Dětští praktičtí lékaři bojují s nedostatkem »mladé krve«, která by dokázala pokrýt jejich odchody do důchodu. Jenom loni zaniklo 88 praxí, což je nejvíce za čtyři roky, letos situace nevypadá o nic lépe. Diskutovat o tom budou na Kongresu primární péče, který se koná od 22. února v Praze a na který se sjedou stovky praktických lékařů z celé České republiky.
Mezigenerační výměnu drtí nejistota kolem budoucnosti oboru praktický lékař pro děti a dorost (PLDD). Ten přestal oficiálně existovat v roce 2017, kdy se sloučil do oboru pediatrie. „Už 2 roky bojujeme s propadem v počtu nových lékařů pro děti, kteří se hlásí po ukončení lékařské fakulty do oboru pediatrie a případně nastupují na rezidenční místa zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví pro tento obor. Přicházíme o desítky nových mladých lékařů mířících do primární péče a další ztráty si nemůžeme dovolit. Z našeho průzkumu jasně vyplývá, že do dvou let hodlá zavřít ordinace přibližně 22 procent PLDD, což je v absolutních číslech 460 lékařů, převážně důchodového věku. Pokud se jim nepodaří najít za sebe nástupce, čeká především zdravotní pojišťovny úkol, jak zajistit registraci svých pacientů k okolním lékařům a jak zajistit primární péči o děti obecně,“ říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) MUDr. Ilona Hülleová.
Podle lékařky už i Ministerstvo zdravotnictví označuje sloučení do jednotného oboru pediatrie za chybu, ale stále panují otazníky nad tím, jak se by se mladí lékaři měli vzdělávat. Do roku 2017 se absolvent lékařské fakulty, který měl zájem léčit děti ambulantně, přihlásil ke konkrétnímu zkušenému dětskému praktikovi, většinou na rezidenční místo, a stal se tak jeho zaměstnancem. Tento dětský praktický lékař – školitel – jej tři roky vysílal na praxi na různá oddělení nemocnic a poslední rok jej školil přímo u sebe v ordinaci. Celkem čtyři roky vzdělávání vyvrcholily atestací. Na vzdělávání přispívalo ministerstvo dotací.
V roce 2017 ale stát takové vzdělávání zrušil a sloučil nemocniční i praktické lékaře pro děti a dorost do jednoho oboru pediatrie. Zájemci o obor PLDD se tak museli po škole ucházet o místo a i tzv. rezidenční místo přímo v nemocnici. Pokud už měla nemocnice »plno«, lékaře nevzala, a dotace na rezidenční místa tak propadly.
Nyní je ve hře varianta, že by se dětský lékař vzdělával celkem 4,5 roku a z toho u praktika v ordinaci strávil posledních šest měsíců. „Prodlužuje to dobu předatestačního vzdělávání a možnosti následného převzetí ordinace mladým lékařem, pro náš obor se každý měsíc počítá. Prodloužení navíc atraktivitě oboru rozhodně nepřidá, zvláště když u dospělých praktiků mu k atestaci stačí tři roky,“ vysvětluje Hülleová.
Nejistota se odráží i v zájmu samotných mladých lékařů, loni o celkem 80 rezidenčních míst projevilo zájem pouze 60 z nich.
Foto: Václav Nekvapil
