topvip.cz

Malíř, milovník života, dobrého vína a krásných žen Kristian Kodet se opět chystá »na chalupu« na Floridu. Za měsíc nasedne do letadla a vydá se na Floridu, kde stráví celou zimu. Nyní dokončuje poslední obrazy, z nichž většinu odveze s sebou.

„Na prodej i na výstavu. Opravdu makám a makám. Teď jsem na své náklady nechal vydat krásný katalog mých obrazů s texty v češtině i angličtině, tak na to jsem sám tak trochu pyšný, ale jinak se snažím prožít každý den naplno,“ říká Kodet, který maluje hlavně v ateliéru na své jihočeské chalupě, bývalé barokní faře, kterou kdysi zachránil před zřícením.

„Těšíme se už do Ameriky, i když doma jsem tady, v Čechách. Ale strávit zimu a Vánoce pod palmami, ve třiceti stupních Celsia a v moři, je neuvěřitelné…Tedy ještě přežít ten dlouhý let, protože já se šíleně bojím létat. Když už je ten stroj nahoře, je to super. Pak ještě to přistání… no a pak je to úžasný. Samozřejmě se těšíme s manželkou na Olinku Matuškovou, na mladého Waldu, jsou to mnoho a mnoho let naši přátelé a trávíme společně i Štědrý den a vzpomínáme na Waldu, který se na nás dívá tam shora,“ zamyslí se si malíř.

Svou galerii přímo nemá, ale díla jeho, jeho otce i děda – výtvarníků – jsou na stálé výstavě v galerii v Hradci Králové. „Rád bych ale opět našel nějaký slušný prostor v jižních Čechách, kde to miluju, a kde vlastně žiji od dětství, pokud nejsem v Praze. Tak uvidíme, ale až na jaře, až se vrátíme,“ říká Kristian.
Kodet je pověstný svou sběratelskou vášní. Kromě starožitností i »obyčejných« hezkých věcí, si občas sem tam vyhlédne i něco unikátního. Jako třeba teď: „Mám dvě trumpety po Petru Hapkovi, což byl nejen kamarád, ale i úžasný chlap. Skvělý. A v aukci jsem tyhle dva hudební nástroje pořídil a je to pro mě čest. Takže je mám a jsem rád, že kus vzpomínek na geniálního skladatele je se mnou,“ dodává Kristian Kodet, který se pomalu připravuje na rok 2018, kdy oslaví 70. narozeniny a hodlá uspořádat obrovskou výstavu. „Když Pánbůh dá, dá mi zdraví a sílu, tak chci opravdu udělat něco mimořádného. Tak mi držte palce,“ usmívá se malíř.

Foto: Archiv K. Kodeta