Categories: CelebrityDivadlo

Jan Vlasák: Otec je komický i smutný zároveň

Herec Jan Vlasák zkouší v Divadle Rokoko pod režisérským vedením Petra Svojtky novou inscenaci Otec, ve které ztvární hlavní roli. Jeho postava Andrého se musí postavit čelem vážné diagnóze – Alzheimerově chorobě. Jak se André vyrovná se změnami, které s sebou přináší tato nemoc? Jaký postoj zaujmou jeho nejbližší a pomohou mu v tomto těžkém období? Poprvé diváci inscenaci Otec uvidí 4. a 6. listopadu na prknech Divadla Rokoko.

V nově připravované hře současného francouzského dramatika Floriana Zellera Otec ztvární herec Jan Vlasák hlavní roli Andrého, muže, který trpí Alzheimerovou chorobou. Kvůli nemoci se Andrého svět tříští, on je v něm čím dál víc zmatenější a ztracenější. Pletou se mu lidé, místa, časy, žije v jakémsi bezčasí. „V téhle hře se snoubí komično s velkým smutkem. Některé situace, které autor napsal, působí na první pohled až tragicky, ale když se na ně podíváte s odstupem, mohou vás i trochu pobavit,“ přibližuje inscenaci Jan Vlasák a dodává: „Postava Andrého, kterou hraji, se snaží neustále bojovat s touhle nepříznivou diagnózou s neveselým výhledem do budoucna, i když jeho boj je marný. Zoufale chce zachránit sebe sama, svoji identitu, svoje vzpomínky.“

Autor inscenace hru napsal tak, že divák uvidí svět kolem sebe očima nemocného Andrého. Zjistí také, že tato choroba má i nepřímý vliv na nejbližší pacientů. Ti často řeší zásadní životní dilema, jak pečovat o své rodiče a zároveň nerezignovat na svůj vlastní život. „Velmi důležitou roli zde hraje i postava Anne, dcery Andrého, kterou hraje Veronika Gajerová. Ta se musí vyrovnat nejen s otcovým zdravotním stavem, ale současně nechce ztratit svůj vlastní život, partnerský vztah,“ doplňuje režisér Petr Svojtka.

Protože inscenace zachycuje průběh Alzheimerovy choroby, kterou provází i ztráta orientace v čase, pohrál si autor také s časovou posloupností celé inscenace. „Lidé s touto chorobou tápou, publikum by mělo tápat společně s Andrém. Myslím si, že divadlo dokáže velmi dobře na diváky přenést ten pocit, že se ztratili v čase a snaží se najít cestu zpět,“ uzavírá Jan Vlasák.

Florian Zeller

Otec

Režie: Petr Svojtka

Dramaturgie: Jiří Janků

Překlad: Michal Zahálka

Scéna: Ondřej Nekvasil, Zuzana Ježková

Kostýmy: Zuzana Ježková

Hrají: Jan Vlasák, Veronika Gajerová, Aleš Procházka, Tereza Vítů, Zdeněk Vencl, Lenka Zbranková

Premiéry 4. 11. a 6. 11. 2017 v Divadle Rokoko

Foto: Městská divadla pražská / M. Tomeš

Samuel Svoboda

Recent Posts

Knižní bestseller Má dcera Iveta o Bartošové je opět v prodeji

Iveta Bartošová byla fenomén. Její životní příběh by vydal na pořádně tlustý román, který by…

3 týdny ago

Gerhard Klügl – Aura chirurgie

Zážitky z terapií, úvahy autora, jeho vlastní cesta, souvislosti a práce, kterou s chirurgickými nástroji vykonává v auře…

1 měsícem ago

Alana Fairchild – Karty bohyně Kálí

Velmi mnoho karet je ve stylu odnímání toho, co nám již neslouží, o zpracovávání strachu…

1 měsícem ago

Album Ve jménu lásky Ivety Bartošové po čtvrt století opět v prodeji

Iveta Bartošová patřila k nejoblíbenějším českým popovým zpěvačkám konce 20. a začátku 21. století. Získala…

2 měsíci ago

Vít Vencl – Pohřbeni zaživa

„Je tady někdo, kdo si objednal návštěvu krypty?“ Rozhlasový horor scenáristy a režiséra Víta Vencla…

2 měsíci ago

Po Extraktorech míří k zahraničním divákům také Zlatá labuť

Výpravný romantický seriál odehrávající se na pozadí událostí roku 1939 se dostal do portfolia významného…

2 měsíci ago