„Kdokoli, kdo se nestydí za to, kým byl před rokem, se patrně dostatečně neučí,” napsal britský filozof Alain de Botton. Vstoupili jsme do magického data, ale mnoho z nás má pocit, že na něm zatím nic kouzelného není. Práce je snad ještě víc, energie o to méně. Stoupá pocit viny, že jste zase necvičili a nepřečtené knížky se vrší na nočním stolku. Ke změně nevede předsevzetí ani opravdu zarputilé rozhodnutí. K úspěchu vedou nečekaně prosté a zato každodenní kroky, které můžete začít dělat hned teď. Nezáleží na tom, jak velký úspěch zažijete. Záleží jen na tom, zda vůbec. Co můžete udělat pro sebe a úspěšnější rok vy poradí psychoterapeutka a lektorka Mgr. Alžběta Protivanská (na snímcích).
Vstávejte brzy a vždy stejně
Při pátečním pohledu na pracovní týden, který je právě za vámi, mnoho lidí povzdechne. Zase jste nestihli jít na jógu, opět nedošlo na zavolání dlouholetému kamarádovi. Snadno se dostaví pocit, že život až příliš rychle uniká mezi prsty. Ztracené chvíle se snažíte nahnat víkendovou prací nebo utopíte pocity viny před televizní obrazovkou.
Čas je tím nejcennějším platidlem, které máme. Utrácíme ho neustále a už se nikdy nedá vydělat zpět.
Jestliže si vezmete zpátky svůj čas, berete si zpět svůj život.
Jisté je, že se nedá čekat na chvíli, až na něco budete mít chuť. Je snadnější sám sebe přivést činností k dobrému pocitu než dostatečně silným dobrým pocitem k činnosti. Váš mozek vždy zvolí cestu zvyku, takže od něj rozhodně nečekejte, že začne najednou nadšeně chodit do posilovny nebo jíst zeleninu.
Kouzelné na tom je, že přesně tuhle jeho možnost můžete skvěle využít. Naučte svůj mozek to nejcennější v životě – když se pro něco opravdu rozhodnu, tak se to taky stane.
Vstávejte každý den ve stejnou brzkou hodinu. A neodkládejte budík. Malé každodenní vítězství nad sebou, ponese brzy své ovoce. Budete mít celkově lepší náladu a lépe se vám bude zapojovat vůle. Klesne pocit únavy a celé vaše tělo pocítí nový příval vitality.
Pečujte o nejcennějších 15 minut dne
Jak se probouzíte, noří se váš mozek z pomalejších spánkových vln postupně do rychlejšího vědomého pásma. Potupně z podvědomé říše snů do každodenního kolečka nekonečného víru myšlenek.
Prvních patnáct minut dne je jako most mezi podvědomou myslí a probuzeným stavem. O nevýslovné síle podvědomé mysli jste už určitě slyšeli. Takhle se s ní můžete naučit přímo komunikovat.
Hned po probuzení vypijte sklenici vody. Voda vám nejen pročistí trávicí systém, ale také dá vašemu mozku signál, že začíná váš každodenní rituál.
Sedněte si a pět minut se soustřeďte jen na svůj dech. Na to, jak se s nádechem zvedá břicho nebo dech jemně šimrá nad horním rtem. Pozorujte, jak s výdechem dech z těla přirozeně odchází.
Pak vezměte papír a tužku a napište pár slov o tom, co je pro vás daný den opravdu důležité. Nemyslím tím, že musíte na nákup a vyzvednout děti ze školy.
Jak se chcete cítit?
Co je pro vás opravdu prioritou?
Jaká nálada má váš den doprovázet?
Pište o tom, že vaším záměrem je zůstat klidným a otevřeným člověkem. Pište o tom, že tento den bude mít smysl a přinese opravdu dobrý pocit. Psychologie tomu říká priming. Připravit si mysl ráno na to, jak se chcete cítit během dne, může být tím nejcennějším návykem života.
Eliminujte cokoli, co krade vaši pozornost
V nekonečné záplavě informací z televize, internetu a obrazovek telefonů je čím dál těžší poznat, co je opravdu důležité. Mozek už nezvládá oddělit zrno od plev, signál od šumu.
Jakmile poleví vaše pozornost, jste okamžitě náchylnější k nakupování nechtěných věcí. Problém je, že čas plné pozornosti se neustále zkracuje. Mnoho lidí udrží dnes soustředění jen pouhých pár minut, ne-li vteřin. Dlouhé hodiny u obrazovky kradou vaši pozornost, čas a často i peníze. Nakonec jste více unavení, než když jste k telefonu nebo počítače usedali.
Začněte se vědomě rozhodovat o tom, co může do vašeho světa.
Odhlaste všechny ty reklamní maily, které stejně nečtete. Určete časy nebo místnosti, do kterých nesmí telefon. Zprávy nebo maily otevírejte jen, když je opravdu chcete vyřídit.
Když začnete regulovat tok informací, dáte svému mozku zcela nový prostor. Poděkuje vám za to novými a svěžími nápady.
Určete si priority
Tak, jako je snadné ztratit se v záplavě dat, je stejně jednoduché ztratit se ve vlastních myšlenkách. Jen to chvíli pozorujte.
Bylo by dobré zhubnout a určitě víc cvičit. Málo čtu. Už dlouho jsem nezavolala kamarádce. Nepotřebuji nové oblečení? A jak to myslel šéf dnes na poradě?
Váš vnější svět je odrazem vašeho vnitřního světa.
Pokud vás neposlouchá vlastní hlava, život to bude dělat podobně. Pomáhá si uvědomit, že součástí života je jen to, co je součástí každého dne.
Když se podíváte na životy opravdu úspěšných lidí, kteří v životě něco vytvořili, najdete překvapivou jednoduchost.
Pravidelné jídlo.
Každodenní pohyb.
Meditace.
Odpočinek a šlofíky.
Vzdělávání a knihy.
Začněte od těch nejjednodušších věcí v životě a věnujte veškerou svou kapacitu k tomu, aby fungovaly opravdu dobře. Brzy ucítíte na vlastní kůži, jak se z jednoho zázračného dne stává zázračný život naplněný dobrým pocitem a vnitřním klidem.
Každý den udělejte něco odvážného
Nejsem velkým příznivcem překračování hranic komfortní zóny. Zavání to nepříjemným pocitem a nutností sám sebe překonávat. Tím nejlepším, co můžete udělat, je komfortní zónu každý den nafukovat.
Lidská bytost je nejšťastnější, když se věnuje něčemu, co jemně přesahuje její dosavadní možnosti a dovednosti, ale zároveň si věří, že to zvládne. Nejlepší pocit přichází, když maličko překonáváme sami sebe. Mozek touží po potravě v podobě nových informací, ale hlavně po nových zkušenostech.
Když jen čerpáme informace, nikdy nedojde na jejich praktické uplatnění. K tomu potřebujeme odvahu.
Odvážným krokem může být pro někoho třeba konečně se objednat k zubaři. Pro jiného ozvat se starému kamarádovi. Anebo taky oslovit někoho sympatického v tramvaji.
Trénujte svůj »odvážný sval« a brzy si všimnete, že se světem pohybujete s neuvěřitelnou lehkostí. Stane se totiž to nejpodstatnější – budete mít odvahu být jednoduše sami sebou. Největší odvahou je nemuset být s různými lidmi odlišným člověkem, ale stále sám sebou.
Pečujte o svoji živou síť
Sociální sítě a s nimi tisíce přátel, sledujících a fanoušků probudily pocit, že je tak velká sociální bublina úplně normální. Vzniká dojem, že nás musí vidět a pochválit opravdu velké publikum, aby to stálo za to.
Často si mezitím ani nevšimneme, že skutečně živá přátelství skomírají. Autoři palečků a srdíček u vašich fotek vám nepřinesou pomeranče a sprej do nosu, až vás přepadne chřipka. Skuteční přátelé ano.
V sociálně psychologických výzkumech se ukázalo, že je reálně možné se v životě v jednu chvíli kvalitně starat maximálně o 3 až 5 vztahů. Na víc zkrátka není čas a energie.
Opravdu přátelské vztahy vytvářejí bezpečnou síť podpory a jistoty v životě. Jsou to vztahy, u kterých se neptáme, co z nich můžeme získat. Naopak se ptáme, co jim můžeme přinést, aby se cítily přesně tak, jako se toužíme cítit my sami.
Pracujte se svým podvědomím
Podvědomí a jeho hluboko uložené vzorce myšlení a reagování jsou ve skutečnosti pány našeho života. Neuropsychologie už nám dnes ukazuje, že většina rozhodnutí je hotova ještě před tím, než si je opravdu uvědomíme. Na druhou stranu máme tu úžasnou možnost sílu podvědomí využívat pro sebe.
O takových vzorcích jste možná slyšeli také jako o hlubokých vnitřních přesvědčeních nebo vnitřních programech. Je dobré vyjít z toho, že je máme všichni, a ještě k tomu v každičké oblasti toho, co každodenně žijeme. Jestliže se v některé oblasti nedaří, je ten pravý čas se ptát, co si o tom myslí vaše podvědomí.
Nástrojů, jak to udělat, máme hned několik. Vyškolený hypnoterapeut může pomoci odhalit některé hluboce uložené pravdy a také vám pomůže je změnit. Zkusit můžete také každé ráno jako první sednout k papíru a tužce a psát, co vám přijde na mysl. Velmi brzy zjistíte, že takové »morning pages« odhalují pravdu o vašem vnitřním světe.
Výborně funguje také každodenní meditace, která je v podstatě tím samým, jako vyčistit si zuby. Doslova na pár chvil vyčistí mysl od myšlenek a pak můžeme myslet daleko jasněji.
Nenechte se ovládat emocemi
Tam, kde se objevují ty nejbolavější emoce, jsou skryté ty největší poklady. Zpravidla u takových témat nebo lidí najdeme i svoje vnitřní strachy, špatné zkušenosti a zúžené pohledy na věc. Emoce jsou tím největším nepřítelem nebo největším darem. Mohou nám způsobovat každodenní zatmění před očima nebo svírání žaludku. Mnoho lidí zná chronický stres a napětí tak důvěrně, že už to považuje za běžný stav. Přestaňte přistupovat na chronickou bolest, která vás jen otupuje a přináší nemoci. Místo toho se začněte ptát, co vám nepříjemný pocit v těle vlastně říká. Pokoušíte se dělat něco, do čeho se vám ve skutečnosti pekelně nechce? Zůstáváte ve vztahu proto, abyste druhému neublížili, zatímco ubližujete sobě? Toužíte už dlouho vyslovit svou pravdu, ale drží vás zpátky strach?
Pozornost svým emocím a práce s nimi přináší tu největší porci sebepoznání.
Více odpočívejte
Tempo doby jako by skoro nedovolovalo člověku zastavit. Je toho tolik, co se dá stihnout, získat, absolvovat a koupit.
Tak, jako se dostáváme do neustálého spěchu, dělá to i náš mozek. V tom neustálém víru nepřeberných informací se stává na tom všem závislým.
Když je tu interaktivní přísun informací neustále, přestáváme být schopni fungovat bez nich. Nakonec nám mozek funguje stejně, i když jsme sami se sebou, jako bychom zrovna klikali na webu. Povrchně, rychle, chaoticky. Tím víc bolí být jenom se svými myšlenkami. Dejte mozku šanci zpracovat, co nabral.
Dávejte si více přestávek v práci, ve kterých se nadechnete a protáhnete. O večerech a víkendech vypínejte obrazovky. Běžte ven a vzpomeňte si, jaký je to pocit jen tak koukat na mraky. Poděkuje vám vaše paměť, schopnost se soustředit i celé tělo. Odpočívejte, když to potřebujete, spěte, když to cítíte.
Dávejte, dávejte, dávejte
Z celého vašeho světa se vám vrací přesně to, co do něj dáváte. Nesejde na tom, zda se bavíme o vašem těle, přátelských vztazích, partnerství, jídle, práci, penězích, kreativních projektech nebo zvířatech. Tohle všechno vytváří váš svět a dokonale to neustále znovu a znovu odráží jen vás.
Když se na to začnete dívat touhle optikou, můžou vám tyhle životní oblasti napovědět, co si o nich ve skutečnosti hluboko uvnitř v podvědomí opravdu myslíte.
Tělo, které opakovaně slyší »jsem tlustá a nikdy nezhubnu« společně s emocemi naštvání a zklamání, bude odrážet přesně tuhle myšlenku a tenhle emoční náboj.
Vztah, ve kterém »to vydržím, aby neměla řeči« společně s emocí sebezapření a hořkosti, bude mít podobný náboj i v ostatních situacích.
Takže si všimněte, co vlastně dáváte a začněte dávat to, co si ve skutečnosti přejete sami dostávat. Úctu, soucit, radost, lásku, ocenění, pozornost. Všechny krásné věci, které máte, jsou výsledkem vašich krásných darů světu a lidem okolo.
Foto: Archiv Alžběty Protivanské
