Již ve své studii v roce 1990 upozornil německý profesor Edzard Ernst na roli sauny při epidemiích virového nachlazení a konstatoval, že pravidelné saunování zajistilo zkoumaným jedincům asi dvojnásobně vyšší šanci zůstat zdraví. Data sesbíraná v rámci aktuální koronavirové pandemie napovídají, že podobný efekt by mohlo mít saunování i v současnosti. Ve Finsku, Německu, Rakousku, ale také například Turecku je totiž smrtnost viru výrazně nižší než v západní Evropě, a to i přesto, že počet nakažených na hlavu je v některých z těchto států srovnatelný. To může souviset s přístupem států ke zdravému životnímu stylu, ve kterém má saunování neodmyslitelné místo. I z toho důvodu chce Saunia na svých pobočkách do budoucna výrazně více zdůraznit zdravotní efekt saunování.
Termoterapie, v Česku reprezentovaná především saunováním, má nezpochybnitelný vliv na posilování imunity. Zrychluje oběhovou soustavu člověka, buňky díky ní distribuují více kyslíku, imunitní systém startuje tvorbu bílých krvinek, které jsou v těle zodpovědné za boj s viry, infekcemi a eliminaci patogenů. Z četných studií vyplývá, že pravidelné saunování snižuje šanci na nákazu virovým onemocněním, případně zjednodušuje jeho průběh[1]. Může fungovat jako prevence vůči kardiovaskulárním problémům končících smrtí, dýchacím obtížím a zlepšovat stav při plicních chorobách.
Dobrá kondice a s ní spojená silná imunita je klíčová v prevenci proti jakémukoliv virovému onemocnění, případně v oslabení jeho průběhu. Platí to pochopitelně i v případě aktuální koronavirové pandemie. Ostatně i Státní zdravotní ústav zmiňuje souvislost mezi životosprávou a mírnějším průběhem onemocnění.
„Budete-li v dobré kondici, pravděpodobnost mírnějšího průběhu a uzdravení lze očekávat vyšší. Dodejme, že nejde o specifický antivirový efekt, ale o obecnou podporu imunitních funkci těla,“ zmiňuje profesor Jiří Ruprich ze Státního zdravotnického ústavu.
Přestože neexistují souhrnná data o oblibě saunování mezi jednotlivými evropskými národy, základní obrázek si můžeme udělat například z vyhledávání klíčového slova »sauna« s jeho lokálních ekvivalentů na internetu. Sauny jsou běžnou součástí životosprávy především v severských státech – světové prvenství v počtu saun drží Finsko. Pět a půl milionu obyvatel má k dispozici tři miliony saun – tedy více, než kolik je ve Finsku registrovaných osobních aut. Většina z nich mimochodem vznikla teprve v posledních třiceti letech. Saunování má tradici také v německy mluvících regionech.
„Saunování má v Německu své čestné místo mezi volnočasovými aktivitami místního obyvatelstva, a to v rámci vyznávání svobodného životního stylu »Freikörperkultur«. Boom klasických finských saun v Německu započal v poválečném období a dodnes je sauna vyhledávána všemi generacemi německé společnosti a od útlého věku jsou s ní přirozeně seznamovány už i děti,“ uvádí v Německu žijící český saunér Ondřej Sochůrek.
Zájem o sauny roste i ve střední Evropě včetně Česka, rozšířené je také na Balkánu, kam tradice přišla z Turecka. Počet pravidelně saunujících se v těchto státech odhadem pohybuje od jednotek až k nízkým desítkám procent.
Právě Finsko, Německo, Rakousko nebo Turecko přitom zaujmou při porovnání dopadů koronaviru na jejich obyvatele. Přestože počet případů v přepočtu na obyvatele mají často vyšší než západní státy (například Finsko má v současnosti skoro patnáct nových nemocných denně na milion obyvatel oproti francouzským třem případům, což ovšem může souviset i s mírou plošného testování), smrtnost viru je zde výrazně nižší (50 mrtvých na milion obyvatel ve Finsku versus více než 400 mrtvých na milion obyvatel ve Francii nebo více než 500 mrtvých na milion obyvatel v Itálii).
„Korelace nižší smrtnosti a obliby saun ve jmenovaných státech samozřejmě nemusí nutně znamenat kauzalitu. Například Švédsko, kde je saunování také poměrně oblíbené, se této úvaze vymyká – což však může být způsobeno i benevolentním přístupem Švédů k preventivním opatřením. Na druhou stranu není možné přehlížet vědecky doložený dopad saunování na imunitu, který se z našeho pohledu může propsat do statistik,“ zmiňuje Jaroslav Zonyga, provozní ředitel Saunia. „Pohled na koronavirovou mapu Evropy a znalost přístupu jednotlivých států k životosprávě nás rozhodně donutil k hlubšímu zamyšlení. Zvláště ve chvíli, kdy i my máme z mého pohledu pouhých pár měsíců na to obnovit silnou imunitu, o kterou jsme v karanténě často přišli.“
Podle Zonygy je i to důvod, proč se Saunia po svém otevření 25. května výrazně více zaměří na zdravotní aspekty saunování. Jejím cílem bude poskytnout maximální pomoc všem, kteří chtějí léto využít k posílení imunity před podzimem, kdy může udeřit další vlna virových onemocnění.
„Až se sauny otevřou, bude to nejvyšší čas. Léto je ideálním obdobím pro celkové posílení imunity a zlepšování kondice. Platí, že čím déle se pravidelně saunujete, tím je efekt vyšší,“ vysvětluje Zonyga. „Všem návštěvníkům budeme tedy připomínat veškeré pozitivní dopady saun, chystáme nové proškolení personálu, ceremoniály do budoucna doplníme o přednášky a konzultace saunérů. A zároveň se více zaměříme na nováčky, které saunováním provedeme od samotného počátku – očekáváme, že nových návštěvníků budeme mít s ohledem na situaci nejvíce v historii.“
Saunia provozuje v Česku jedenáct saunových světů v Praze, Brně, Ostravě, Liberci a Hradci Králové. Všechny by měly být zákazníkům k dispozici od pondělí 25. května, poté, co bude povolen vstup veřejnosti do bazénů a saun.
Foto: PR agentura FYI Prague
