Jean Reno se vrací na plátna kin ve filmu Nemilosrdní. Serge Buren (Jean Reno) je legendární polda, noční můra všech kriminálníků. On a jeho policejní tým mladých kolegů vyznávají trochu nevšední vyšetřovací postupy. Co nám Jean Reno o novém filmu prozradil?
Co vás na projektu zaujalo?
Scénář mě dostal, jen co jsem ho přečetl! Také mi přišlo příjemné a originální, že si zahraji se skupinou mladých herců. Říkal jsem si, že má postava má velký potenciál a že bych si ji mohl trochu upravit a dodat jí na hloubce.
Jak se vám líbil vývoj filmu?
Velmi, Benjamin skloubil několik stylů, takže film působí svým způsobem i výbušně. Je tam jakási druhá rovina, která nedovoluje ukotvit akci v realitě: děj se odvíjí od jednoho bodu, ale je to jednoznačně fikce, která využívá různých tónů k dotvoření intenzivního filmového zážitku.
Jak byste popsal vaši postavu?
Někdy vystupuje celkem omezeně co do legality a vhodnosti, protože přišel z jiné doby. Není zcela politicky korektní a určitě nejde příkladem! Ale je to i člověk tak trochu ztracený, a i když svého šéfa nepovažuje za dostatečně kvalifikovaného a nemá potřebné kompetence, aby ho nahradil, potřebuje k existenci určitou hierarchii. Naštěstí mu humor pomáhá dostat se z nejedné složité situace.
Jak jste se na roli připravoval?
Když chcete ztvárnit nějakou roli, je třeba hledat, co k tomu budete potřebovat. Fyzicky mě nečekalo moc kaskadérských kousků. Od začátku jsem měl nějakou představu o policistech a policii. Ale jde o čirou fikci takže nejdůležitější je, aby jí diváci uvěřili. Takže i já, jako herec, jsem musel uvěřit, že jde o příběh alespoň trochu reálný. A na to se nelze zcela připravit: přemýšlel jsem, jak by bylo nejlepší postavu ztvárnit. Rozhodl jsem se, že ji neuchopím jako policejního úředníka, spíše jako jakýsi volný elektron mezi policisty.
Je vám postava Burena blízká?
Ne, nemám s ním nic společného! Já si žiji klidný rodinný život se svými šesti dětmi. A nespím na gaučích kolegů! (smích)
Zdálo by se, že Buren má k postavě Albana Lenoira téměř otcovský vztah…
To vyplynulo celkem přirozeně z toho, jak to stálo ve scénáři. Buren učí Albanovu postavu základní věci. Nenechá se vést morálkou: vychází spíše z divočejších vod a vlastě ani nevíme odkud přesně. Myslím spíš, že jakmile se ukáže nějaké spojení mezi mladším a starším hercem, automaticky se mluví o otcovském nebo mateřském vztahu…
Caterinu Murino už jste poznal na natáčení Korsického případu…
To bylo trochu choulostivé, protože tam byl mezi námi právě spíše otcovský vtah, zatímco ona ve filmu ztělesňuje mou snoubenku. Náš vztah není popsán ani nijak do hloubky rozebírán, a kdyby tomu tak bylo, dostali bychom se někam úplně jinam. My dva jsme ale především skvělí přátelé.
Nikdo postavy nesoudí…
Postava Cateriny má už dost manželského života. Ve chvíli, kdy se odehrává příběh filmu, je ve fázi, kdy vztah k jejímu manželovi končí. Kdyby byla v manželství šťastná, náš vztah by byl zcela jiný. Mám dojem, že v Nemilosrdných jsou všechny postavy na jakési křižovatce, ať už postava Albana Lenoira, Thierry Neuvika nebo moje. Nevíme, co s mou postavou bude a její soukromý život je plný otazníků. Jsou neustále mezi dvěma břehy, a to mě na nich vlastně zaujalo. Jasné je, že soukromý život policistů není nijak snadný.
Jak jste si rozuměl s Albanem Lenoirem?
Je to velmi příjemný herec, nebojí se a není namyšlený. Moc se mi líbí, jak je samostatný. Pracovat s ním bylo moc příjemné, celý štáb byl báječný: všichni byli velmi zapálení a dost dřeli, aby ze sebe během natáčení dostali maximum. Občas jsem někde poradil, když jsem viděl, že jsou potíže, ale myslel jsem to upřímně a velmi pokorně, protože nikdy nevíte, jaké strachy a pochybnosti si herec v sobě může nosit.
Co si myslíte o finální podobě filmu?
Výsledek je báječný! Mezi scénářem a finální verzí došlo k velkým posunům a úpravám. Je to velmi originální film v jedinečném a novém provedení. Výsledný obraz vychází z alchymie mezi herci, která ovlivnila jejich postavy a pomohla jim ze sebe dostat maximum a z Benjaminova uměleckého zásahu v tom jak jedinečně uchopil zejména bojové scény. Jsem moc rád, že jsem se na tomto dobrodružství mohl podílet. Vize Paříže, choreografie bitek, kaskadérské kousky i napětí mezi postavami působí velmi »mladě« , jde o velmi aktuální filmařinu!
Na trailer se můžete podívat zde:
Foto: www.bioscop.cz
