V kině Světozor se můžete přenést do let 1946 až 1989 díky výstavě Plakát na cestě k sametové revoluci ze sbírky Terryho ponožek. Kurátor Pavel Rajčan připravil k výročí 17. listopadu výběr šedesáti plakátů dokumentují pouť naší země z temných padesátých let, přes pražské jaro 1968 až ke svobodě.
Výstava nabízí společenské plakáty, které dokumentovaly, komentovaly a propagovaly různé vrstvy společenského života naší někdejší Československé socialistické republiky a uzavírá se plakáty k sametové revoluci 1989. Vystavené plakáty lze rozdělit do čtyř základních skupin: volební, politická propaganda, filmové plakáty jako nástroj propagandy a obecné společenské plakáty.
„Plakát byl samozřejmě mocnou zbraní komunistického režimu. Ten jej vysílal do českých ulic při nespočtu příležitostí v masivním nákladu, a to s razancí hodnou kovaných soudruhů. Pestrost a bohatost této náruče propagačního kvítí byla opravdu rozmanitá,“ říká Pavel Rajčan, kurátor Terryho ponožek, jejichž sbírka obsahuje přes tisíc takovýchto plakátů.
Mezi plakáty politické propagandy nelze přehlédnou plakát Dagmar Sedláčkové Nejlepší z nás zvolíme za poslance nebo »komiksově-pěvecké« plakáty Jaroslava Fišera Kramářská píseň o té veteši a Píseň o Kulakovi. Samostatnou kapitolou pak byly socialistické »reklamní« plakáty propagující snad jediný peněžní podnik v zemi Státní spořitelnu a její ryčné slogany: Pracujme a spořme pro ještě bohatší a aktivnější život a Blahobyt z práce – spokojenost z úspor.
Plakáty volební zahrnují jak plakáty k prvním poválečným volbám v roce 1946 tak k sametové revoluci 1989 – potažmo k prvním svobodným volbám v roce 1990. Z této skupiny lze vyzdvihnout plakát skupiny výtvarníků P5P tj. Pracovní pětka program Volte komunisty z roku 1946 a raritní plakáty Josefa Lady Volíme kandidáty národní fronty a Všichni k volbám z let 1954 a 1957 a pak samotné plakáty k sametové revoluci například unikátní plakát Michala Cihláře Klidné Vánoce s Občanským fórem a typografický plakát Aleše Najbrta Jaro 68 – Podzim 1989.
Film jako nástroj propagandy byl hojně využíván především v 50.letech. Ať již samotnou politickou orientací filmů – Anna proletářka, Zítra se bude tančit všude, Daleko od Moskvy a dalšími – tak filmovými festivaly, přehlídkami a dalšími vzdělávacími podniky, které film směřovaly takřka výhradně k pracujícímu lidu. To dokumentují plakáty Filmový festival pracujících Ústecka nebo Sovětský film v měsíci československo-sovětského přátelství.
Společenské plakáty pak z dnešního pohledu úsměvně dokumentují život v tehdejší ČSSR. Šlo by zapět s Waldemarem Matuškou nad stejnojmenným plakátem k jeho vystoupení To všecko vodnes čas a jen deklamovat názvy jednotlivých plakátů a obraz plakátové cesty k sametové revoluci nabývá na zřejmosti: Elektronika SSSR, Mládí na hřiště, Stanové tábory, Sporožíro, Hory volají, Strýček Jedlička, Balaton, Porta, Kučerovci, Zahrada čech, Jawa 35 a další.
Pravidelné výstavy Terryho ponožek ve foyer kina Světozor jsou přístupné zdarma a neměli by je minout diváci kina před filmem či po filmu, ale ani příznivci grafiky a výtvarného umění i historie kdykoliv během otvírací doby kina.
Kurátorská sbírka Terryho ponožek
Kurátorská sbírka Terryho ponožek obsahuje 100 000 plakátů, a to 20 000 různých druhů. Z nich je zhruba 3000 zahraničních a 5000 nefilmových. Většina sbírky je však zastoupena fenomenálními filmovými plakáty československých výtvarníků, které jsou světově uznávané pro svou uměleckou kvalitu. Veškeré plakáty jsou digitalizované, díky čemuž TP uchovává jejich podobu pro příští generace. Pravidelné výstavy plakátů se konají ve foyer kin Světozor, Bio Oko, Aero, Scala v Brně či Bio Central v Hradci Králově. Výstavní činnost TP však přesahuje naše hranice, plakáty byly vystavovány v desítkách zahraničních zemích například v Japonsku, Španělsku a USA.
Foto: Vojtěch Marek
