Nové album Lubomíra Brabce je určeno všem, kteří milují jemnost i temperament klasické kytary. Kytara v různých podobách nejvíce ze všech nástrojů definovala vývoj hudby posledního půlstoletí. Klasická kytara je pak tím nástrojem, který zásadně určil životní cesty Lubomíra Brabce. Mluvíme-li o cestách, pak ty jeho koncertní vedly doslova po celém světě, nevyjímaje Čínu nebo Antarktidu.
Po předchozím úspěšném CD Guitar Solo Collection se sólovým repertoárem nyní Lubomír Brabec ze své bohaté supraphonské diskografie sestavil atraktivní a barevný výběr nejkrásnějších kytarových koncertů. Kdo by nemiloval Concierto de Aranjuez slepého skladatele Joaquína Rodriga, ovlivněného silnou španělskou lidovou tradicí tohoto nástroje. Lubomír Brabec však nejvíce propadl neodolatelnému italskému temperamentu Antonia Vivaldiho a tvorbě dalších barokních skladatelů (zde za všechny Händel a Weiss); zde si sólista pro svůj nástroj vypůjčil party určené původně loutně. Italské baroko se v závěru CD ještě jednou vrací coby inspirace v chytlavě melodických dvou skladbách Luboše Fišera.
Antonio Vivaldi – Kytarový koncert D dur RV 93, Georg Friedrich Händel – Koncert B dur pro harfu, kytaru, smyčce a Bc., Johann Sigismund Weiss – Kytarový koncert d moll, Joaquín Rodrigo – Concierto de Aranjuez pro kytaru a orchestr, Luboš Fišer – Sonata per Leonardo a Pastorale per Guiseppe Tartini pro kytaru a smyčce.
Lubomír Brabec – kytara, Kateřina Englichová – harfa, Pavel Tylšar – anglický roh.
Pražský komorní orchestr, Virtuosi di Praga, Pražská komorní filharmonie / Jiří Bělohlávek.
Foto: Supraphon.cz
