Karel Husa – jméno, které rezonuje výrazněji ve světě než v jeho rodné zemi. Je držitelem Pulitzerovy a Grawemeyerovy ceny a skladby u něj objednávala mj. Newyorská filharmonie. Sté výročí skladatelova narození je jedinečnou příležitostí připomenout si nevšední příběh jeho života i hudebního odkazu.
V Praze zažil nacistickou okupaci v roce 1939. Po absolventském koncertě s FOKem (1944) odjel studovat kompozici do Paříže – k Arthuru Honeggerovi a Nadii Boulanger. Z kritiky pražského provedení jeho Tří fresek s FOKem v roce 1949 bylo zřejmé, že se už nevejde do přihrádek komunistické ideologie: „Kdo se v Paříži u Honeggera spíše pokazil, to je K. Husa. … Měl by se honem vrátit domů, … jinak se nám ztratí do nenávratných džunglí dekadentní nesrozumitelnosti.“ Husa se domů nevrátil. Rozhodl se pro další studium a později našel nový domov v USA. O invazi sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968 se dozvěděl z detroitského rozhlasu. Jeho protestem byla kompozice – Hudba pro Prahu 1968. V díle citovaný husitský chorál z 15. století je mj. skladatelovou vzpomínkou na Talichovo emotivní provedení Smetanovy Mé vlasti v nacisty okupované Praze. Po listopadu 1989 se skladatel mohl svobodně vracet do milované Prahy, ve svých snech a díle se však po pražských ulicích procházel neustále. Předkládané album mapuje odlehlá tvůrčí období mezi lety 1947 a 1983 a představuje vůbec první studiovou nahrávku Tří fresek. Pražští symfonikové, orchestr bytostně spjatý s Karlem Husou i s Prahou, se svým šéfdirigentem Tomášem Braunerem nahrávky uskutečnili ve Smetanově síni Obecního domu v Praze.
Portrét skladatele, který hudbou dobyl svět a srdcem zůstal doma.
Karel Husa (1921–2016) – Hudba pro Prahu 1968 (1969), Tři fresky* (1947), Symfonie č. 2 »Zrcadlení« / Reflections (1983).
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, dirigent Tomáš Brauner
*světová premiéra
Foto: Supraphon
