Triumf v úle je oslavou nejoblíbenějšího koníčku v celé Velké Británii: včelařství. Včely medonosné jsou dokonalé hlavní hrdinky, které si diváci nepochybně zamilují. Jejich fascinující svět přibližují dechberoucí záběry zachycené speciálními kamerami, díky kterým je možné nahlédnout do intimních zákoutí včelího úlu. Jejich obyvatelky zároveň doprovodíme i ven, do širých dálav a na idylická »pracoviště« britského venkova.
Triumf v úle se natáčel během teplého června, a zatímco my ostatní jsme odpočítávali dny zbývající do zasloužené dovolené, včely trpělivě a pilně pokračovaly v každodenní pracovní rutině. Léto je pro ně jedním z nejrušnějších období celého roku, a tak můžeme sledovat úžasný svět včel v celé jeho kráse a skvěle si ho vychutnat. Poznejte socialismus v praxi, i Karl Marx by jim mohl závidět.
Přijměte pozvání do úlu:
26. 10. 20.00 – Triumf v úle (1/2)
2. 11. 20.00 – Triumf v úle (2/2)
Triumf v úle (opakování v sobotu 29. 10. a 5. 11. ve 13.30 a 13.25)
První včely žily již v dobách dinosaurů a včela medonosná je jedním z nejrozšířenějších druhů hmyzu na Zemi. Tým britských odborníků si vybral zahradu v Somersetu, aby s pomocí očíslování některých jedinců, miniaturních radiových vysílaček a mikrofonů, termokamery a dronu sledoval život včel v pozorovacím skleněném úlu. Vrcholí léto, zahrada hýří květy a včely tvrdě pracují. Sbírají nektar do medných váčků a pyl do pylových košíčků, aby měly zásoby na zimu, a zároveň tím opylují rostliny. Včely musejí také nasytit sebe i potomky. Mají velmi efektivní systém organizace. V úlu žije královna, jejímž jediným úkolem je kladení vajíček, trubci, kteří královnu oplodní, a dělnice. Dělnic je většina a pracují jako pečovatelky o královnu, krmičky larev, strážkyně, uklízečky i hrobařky. Náplň jejich práce se mění. Čerstvě narozené dělnice procházejí nejdříve pracemi uvnitř úlu a teprve potom se z nich stávají létavky. Včely při svém prvním letu mapují oblast kolem úlu a programují si svá navigační zařízení, která je dovedou zpátky do úlu. Včely a rostliny používají ke vzájemné komunikaci elektrické pole. Denně včely navštíví přibližně 2000 květů, unesou polovinu své váhy a obratně manévrují. Informace o tom, kde jsou nejlepší rostliny a v jaké vzdálenosti se nalézají, si předávají takzvaným včelím tancem. Mezi sebou komunikují doteky a vibracemi.
Mladé včely vykonávají různé domácí práce a ty starší vylétají ven za nektarem a pylem. Po návratu odevzdají nektar dělnicím a znovu vylétají. Potřebují energii z nektaru, protože během letu vystoupí teplota jejich těla na 45 stupňů. Včely se můžou vyčerpat během jediného týdne a uhynou. Dělnice mezitím nektar upraví, uloží do buněk v plástvi a zalijí voskem, který produkují svými žlázami. K výrobě půl kilogramu medu musejí včely usednout na dva miliony květů a uletí vzdálenost odpovídající dvěma obletům zeměkoule. Když část osazenstva úlu i s královnou odletí, znamená to, že se roj bude reprodukovat a z jedné včelí kolonie se stanou dvě. Včely zbývající v původním úlu se musejí o to víc snažit, aby nasbíraly zásoby a nová královna nakladla vajíčka. Jako obranu úlu před vetřelci používají včely žihadlo s jedem. Včely pomáhají také lidem. Bez opylování by neexistovala většina ovoce a zeleniny. Med je třeba z pláství v rámečku odvíčkovat, to znamená odstranit vosk, který ho kryje, a potom vytočit z pláství. Používá se i pro lékařské účely, tlumí artritidu a revmatismus a pomáhá bojovat s baktériemi rezistentními na antibiotika. Během posledních dvaceti let klesl ve Velké Británii a střední Evropě počet včelích kolonií o čtvrtinu. Úbytek ovlivňuje intenzivní zemědělství, kvůli němuž mizejí louky, dále pesticidy a zanesené nemoci a paraziti. Lidé by měli včelám pomoci obnovováním luk a zahrad s kvetoucími rostlinami.
Foto: TV Prima
