Lukáš Hejlík, kterého můžete vidět v seriálu Základka jako jednoho z učitelů, se v pondělí vrátil v čase. Po osmnácti letech zasedl do lavice základní školy v Lounech, kam jako kluk chodil.
Popovídal si se stávajícím ředitelem a učitelským sborem, ale také například se školníkem, který ve škole pracoval už za dob Lukášových studií. Pak se herec pozdravil s deváťáky, a to přímo ve třídě, kde kdysi jako žák sám sedával. Podívat se na něj přišel i jeho tehdejší třídní učitel Josef Šilhánek, který je dnes už v důchodu. „Lukášovi jsem dělal třídního v sedmé a osmé třídě a zároveň jsem ho učil matematiku. Neměl s ní problém, Lukáš byl chytrý kluk, učil se dobře. Chytrý, ale zároveň živý,“ ohodnotil jej.
„Chodil jsem do hokejové třídy. A protože jsem se chtěl spolužákům vyrovnat, začal jsem taky hrát hokej. Stíhal jsem se učit i trochu zlobit, byl jsem dost energický. Na žádný konkrétní průšvih si nevzpomínám, ale vybavuju si, že jsem měl v sedmé třídě celkem 148 poznámek. Musel jsem mít kvůli nim dvě žákovské knížky,“ přiznal herec.
Školní prostředí není pro Lukáše nijak neobvyklé. „Ve školách pobývám hodně často, někdy i třikrát týdně. Jezdíme do nich s projektem scénického čtení LiStOVáNí, v němž propagujeme knihy a snažíme se dětem názorně předvést, že číst není nuda. Hrajeme ale také pro dospělé, na září připravujeme titul Neviditelný C. D. Paynea, autora kultovní knižní série Mládí v hajzlu,“ říká Lukáš.
Lukáše můžeme momentálně vidět jako učitele v primáckém seriálu Základka. „Hraju trochu plachého učitele a navíc homosexuála Romana Sivého, který učí výtvarnou výchovu a občanskou nauku. Na natáčení moc rád vzpomínám, i když bylo někdy poměrně náročné. Točilo se na jedné škole v Praze 4 a za plného provozu. Výtvarku bych učit nemohl, protože moc kreslit neumím, ale dokážu si sám sebe představit za katedrou. Bavilo by mě učit třeba literaturu, kterou mám rád a která je součástí mé práce,“ říká Lukáš Hejlík.
Foto: TV Prima
