Žalmy F. X. Richtera znovu objevené po 250 letech. Pro šedesátiletého Franze Xavera Richtera, tehdy ve Francii etablovaného skladatele moravského původu, bylo pařížské jaro 1769 zcela výjimečné.
Když se o dva roky dříve přihlásil do skladatelské soutěže, kterou pořádala významná koncertní instituce Concert spirituel, chtěl se patrně ucházet o některé hudebnické zaměstnání v Paříži. Zadáním byla kompozice velkého moteta (»motet à grand chœur« zahrnující sled árií, ansámblů a sborů) na latinský text žalmu 136 Super flumina Babylonis. I když se Richter v soutěži neumístil, jeho kompozice vzbudila velký zájem a 28. března 1769 byla v rámci Concert spirituel premiérována v Tuilerijském paláci v největším sále tehdejší Paříže.
O necelý měsíc později Richter nastoupil na prestižní místo ředitele kůru štrasburské katedrály. Moteto Super flumina v jeho volbě sehrálo bezesporu významnou roli. V prvních štrasburských letech (1770–1773) vznikla trojice zhudebnění kajícího žalmu 50 Miserere mei Deus, určená pro temné hodinky, noční liturgii velikonočního tridua. Třetí z nich, f moll, v premiérové nahrávce doplňuje žalm Super flumina na tomto albu. V pořadí již čtvrtou richterovskou nahrávkou nám soubor Czech Ensemble Baroque objevuje dosud nezmapovaný odkaz pozoruhodného skladatele Evropy 18. století.
FRANZ XAVER RICHTER (1709–1789): SUPER FLUMINA BABYLONIS – PSALMUS 136 À 12 VOCI (1768). MISERERE (IN F) À 10 VOCI PER IL VENERDI SANTO (1770–73)
MARKÉTA BÖHMOVÁ, PAVLA RADOSTOVÁ – SOPRÁN, PIOTR OLECH, KAMILA MAZALOVÁ – ALT, JAROSLAV BŘEZINA, JAKUB KUBÍN – TENOR, JIŘÍ M. PROCHÁZKA – BAS. CZECH ENSEMBLE BAROQUE, DIRIGENT ROMAN VÁLEK
Foto: Supraphon
