Firmy v Česku se stále více omlazují. Jejich zaměstnance tvoří nastupující generace Y, která se od té starší v mnohém liší. Sociální sítě a informační technologie jsou jí vlastní, mladí běžně vyjíždějí na delší dobu do zahraničí, kde si zlepšují své jazykové schopnosti, a často se věnují dalšímu sebevzdělávání.
„Mladí lidé, kteří dnes už pracují, nebo své uplatnění teprve hledají, jsou velmi sebevědomí, nestydí se říct nahlas svůj názor a jít si za svým. Tito takzvaní mileniáni budou v roce 2025 tvořit až 75 procent veškeré pracovní síly a už dnes je znát, jak hýbou trhem práce,“ řekla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury AC JOBS. Co se výběru oboru týče, neliší se od zbytku trhu: dva z pěti uchazečů o práci v Česku si přejí pracovat v oblasti managementu. Láká je představa vysokého platu i možnost šéfovat týmu lidí. „Až 40 procent našich žadatelů z této mladé generace hledá manažerské místo v jakékoli oblasti či alespoň firmu, kde mu to po zapracování bude umožněno. Často však nemají o náplni manažerské práce a hlavně zodpovědnosti i za druhé žádné konkrétní představy,“ uvedla Olga Hyklová.
Podle Daniely Velíškové, HR manažerky Konica Minolta, se firmy snaží na tuto mladou generaci reagovat a vycházet jí vstříc. Znamená pro ně totiž nový přísun nápadů, u některých z nich excelentní ovládání nejmodernějších technologií a dynamiku, která může firmám v mnohém prospět. „Částečně i díky nové generaci se u nás věci postupně mění. Z pevné pracovní doby se stala pružná, namísto předepsaného IT vybavení si dnes mohou naši zaměstnanci vybírat například svůj oblíbený typ telefonu a tak dále. Na dalších změnách stále pracujeme, mladí lidé jsou pro nás výzvou, o kterou nechceme přijít,“ řekla Daniela Velíšková. Příčina, proč je nastupující generace daleko drzejší a sebevědomější, spočívá v častém chválení od okolí. Mnozí byli už od raného dětství neustále ujišťováni o své výjimečnosti. Jejich motto zní: „Život začíná po práci.“ Pokud tvrdě pracují, tak jen tehdy, když jim jejich práce dává skutečný smysl.
„Očekávají přístup k nejmodernějším technologiím, možnost home office, širokou škálu benefitů, relaxační místnosti, wellness apod. Stravenky či dovolenou navíc berou jako standard, ne jako benefit od zaměstnavatele. Vyžadují, aby na pracovišti vládla přátelská a vstřícná atmosféra, ale nevnímají to tak, že je to i na nich a mohou ji spoluvytvářet či měnit. Jsou zvyklí na změny a různorodost. Pokud je náplň jejich práce rutinní, neváhají rychle odejít a hledat jinde. Na rozdíl od starší generace jim nedochází, že každá pozice se může stát časem rutinou, ale je důležité, aby ji zvládli a mohli kariérně postoupit na vyšší či specializovanější pozici,“ vysvětlila majitelka a výkonná ředitelka AC JOBS Olga Hyklová. Nejvíce by se této nové nastupující generace měli obávat lidé pracující v ekonomických a technických oborech. Právě tato odvětví totiž podle dat společnosti Profesia nabídla v meziročním srovnání let 2013 a 2014 nejvíce nových pozic pro absolventy. „Jde především o informační technologie, administrativu či finance, kde mladé lidi chtějí nejčastěji. Také v automobilovém průmyslu vzrostl počet nabídek téměř na dvojnásobek,“ potvrdila Zuzana Lincová ze společnosti Profesia.
Právě informační technologie jsou však oborem, ve kterém v Česku dlouhodobě chybějí zaměstnanci nejvíce: ať už jde o absolventy nebo zkušené odborníky. Jde přitom o jedno z nejlépe placených odvětví. Průměrná mzda absolventů Českého vysokého učení technického v Praze se pohybuje kolem 35 000 korun, mzda absolventů Vysokého učení technického v Brně pak kolem 28 000 korun. „Firmy v oboru IT si už v podstatě pouze přetahují zaměstnance mezi sebou a předhánějí se v tom, jaké benefity jim nabídnou. Není neobvyklé, že lidé v těchto firmách mají pružnou pracovní dobu jako standard, v práci mají třeba kulečníkový stůl nebo fotbálek, přes den chodí do posilovny či jsou jim servírovány snídaně ve formě švédských stolů a mohou si vybírat z celé škály dalších atraktivních benefitů, které nejsou v jiných oborech vůbec nabízeny,“ dodala Olga Hyklová z personální agentury AC JOBS. Chybějí také uchazeči ve strojírenství, a to zejména v automobilovém průmyslu, kteří by zároveň uměli cizí jazyk. „V Česku máme buď výborné techniky, kteří však perfektně anglicky neumějí, nebo uchazeče ze zahraničí, kteří naopak narážejí na to, že se nedomluví česky, přičemž strojírenské firmy toto vyžadují,“ uvedla Olga Hyklová.
Vzhledem k velkému počtu žadatelů o práci v Česku a omezenému množství pozic se zvyšují i celkové nároky zaměstnavatelů. I na pozicích, kde dříve jazyk nebyl tolik potřeba, se stává standardem. Podle Olgy Hyklové z personální agentury AC JOBS to má právě mladší generace mnohem jednodušší: „Jsou zvyklí v rámci studií jezdit do zahraničí a účastní se nejrůznějších jazykových kurzů. Jejich mluvená angličtina je pak na míle vzdálená té, kterou slyšíme od uchazečů, kteří nikdy nikam na delší dobu nevyjeli. Mladí lidé mají výhodu i v případě schopnosti ovládat sociální sítě a orientovat se v technologických novinkách. Tam je starší generace bohužel pozadu a tyto rozdíly se budou prohlubovat stále více.“
Foto: archiv
