Moderátor Jan Kraus se sešel s Josefem Mašínem v Německu, protože oba bratři Mašínové zatím odmítají přijet do České republiky. „Česká republika vypadá jinak, než jsme si při odchodu představovali, platí v ní například kontinuita mnoha komunistických zákonů a komunistická strana je stále legální,“ vysvětlil důvody na úvod Josef Mašín.
Kraus upozornil na skutečnost, že je nutné vnímat činy bratří Mašínů v kontextu padesátých let. „Komunistická strana v roce 1948 vyhlásila zbytku národa třídní boj a my jsme ten třídní boj vzali,“ popsal tehdejší atmosféru Mašín. „Nejhorší chvíle byly, když nás v Německu obklíčili v malém lesíku jižně od Berlína,“ doplnil Mašín Krausův popis jejich útěku z tehdejšího Československa. „My to ale nebrali jako útěk, chtěli jsme se vrátit jako agenti nebo vojáci v americké armádě,“ dodal ještě Josef Mašín.
Jan Kraus také zmínil rodiče a přátele Josefa a Ctirada Mašínových, kteří byli vězněni za války i po komunistickém puči v únoru 1948. „Náš dům dostal dělník z tiskárny, člen komunistické strany. Maminka zemřela v komunistickém vězení, její jedinou vinou bylo, že byla naší matkou,“ zavzpomínal Mašín. „A co si myslíte o zrušení komunistické strany?“ otevřel Kraus další téma. „Pokud vím, tak se u vás našlo v parlamentu sedm lidí, kteří byli proti,“ pokrčil Mašín rameny. „Ale to, že můžu jít k volbám, neznamená, že jsem demokrat,“ dodal.
Osobnost vyvolávající protichůdné názory, bojovník proti komunismu Josef Mašín, herečka Veronika Freimanová a geniální holčička Tereza Salajková budou hosty Jana Krause. Kdy měl Josef Mašín strach? Co vadí Veronice Freimanové na mužích? Premiéru čtyřicátého prvního dílu Show Jana Krause uvidíte v pátek 10. června ve 22 hodin na Primě.
Bratři Mašínové na Wikipedii
Bratři Ctirad Mašín (* 11. srpna 1930; domácky Radek Mašín; v USA Ray Masin) a Josef Mašín (* 8. března 1932) jsou synové generála Josefa Mašína.
V roce 1945 byli bratři vyznamenáni prezidentem Edvardem Benešem čs. medailí Za chrabrost za »osobní statečnost v době války«. Jsou však známi především svým ozbrojeným odbojem proti komunistickému režimu v Československu v letech 1951 – 1953 a posléze odchodem z komunistického Československa přes východní Německo do západního Berlína v říjnu 1953. Český premiér Mirek Topolánek ocenil jejich odbojovou činnost čestnou plaketou, kterou předal 28. února 2008 ve Spojených státech Josefu Mašínovi a Milanu Paumerovi 4. března 2008 v Kramářově vile v Praze.
Po únoru 1948 pokračovali v ozbrojeném odboji, tentokrát proti komunistům. Ctirad a Josef Mašínovi byli za žertovnou debatu o schopnosti před nimi stojícího vraku letadla, považovanou jako záměr uprchnout na Západ po nějakou dobu vězněni, Ctirad byl ve výkonu trestu i v uranových dolech v Jáchymově.
Posloupnost událostí před útěkem13. září 1951 v Chlumci nad Cidlinou zabit příslušník SNB Oldřich Kašík při přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní.
28. září 1951 v Čelákovicích Ctiradem Mašínem podřezán po podání chloroformu svázaný příslušník SNB strážmistr Jaroslav Honzátko při přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní. Tento čin Mašínů je nejčastěji odsuzován, neboť i v případě vyhlášeného válečného stavu by se v souladu s Úmluvou o zacházení s válečnými zajatci z roku 1929 jednalo popravou bezbranného zajatce o válečný zločin. Na druhé straně se při partyzánské válce se zajatci často podle těchto pravidel (úmluvy) nejedná. Podobné případy se ostatně vyskytly jen pár let předtím v rámci československého protinacistického odboje a byly následně vyviněny Zákonem č. 115/1946 Sb. V době protikomunistické činnosti bratrů Mašínů však na rozdíl od partyzánských bojů během 2. světové války Československo de jure v žádném válečném stavu nebylo.
2. srpna 1952 mezi Čáslaví a Hedvikovem byl zastřelen svou zbraní pokladník Kovolisu Josef Rošický při přepadení vozu vezoucího výplaty pro zaměstnance do Hedvikova. Dle tvrzení Milana Paumera se však zastřelil, když při potyčce stiskl spoušť ve chvíli, kdy mu Josef Mašín zkroutil ruku, tak že hlaveň mířila na pokladníkovo břicho. Dle původní výpovědi samotných bratří Mašínů pro Otakara Rambouska však Josef Mašín pokladníka obelstil, vykroutil mu zbraň z ruky a teprve poté jej zastřelil. (zdroj: O. Rambousek; Jenom ne strach).
Ozbrojený pokladník bránil peníze před Mašíny, kteří byli převlečeni do uniforem Lidových milicí. Pokladník nejprve zatajil, že má u sebe zbraň a poté se snažil zadržet neozbrojeného Josefa Mašína. Ten ho však v následné potyčce zastřelil. Vedou se spory, zda zmíněný pokladník byl členem milicí. V knize Odkaz je citována řeč vysokého představitele Lidových milicí a bezpečnostního referenta Karla Skokana, který také jel ve vozu a který tehdy prý tvrdil, že Rošický je člen závodní milice. Zaznívá také názor, že v tomto případě došlo k záměně jmen, milicionář se měl jmenovat Rosický a Mašínové měli zastřelit bezpartajního nečlena milicí Rošického. Podle některých svědectví si za uloupené peníze (cca 900 000 korun) pořídili motorky, kožené boty, módní oblečení a jeden z členů skupiny si měl nechat zavést vodovod v domě a koupit rozkládací gauč. V obhajobě zaznívá, že motorky byly určené pouze k rychlému přemisťování v rámci odbojových akcí a vybavení do bytu Václava Švédy zakoupili pouze proto, že ho komunisté o všechen majetek připravili a on neměl ani na čem spát, jinak žádné z uloupených peněz nepoužili pro vlastní (osobní) potřeby.
7. září 1953 na Olomoucku po zapálení 11 stohů byl těžce zraněn člen požární hlídky a zároveň příslušník Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti Lecián, který se pokusil Mašíny zadržet (přišel o oko).
Útěk z ČeskoslovenskaTeprve v roce 1953 se jejich pětičlenná skupinka rozhodla opustit Československo. Na území NDR byla však odhalena a pronásledována vojskem a příslušníky bezpečnostních sil. Celkem bylo proti pěti odbojářům mobilizováno 20 000 příslušníků Volkspolizei a armády. V říjnu 1953 v tehdejší NDR byli ve stanici Uckro zastřeleni komisaři H. Grumini a M. Lehman, další policista byl těžce zraněn. Potom byli zastřeleni policisté H. Hoffmann a H. Sunckel.
Dva členové skupinky Václav Švéda a Zbyněk Janata byli, po těžkém zranění, v sovětské zóně Německa dopadeni a vydáni do Československa, kde pak byli popraveni. Bratři Mašínové a poslední člen skupiny Milan Paumer úspěšně dorazili do západního Berlína. Milan Paumer s vážným průstřelem břicha. Později, v USA, se všichni tři přeživší členové skupiny přihlásili do americké armády se záměrem pokračovat v boji proti komunismu.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
Foto: TV Prima / Dagmar Hájková
