Každý pátek večer se setkáváme na TV Barrandov se seriálem Stopy života uvede TV Barrandov. V sérii, pod jejímž scénářem je podepsaný psychiatr Jan Cimický, se objevuje česká herecká špička. Ve stopách života hraje i Otakar Brousek, se kterým jsme si popovídali.
Jaká je vaše role v seriálu Stopy života?
Hraju manžela Simony Postlerové, která má starého nemocného nevrlého tatínka (Jan Tříska). A tatínek se nastěhuje k nám do rodiny a já třísknu i s dcerou dveřmi a jdeme pryč. Nezvládnu soužití s ním.
Zažil jste něco podobného na vlastní kůži?
Nemám předlohu. Moji rodiče v tomhle jsou úžasní. Moje nevlastní matka říkala, že rodiče nemají bydlet s dětmi. Částečně jsem to ale zažil v prvním manželství, když jsem se nastěhoval do baráku, kde žili rodiče mojí ženy a nebylo to příjemné. Jednou jsem držel tchýni pod krkem a vyhazoval jsem ji a tchánovi jsem říkal, že ještě jednou do mě bude takhle rýt a rozvedu se a pak jsem to nakonec udělal. Ne tedy jenom kvůli tchánovi. Ale bylo v tom víc věcí, vždycky jsou na to dva až tři až čtyři lidi.
Jak hodnotíte natáčení?
Natáčení je výborné. Mám na to dva dny a musím říct, že jsem moc spokojený. Neznal jsem režiséra, ale přesvědčil mě Honza Tříska. Neviděli jsme se spoustu let. Šel za svědka mým rodičům. Tak jsem věděl, že to bude dobré.
Co vás čeká po natáčení?
Zcela zásadní záležitost, a sice rekonstrukce chrupu. Vyndali mi v červenci šest zubů. Teď mám vyndavací zuby. Jenom provizorní. Vždycky jsem se tomu bránil, říkal jsem si umělé zuby ani za nic. Ale nakonec musím. Je to ze zdravotních důvodů. Zubař mi zjistil permanentní zánět.
Říká se, že nové zuby stojí pomalu stejně jako nová střecha…
Vloni jsem upadl na motorce ve dvacetikilometrové rychlosti a zlomil jsem si dva obratle. Šest neděl jsem ležel, všechno srostlo, jak má, ale uvědomil jsem si, že už jsem starej a že už si nemůžu dovolit být pořád někde ležák. Tak jsem ty motorky prodal a teď si je dam do zubů.
To trhání muselo pěkně bolet!
Objevil jsem jednu úžasnou soukromou kliniku. Oni mají v papírech, že dělají bezbolestně. Vyndali mi šest zubů a druhý den jsem hrál divadlo. Fakt to dělají bezbolestně. Teď mi pořád opravují ostatní zuby, které mi ještě zbyly. Já měl se zubama vždycky trable. Vím, jak to dokáže bolet. Teď to bude zásah větší, tak si mám vyčlenit čtyři pět dní a možná bude modřina, ale už se nebojím, protože vím, že to bolet nebude.
Foto: TV Barrandov
