Uprostřed klementinských nádvoří, před Zrcadlovou kaplí, byla ve čtvrtek 22. září 2011 odhalena pamětní deska věnovaná světoznámému chorvatskému geofyzikovi, meteorologovi a seizmologovi Andriji Mohorovičićovi (1857–1936). Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil předseda chorvatského parlamentu Luka Bebić, rektor Univerzity v Záhřebu, prof. dr. sc. Aleksa Bjeliš, prorektor Univerzity Karlovy v Praze prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA a řada dalších hostů. Slavnostní akt zahájil ředitel Slovanské knihovny PhDr. Lukáš Babka.
Záměr vytvořit pamětní desku, jejímž autorem je akademický sochař Martin Zet, iniciovala Univerzita v Záhřebu. Jedním z motivů bylo připomenutí stého výročí nejvýznamnějšího Mohorovičićova objevu, který učinil v roce 1910: popsání tzv. Mohorovičićovi diskontinuity – přechodu mezi zemskou kůrou a svrchním zemským pláštěm. Objev jednoho ze základních prvků Země řadí Mohorovičiće mezi badatele světového významu. A. Mohorovičić získal vzdělání v Praze na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě, která sídlila v Klementinu, centru evropské vědy a kultury.
Andrija Mohorovičić (1857–1936) byl chorvatský seizmolog, geofyzik a meteorolog. V letech 1875–1878 studoval matematiku a fyziku na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Jeho profesorem byl mj. Ernst Mach – teoretický fyzik, filozof, děkan a později i rektor této univerzity. Po návratu do Chorvatska působil Mohorovičić zprvu jako středoškolský profesor, později vyučoval geofyziku a astronomii na Záhřebské univerzitě. Od roku 1898 byl členem JAZU (Jugoslovenska akademija nauka i umjetnosti).
Své kvality meteorologa uplatnil Mohorovičić v době, kdy stál v čele meteorologické observatoře v Záhřebu (1892) – tehdy přivedl chorvatskou meteorologii a seizmologii na světovou úroveň. Začátkem 20. století (po zemětřesení, které postihlo Chorvatsko v roce 1909) začal systematicky analyzovat a studovat jevy seizmologické a vypracoval se v předního světového seizmologa své doby. Patřil mezi zakladatele moderní světové seizmologie, spolu se svými kolegy vytvořil tzv. Záhřebskou školu.
Mohorovičićovo jméno nese jeden z měsíčních kráterů, byl po něm pojmenován asteroid 8422, stejně jako gymnázium v chorvatské Rijece a školní námořní loď chorvatského vojenského námořnictva.
Foto: NKČR / Eva Hodíková
