Když roku 1872 student Leopold Katz na půdě fary v jihočeské Jistebnici objevil starobylý rukopis s českými zpěvy, asi úplně netušil, jakou cennost drží v rukou. Dnes si s Jistebnickým kancionálem většinou vybavíme husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci (celý svět zná tento nápěv ze Smetanových symfonických básní Tábor a Blaník z cyklu Má vlast).
Ve skutečnosti je však rukopis především knihou s liturgickými zpěvy v češtině pro mši i pro modlitbu hodinkového officia. Zřejmým cílem odvážného projektu bylo zpřístupnění liturgie širokému okruhu věřících v jejich vlastním jazyce. Tvůrci se především snažili převést latinské chorální zpěvy do českého jazyka, ale nezřídka se pustili i do tvorby vlastních nápěvů. Velmi cenný je mj. zápis velikonoční liturgie, který nám díky podrobným instrukcím dává nahlédnout do husitské bohoslužebné praxe. Kolem jistebnického rukopisu je stále řada nezodpovězených otázek a záhad. Předkládaná nahrávka mezinárodně renomovaného souboru Tiburtina Ensemble však v podání průzračných ženských hlasů poodkrývá závoj tajemství a zprostředkovává krásu zpěvů samotných. „Jak krásně zněly mé oblíbené latinské chorální kusy ve staročeštině!“ vyznává se Barbora Kabátková. „Jistebnický kancionál byl pro mě objevem a věřím, že jím bude i pro posluchače.“
Tiburtina Ensemble svými hlasy rozezněl unikátní český rukopis z 15. století.
České liturgické zpěvy pro mši a modlitbu hodinkového officia z prostředí pražské univerzity na počátku 15. století. Rukopis obsahuje jak latinský chorál převedený do češtiny, tak původní hudební tvorbu na české texty.
Tiburtina Ensemble: Ivana Bilej Brouková, Hana Blažíková, Tereza Böhmová, Daniela Čermáková, Anna Chadimová Havlíková, Barbora Kabátková, Kamila Mazalová, Renata Zafková. Umělecká vedoucí Barbora Kabátková
Foto: Supraphon
