze v Ulici opět objevoval, usilovali jsme společně s Mikym, tedy Vaškem Matějovským, o Magdino srdce. Ale nakonec nevyhrál ani jeden z nás.
Vypadá to, že Jirkovi scenáristé lásku nepřejí. Myslíte, že vám tentokrát do děje nějakou partnerku napíšou?
Já doufám! Sakra, vždyť budu důležitý politický činitel. Tak to snad musí klapnout.
Co dalšího vás po návratu do Ulice čeká?
Důležitý bude určitě spor s otcem, který se bude těžce vyrovnávat s faktem, že se Jirka rozhodl vstoupit do komunální politiky, a stane se jeho hlavním politickým rivalem. Naopak naváže pěkný vztah s Lumírem. Víc neprozradím.
Jak to máte vy osobně s politikou, vyjadřujete se veřejně k politickému dění? Přemýšlel jste někdy nad nějakou veřejnou funkcí?
Nesdílím s fanoušky své politické názory, protože si myslím, že je to každého soukromé rozhodnutí. Vstup do politiky jsem nikdy nezvažoval. Vlastně jsem se o ni začal víc zajímat v souvislosti s příchodem do Snídaně s Novou, kde nás politici pravidelně navštěvují a člověk musí být trochu v obraze, ale je to pro mě nové a učím se to. Snažíme se ptát nejen na současné problémy, ale zajímají nás i lifestylovější témata a to, jací jsou politici v osobním životě. S diváky jsme třeba zjistili, jak vypadala první velká pusa pana premiéra Petra Fialy.
Z minulosti se znáte dobře s Miroslavem Hanušem, ale jinak vám mnoho hereckých kolegů nezůstalo.
Je to tak. Naposledy jsme hráli s Vaškem Matějovským a Verčou Mackovou, tak uvidíme, jestli ještě bude příležitost se v Ulici potkat. Přesto si nemůžu stěžovat, protože potkávat kolegy Hanuše a Svobodu je pro mě skvělá škola. Mirek je naprosto senzační a velmi inspirativní osobnost. Věřím, že budu mít víc příležitostí je oba poznat a mnohému se od nich naučit.
Co jste dělal pracovně během té doby, co vás diváci v Ulici neviděli?
Dlouho jsem s Johanem Mádrem moderoval v rádiu. Od září 2021 moderujeme společně Snídani s Novou. Dabuji. Sem tam si něco zahraju. S Johanem někdy moderujeme i jiné společenské akce. Pořád se něco děje.
Johana jste také potkal v Ulici a od té doby jste stabilní moderátorská dvojice. Máte společně nějakou další metu nebo vysněný projekt, který byste chtěli moderovat?
Chceme moderovat společně, protože nás to tak baví. To je naším cílem i do budoucna. Pracovat v tandemu, dokud nás to bude bavit. To bych řekl, že je na prvním místě, a uvidíme, co přijde.
Máte za sebou mnoho úspěchů, mimo jiné jste hrál třeba i v Národním divadle. Čím to je, že jste zůstal nohama na zemi? Pokora a vstřícnost patří mezi vlastnosti, které jsou u vás na první pohled velmi výrazné.
Myslím, že mám před sebou ještě mnoho práce. Čeká mě dlouhá cesta. A ani pak neznám žádný důvod, proč by mi mělo cokoliv stoupat do hlavy. Určitě je v životě důležité být zdravě sebevědomý, ale s pokorou. Je mnoho lidí, kteří dělají záslužnější a obdivuhodnější věci. Dělám jen, co mě baví.
A jak jste se vlastně do uměleckého světa dostal?
Mamka je učitelka, taťka byl překladatel, který teď také učí. Maminka mě od malička vedla k tomu, abych si vyzkoušel mnohé. Chodil jsem třeba na fotbal, ale z tréninků jsem odcházel dřív, protože jsem pak šel třeba ještě do sboru. Tam jsem umělecky začínal a časem u mě tento směr zvítězil.
Kdybyste nemohl být hercem ani moderátorem, čím byste byl? Nabízí se třeba učitel po vašich rodičích?
No to vážně nevím, nad tím bych musel dlouho přemýšlet, co dalšího by mě bavilo. Mamka chtěla, abych šel na peďák, ale já bych asi nebyl dobrý učitel.
Co rád děláte, když zrovna nepracujete?
Moc rád cestuji. Trávím čas s rodinou, přítelkyní a kamarády. Na to se snažím nezapomínat. Taky se snažím myslet trochu víc na sebe a učím se odpočívat. A to je pro mě vlastně docela velká práce, moc to neumím.
Jak odpočíváte?
Asi jako nejideálnější se mi zatím jeví aktivní odpočinek, takže se snažím sportovat. Pracuji hlavně hlavou, takže je podle mě potřeba ji pravidelně pročišťovat a k tomu je sport ideální.
Často se vídáte s rodinou. Na vašem instagramu pravidelně sdílíte fotografie s malou neteří.
No ona strašně rychle roste, tak se snažím ji vídat, co to jde. Jsou jí čtyři roky a už je to fakt super kámoška. Baví mě, jak neustále něco zkouší, když se nedaří, zkouší to pořád dokolečka, dokud se to nepovede. Já jsem hodně netrpělivý, když mi něco nejde, tak se na to vykašlu, i když toho následně lituji. Neteř je pro mě v mnohém velkou inspirací. Nikdy se nenechá odradit, i když něco je třeba i dost složité a naučit se to trvá dost dlouho.
Sám jste zatím nepřemýšlel nad založením rodiny?
Kdyby to náhodou přišlo, tak bych byl určitě moc rád. V mém věku už by nebylo nic zvláštního, kdybych se stal otcem. Navíc se na tuhle životní etapu moc těším. Ale tohle se podle mě nemá moc plánovat, takže tomu nechávám volný průběh.
Zmiňoval jste, že rád cestujete. Jste spíš městský typ, nebo vás víc baví příroda?
Dlouhodobě inklinuji víc k přírodě. Ani v Praze nebydlím úplně v centru, abych měl přírodu v pěší vzdálenosti. Ale co se týká cestování, nevadí mi ani návštěvy měst. Když mám chvíli volno, rád vyrazím zažít atmosféru jiného města. Trochu mi chybí, že jsem na rozdíl od mých vrstevníků nikdy v zahraničí nežil dlouhodobě, vždycky jsem byl jen turistou. To bych rád někdy zažil.
Máte nějaké místo, které vás nadchlo natolik, že byste si tam dokázal představit žít?
Problém je v tom, že já se nadchnu velmi snadno. V podstatě kamkoliv jedu, tam se mi líbí. Podobně to mám i s jídlem, co mi dáš, to mi chutná. Takže já bych byl schopen vyhodnotit, kde chci zakotvit, asi až po delší době.
Foto: TV Nova
