Do své televizní talkshow si Jan Kraus pozval zpěváka Marka Ztraceného. Čerstvý držitel Českého slavíka v kategorii zpěvák roku i titulu absolutní slavík jehož píseň Moje milá se stala navíc nejoblíbenější písní. „Utekla mi jen dámská kategorie,“ směje se populární muzikant a ke svému triumfu v soutěži, kde sesbíral tři ocenění, dodává: „Ne, to zlehčuju a přeháním, ale fanoušci mi udělali krásný večer. Měl jsem opravdu velikou radost.“
Ovšem nejen vzestupy, ale v loňském roce si Marek zažil i pády, a to doslova, když si na podzim během svého koncertního vystoupení v Pardubicích nevšiml, že je už na okraji pódia a spadl mezi lidi. I když utrpěl otřes mozku a pár dní si poležel, bere to s humorem a říká, že alespoň ví, jak se cítil Jan Kraus, jehož pád během přímého přenosu finále Miss Slovensko 2009 se zapsal do historie televizního vysílání. „První, na koho jsem si vzpomněl, jste byl vy,“ říká směrem ke svému hostiteli a vypráví, že se to stalo hned při druhé písničce, a protože nechtěl zklamat publikum, koncert dokončil. „Kapela hrála dál, furt, tři minuty v kuse, já jsem čekal, jestli třeba přijdou a zeptají se, jestli jsem v pohodě. Ale ne, furt jenom hráli a já jsem to pak tedy taky dohrál. Adrenalin člověka nakopne, že v zásadě nic necítí. Vždyť to znáte!“
Náhlý vzestup popularity po vítězství v hudební soutěži s sebou ale přinesl i vlnu negativního hodnocení jeho tvorby, a tak čelil kritice jedné ze svých starších písní kvůli údajnému obhajování znásilnění. „Uznávám, že ten text na papíře nevypadá bůhvíjak, ale ta písnička tak vůbec nebyla myšlena, a navíc mi na ní ani nijak nezáleželo, a tak jsem ji stáhnul.“ Krom toho se snažil se svými kritiky vést dialog. „Ne, že bych se z toho nepoučil, ale řekl jsem si, že nad tím nemůžu přemýšlet, když budu skládat písničky, protože jsem si jistý, že by se našlo třeba dalších pět, které by mohly být nepřijatelné. Čímž nechci nikoho k ničemu nabádat,“ neodpustí si poznamenat. „Ráno jsem otevřel Instagram a čekal jsem nějaké gratulace, a tam bylo: Jak sis užil znásilnění, hajzle,“ vrací se ke vzpomínce na ráno po vyhlášení vítězství v soutěži. „Byly tam jen komentáře tohoto typu, bylo to hrozně agresivní. A já jsem vůbec nevěděl, která bije. Pak se začali ozývat novináři, a přestože mám v tom svém širším týmu někoho, kdo mi s těmito věcmi pomáhá, nemohl jsem se na něj obrátit, protože se den předtím hrozně opil. Tak jsem byl na to sám.“ I když mu prý veřejně nikdo podporu nevyjádřil, soukromě ji hodně pociťoval. Každopádně je rád, že už má tuto kapitolu za sebou. „Trochu mi to toho slavíka zkazilo… na druhou stranu ten text jsem složil sám a – upřímně – dneska už bych ho asi takhle nesložil,“ uzavírá toto téma zpěvák původem z Železné Rudy, kde dodnes žije se svojí rodinou.
„Mám v Praze byt na přespání, abych nemusel spát po hotelech, ale jinak už tam žiju třicet šest let a jsem jeden z posledních domorodců.“ Ve svém rodném městě má zhruba rok vlastní dům, a tak si zvyká na to, co všechno to obnáší, včetně toho, že poslední dny prý pořád jen odhazuje sníh. „Rád bych skládal u piana, ale zatím skládám jen sníh a dřevo,“ říká se svým typickým humorem a na závěr prozradí i trochu neromantické pozadí toho, jak a proč jeho písně vznikaly v čističce odpadních vod.
Foto: TV Prima
