Vesmírná odysea na Prima Zoom

Vesmír nás nepřestává fascinovat. A Prima Zoom vás dokáže vzít na všechny planety naší Sluneční soustavy. Budete žasnout, co vše se na nich nachází a jak dobře je dokážeme zmapovat. Pokochejte se doslova vesmírnou podívanou.

Cassini near Titan image

Prima ZOOM vám nabízí vesmír na dosah:

3. 6. – 21.55 h. – Saturnova tajemství

10. 6. – 22 h. – Tajemný Jupiter

17. 6. – 22.30 h. – Vesmírné sondy (Vnitřní planety)

24. 6. – 22 h. – Vesmírné sondy (Vnější planety)

Saturnova tajemství (repríza čtvrtek 6. 6. ve 13.45 h.)

Když 15. 10. 1997 odstartovala k Saturnu raketa Titan 4B z Kennedyho vesmírného střediska, nikdo netušil, jakých úspěchů dosáhne sonda Cassini-Huygens, která byla umístěna na palubě Titanu. Sonda, jejíž činnost byla plánována na pouhé čtyři roky, pracovala dlouhých dvacet let. Ve vesmíru nacestovala přes 4 miliardy kilometrů, a když ji vědci vypouštěli, doufali v zodpovězení celé řady otázek týkajících se Saturnu. Saturn je velmi zajímavou planetou. Nachází se 1,5 miliardy kilometrů od Slunce. Jeden jeho oběh kolem Slunce trvá 29,5 pozemských let. Rok na Saturnu tak trvá 11 000 pozemských dní. Planeta se však otáčí mnohem rychleji, a tak den zde trvá pouhých 10,5 hodiny. Saturn má ze všech planet Sluneční soustavy nejmenší hustotu. Atmosféra je tvořena převážně vodíkem a heliem. Saturn má menší hustotu než voda. Jeho velikost je obrovská, do jeho velikosti by se Země vešla 764 krát. Planetu obklopuje soustava planetárních prstenců. V době, kdy sonda k Saturnu startovala, se mělo za to, že Saturn má 18 měsíců. Díky informacím, které Cassini na Zem poslala, víme, že Saturn má 53 měsíců a dalších 9 objektů, které je možno za měsíce považovat. Obřím měsícem je však pouze jeden z nich, tím je Titan. Sonda Cassini také přinesla informace, které úplně změnily náš náhled na Saturnův měsíc Enceladus. Původně kamenná koule plná ledu valící se vesmírem se pro nás rázem stala velmi zajímavou. Enceladus je nejbělejším objektem Sluneční soustavy. Měsíc Titan je obdobně velký a hmotný jako celá planeta Merkur. Na jeho povrchu panuje teplota 180 stupňů Celsia. Atmosféra Titanu je hustější než atmosféra na Zemi. Titan je druhým největším měsícem celé Sluneční soustavy (po Ganymedovi). Za dobu, kdy sonda Cassini Saturn a jeho prostředí zkoumala, poslala na Zem neuvěřitelné množství informací. Bohužel po takřka dvaceti letech vědci museli rozhodnout, jak sonda ukončí svou misi. Kvůli riziku kontaminace prostředí především Saturnových měsíců bylo rozhodnuto poslat Cassini do atmosféry Saturnu. Tam také sonda, která lidstvu přinesla obrovský kus poznání, dne 15. září 2017 v jedenáct hodin večer shořela.

Cassini_Saturn_Orbit_Insertion

Tajemný Jupiter (opakování čtvrtek 13. 6. ve 13.45 h.)

Co nám můžou tajemství Jupiteru prozradit o tom, jak vypadal vesmír před čtyřmi miliardami let? Vědci vycházejí z nejnovějších poznatků vesmírné mise NASA, které zaznamenala sonda Juno, a nakukují hluboko do nitra bouřlivého srdce páté planety Sluneční soustavy. Podaří se jim odhalit, jak a z čeho vlastně vznikla? Když byly jednotlivé planety poprvé vymrštěny do vesmíru, osud naší Země visel na vlásku a Jupiter ničil všechno, co se mu dostalo do cesty.

Vesmírné sondy (2 díly, reprízy čtvrtek od 13 h.)

Člověka vždy lákalo objevování a poznávání nových světů. Současnou výzvou pro moderní cestovatele je naše Sluneční soustava. K jejím planetám a kosmickým objektům v současnosti můžeme pouze vypouštět sondy. Nicméně tyto sondy nám od svého prvního vypuštění přinesly ohromné množství poznání. Každého vesmírného cestovatele lákají naše okolní planety. K Merkuru doletěly sondy Mariner 10 a Messenger. Sonda Messenger našla na pólech planety zmrzlou vodu. Data, která vědci od sondy získali, také potvrdila, že planeta je z 85 % procent tvořena železným jádrem. Toto jádro je pohyblivé, a vytváří tak silné magnetické pole planety. Venuše byla dlouhou dobu lidmi idealizována. Lidé si představovali, že je plná nedotčené přírody vhodné pro život. Opak je však pravdou. Skleníkový efekt pod oblaky z kyselin dělá Venuši strašlivým místem. Sama atmosféra má moc člověka na této planetě rozdrtit. Vědci tak získali informace o tom, že na povrchu planety je teplota vyšší než 500 stupňů Celsia a tlak je zde 75krát větší než na povrchu Země. Prostředí Venuše je tak děsivé, že zde na horách sněží kovy. První fotografie na Zem zaslala v roce 1975 Veněra 9. Rusové vypustili za dobu svého vesmírného programu k Venuši celkem 13 sond. A jak to vypadá na Marsu?

Jupiter Enigma_home_www_videos_juno_20160615_JPL-20160623-JUNOf-0001-1080cc.00_00_41_19.Still002

V sedmdesátých letech vyslali vědci k vnějším planetám naší Sluneční soustavy dvě sondy, o kterých byli přesvědčeni, že vydrží v podmínkách nehostinného kosmu tak pět let. Dnes, čtyřicet let poté, obě sondy pracují a letí vstříc svému dalšímu putování. Celý projekt začal v roce 1964, když si vědci uvědomili, že seřazení planet naší soustavy bude v nejbližší budoucnosti tak příhodné, že by vědci při trošce štěstí mohli pomocí průletu jedné kosmické sondy kolem těchto planet získat řadu informací. Program NASA Voyager však obsahoval použití dvou sond, a ne jedné. V září 1977 odstartoval Voyager 2 a o několik měsíců později Voyager 1. Na jaře a v létě 1979 obě sondy proletěly kolem Jupiteru a na Zem poslaly první snímky planety. Následovaly snímky nejenom planety, ale i jejích měsíců. Právě na měsíci Io fotografie zachytily sopečnou erupci a jezera žhavé lávy, což byl neskutečný objev. Po průletu kolem Saturnu Voyager 1 zamířil ven ze Sluneční soustavy. Voyager 2 pokračoval k Uranu. Po pěti letech ho dosáhl a proletěl i kolem jeho měsíce Mirandy. Sonda pokračovala k Neptunu. Okolo něho proletěla v srpnu 1989 ve výšce pouhých 100 km nad jeho povrchem. Výsledkem byly záběry neuvěřitelných bouří, které probíhají na povrchu této planety. Dnes jsou Voyagery na hranici naší Sluneční soustavy a letí dál do středu Mléčné dráhy.

Foto: TV Prima


Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/80747/virtual/www/wp-content/themes/Newspaper/includes/wp_booster/td_block.php on line 353