Na první autogramiádě k právě vydané knize Hvězdy popu, které jsme milovali se v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí sešly pěvecké hvězdy 80. let Heidi Janků, Pavel Roth a Vítězslav Vávra. Zatímco Heidi Janků a Pavel Roth mají v knize své kapitoly, Vítězslav Vávra se v ní objevuje pouze okrajově a svůj příběh bude mít ve druhém díle, který vyjde koncem ledna 2012. Vávru ovšem spoluje s Rothem pikantní historka, kterou v knize prozradil – v roce 1992 spolu absolvovali casting na pornoherce! To sympatická Heidi Janků na podobném castingu nikdy nebyla, ale v knize má zase dva své akty, které dělí od vzniku málem dvacet let. Na své si tak přijdou nejen dámy při pikantních vzpomínkách svých dávných idolů, ale i pánové, kteří zase potěší oko při pohledu na sexy křivky smyslné Heidi!
Kniha Hvězdy popu, které jsme milovali se objevila nejen na knihkupeckých pultech, ale zcela netradičně i v trafikách za pouhých 99 korun. Životní i umělecké příběhy sedmi pěveckých hvězd 70. a 80. let minulého století vydalo nakladatelství Petr Prchal v nové edici Gram. V první knize si můžete přečíst velmi otevřené a upřímné zpovědi Michala Davida, Heidi Janků, Pavla Rotha, Petry Janů, Miroslava Dudáčka, Júlie Hečkové a Petra Sepešiho. A v jejich příbězích se objevuje i spousta dalších interpretů a osobností, se kterými během své kariéry spolupracovali jako například Iveta Bartošová, Pavel Horňák, Markéta Muchová, Ivo Pavlík, Jana Kratochvílová, Lešek Wronka, Petra Černocká, František Janeček, Věra Špinarová, Petr Hannig a řada dalších…
Ukázka z knihy o castingu Vítězslava Vávry a Pavla Rotha
…. Když od Karla Šípa odešel Jaroslav Uhlíř, protože se chtěl věnovat skládání a jezdit po republice se svým sólovým pořadem pro děti, postavil Šíp nový program, ve kterém měl tentokrát jako hosty hned čtyři zpěváky – Pavla Rotha, Václava Vašáka, Karla Kahovce a Vítězslava Vávru. „Dělali jsme Karlu Šípovi herce v různých scénkách, které měl už v Hitšarádách s Jardou Uhlířem, a pak jsme tam každý měli svůj blok písniček. Bylo to pěkné představení a Karel byl strašně vtipný,“ vzpomíná velký dívčí idol začátku osmdesátých let Vítězslav Vávra.
A ten s Rothem prožil i neuvěřitelný zážitek, když spolu šli v létě 1992 na casting na pornoherce! „Na casting jsem šel s tím, že to zkusím. V životě se má přece zkusit všechno. Když jsem tam ale viděl tu frontu zájemců, mezi nimiž byly staré kurvy, které jsem občas potkával na Karláku a další různé divné typy, jen jsem řekl: ,Tak si to tady, Pavle, odcastinguj sám. Nezlob se, ale na to nemám žaludek,ʻ a šel jsem pryč. Když jsem viděl tu skvadru lidí, co tam byla, tak to prostě nešlo. Roth do toho nakonec šel,“ vzpomíná Vávra s tím, že oba byli tenkrát mladí kluci, kteří se rozhodně nestyděli. „Když jsme na ten casting jeli, tak jsme se s Pavlem v autě dohodli, že kdyby nás vzali, dáme si podmínku, že nám nesmí být vidět do obličeje. Myslím, že Pavla vzali a snad natočil a přitom i nafotil jednu věc, ale jestli to někde i vyšlo, netuším. Bylo to někdy v červenci 1992 a to je už let. Tenkrát jsme byli pro každou srandu,“ uzavírá se smíchem Vítězslav Vávra, po kterém začátkem osmdesátých let dívky doslova šílely, a jejichž přízeň si uměl pořádně užívat.
„Šel jsem tam s tím, že to nebude porno a že se tam nebude natvrdo souložit. Něco tam jako bylo, ale já jsem se toho neúčastnil… Jenom jsem fotil. Byla to spíš taková sranda po revoluci, nějaké erotické pohádky. Měl jsem na sobě vlčí kůži, byla tam babička a holky… Nebylo to porno, ale jenom takové náznakové a mám pocit, že mě tam ani nebylo poznat,“ vyjadřuje se Pavel Roth i dnes velmi opatrně ke svému tehdejšímu erotickému tajemství. Ale když zjistí, že o tom vím víc, nezapírá. „Fotky potom vyšly v takovém malém černobílém časopise. Po revoluci tady byl po takových věcech hlad. Když jsem ten časopis potom viděl, hned jsem ho zahodil a v archivu doma ho opravdu nemám. Jediné vtipné se mi na tom zdálo to, že tam Karkulka suší na prádelní šňůře prezervativy. Bylo to v tomhle duchu, žádné porno. Udělal jsem jenom tenhle jeden seriál, kde jsem byl za vlka, který tam šmíruje. Různě se to fotilo, maskovalo, nasvětlovalo a zkoušelo asi týden, za což jsem dostal dvacet tisíc, což byly tehdy strašné peníze. Ve smlouvě jsme měli hodinový honorář a protože se při tom zkoušelo hodně blbostí, hodiny naskakovaly… V podstatě jsem tam nebyl nahatý, takže jsem byl v pohodě. Měl jsem na hlavě masku vlka, byl jsem v kožichu a vypadal jako medvěd,“ směje se Pavel s tím, že tenkrát byla těžká doba a umělci se živili, jak mohli. Někteří začali podnikat, pořídili si hospody a Pavel zkusil fotit erotiku. „Byla to poslední akce, kdy jsem se tady pokusil nějak normálně vydělat peníze. Zjistil jsem, že tohle bych asi do smrti dělat nechtěl.“
Koncertování s Karlem Šípem totiž končilo. „Začalo být až příliš moc vystoupení zadarmo, charit, a najednou jsem zjistil, že sem v pytli a nemám na činži. Nakonec jsem se sbalil a odešel do Německa. V Berlíně mám rodinu, která mi tam sehnala práci v restauraci. Nejdřív jsem tam vařil kafe a pomáhal v kuchyni. Byl to veliký podnik, kde mě jeho šéf vzal jako gastarbaitra za tehdy u nás velké peníze. A jak zjistil, že jsem muzikant, nabídl mi, že můžu mít víc peněz, když budu dělat muziku. Nakonec jsem dělal hudební vstupy a diskžokeje a vydělával takové peníze, o kterých se mi tady doteď jenom zdá,“ vzpomíná Pavel Roth, který byl v Berlíně rok. Nakonec v podniku i zpíval, a především si tam ve volných chvílích naskládal řadu písniček, které nyní vytahuje a natáčí na své cédéčka. ….
Foto: www.hvezdypopu.cz , www.nakladatelstviprchal.cz
