Přinášíme vám původní český seriál o záhadách Česka. Jednotlivé epizody tohoto seriálu přinesou pohled na zajímavé události českých dějin. Každý díl je věnován jednomu z osmi konkrétních témat naší politické a kulturní historie, nad nimiž se dodnes vznášejí otazníky nebo jsou dlouhodobě přehlíženy, a kuriózním detailům, pro které se v učebnicích dějepisu nenachází místo.
Při tvorbě cyklu si tvůrci stanovili několik pravidel. Zaprvé: diváka nenudit a nepodvádět. Utajené příběhy nejsou »studiovým« dokumentem, kde si učení páni povídají o historii, také ale nejsou laciným bulvárem s informacemi »na vodě«. Opírají se o určitý vzdělanostní backround, snaží se diváka zaujmout a současně zorientovat. Druhou zásadou je volba domácích témat. Různým »záhadám« světové historie se věnuje nespočet tvůrců, obdobná témata našich dějin nejsou ale o nic méně zajímavá a je na místě seznámit s nimi diváky i na televizní obrazovce. Třetím »přikázáním« je střídání závažných historických témat s tématy »pohodovými«, optimistickými, která odkrývají pozitivní stránky naší kultury a tradice. Myslíme si totiž, že dobré nálady, chuti do života a jistého sebevědomí je nám dnes více než třeba.
Čtvrtou zásadou Utajených příběhů je: nepředkládat divákům hotové odpovědi tam, kde zůstávají otázky otevřené. Školské výklady často navozují dojem, že o minulosti víme všechno, že na všechno máme vysvětlení, a hypotézy bývají prezentovány jako fakta. Je přitom řada témat, počínaje vyvražděním Slavníkovců a sametovou revolucí konče, kde s hlubším zkoumáním problému pochybnosti spíše narůstají a otevírají se nové otázky. A my nechceme divákům tyto otazníky tajit. Naopak, chceme inspirovat k přemýšlení. Aby se podařilo všechna tato »zadání« plnit a pořad byl poutavý a soudržný, je třeba dodržet poslední, nejdůležitější zásadu – soustředit tým kompetentních autorů, respondentů a filmařů schopný vtisknout Utajeným příběhům odpovídající úroveň a profesionální zpracování. Režisérský tandem Otakáro Maria Schmidt a Jana Kristina Studničková, který má s dokumentární tvorbou bohaté zkušenosti, se této úlohy zhostil s jistotou a nezaměnitelnou poetikou. Autorem scénáře je Petr Bahník. Je tedy na co se těšit.
S Prima Zoom objevujete svět:
Od 2. 10. 20.00 – Utajené příběhy českých dějin
Utajené příběhy českých dějin (8 dílů, reprízy v pátek od 16.00)
2. 10. – Psychotronika za železnou oponou – Husákovi kouzelníci
První díl je věnován několikaletému působení zvláštního pracoviště někdejší ČSAV, které se mělo věnovat mapování a studiu tzv. paranormálních či psychotronických jevů. Nad smyslem a dosahem práce laboratoře, jejíž ústřední postavou byl docent Z. Rejdák, se dodnes vznáší řada otazníků. Nepochybně vyrostla z vlny zájmu o paranormální jevy, kterou v 60. a 70. letech projevovaly bezpečnostní složky na obou stranách železné opony a také z následné popularizace některých psychotronických fenoménů v tehdejším SSSR. Pořad diváky seznámí s problematikou psychotroniky i s uvedenou dobovou atmosférou. Potom vylíčí okolnosti vzniku laboratoře, představí osobnosti, které se na její práci podílely, i vazby na léčitelskou scénu v tehdejším Československu, na esoterické skupiny a také na bezpečnostní a zpravodajské struktury, včetně zahraničních. Ze vstupů s kontroverzními vzpomínkami pamětníků vzejdou i další otázky.
9. 10. – Exorcismus svatého Prokopa
Osobnost sv. Prokopa, kněze, poustevníka, vymítače démonů a zakladatele významného centra slovanské vzdělanosti v sázavském klášteře je obestřena řadou tajemství. Prokop je prvním českým světcem, který se dočkal oficiálního svatořečení v Římě. Legendární zprávy o kontinuitě byzantsko-slovanské tradice od Velké Moravy do časů Prokopových a zprávy o existenci slovanské školy na Vyšehradě byly donedávna považovány za zbožné výmysly, nový archeologický objev křesťanské svatyně byzantského typu v areálu Vyšehradu, jak se zdá potvrzuje legendární tradici. Prokop, patrně šlechtický syn ze dvorce v obci Chotouň, získal na Vyšehradě potřebné vzdělání a vztah ke křesťanskému východu později uplatnil při organizaci kláštera na Sázavě. Proslul ale zejména jako exorcista a doslova »krotitel duchů«, který dokázal využít působení zlého ke konání dobra, což vyjadřuje mj. známá epizoda o tom, že sv. Prokop donutil démona, aby tahal pluh při orbě jako tažný dobytek. Otázky provázející Prokopovu osobnost otevírá další část cyklu.
16. 10. – K čemu potřebovalo gestapo českého mága?
Tento díl se věnuje osobnosti okultisty a kontroverzního intelektuála Jiřího Arvéda Smíchovského, jehož služeb za druhé světové války využívalo pražské gestapo. Nejprve se diváci seznámí s původem, zázemím a charakteristikou Smíchovského a také s kvetoucí esoterickou scénou v tehdejším Československu. Pak následuje líčení změny atmosféry v souvislosti s nástupem nacismu a okupací českých zemí, dále zmínky o esotericích zapojených do protinacistického odboje a popis politického a okultního vývoje Smíchovského směrem k černé magii. Potom se dozvíme o působení Smíchovského ve službách gestapa, zejména jako rešeršéra hebrejských mystických spisů, ale také jako informátora o esoterní scéně. Následuje líčení konce války a Smíchovského zatčení. Poslední část pořadu bude věnována Smíchovského podivné smrti, spojené se zčernáním obličeje, jak na ni vzpomínal její svědek, tehdejší Smíchovského spoluvězeň, dominikánský kněz A. Zemek.
23. 10. – Tajemný Smolíček – Léčivé poselství tradičních pohádek
Podíváme se na historický, symbolický, okultní a psychologický význam tří klasických pohádkových námětů: O Smolíčkovi, O rytíři, který bojoval s drakem, a O Popelce. Na příkladech těchto tří všeobecně známých pohádkových látek ukážeme různé kulturní a náboženské vlivy, které se podílely na vzniku a podobě jednotlivých námětů a motivů. Hosté seznamují diváky s problematikou žánru klasických pohádek obecně a s jeho zákonitostmi, s křesťanskou i alchymistickou symbolikou, jež se v pohádkách odráží, historickými vzory, jimiž se některé pohádkové syžety inspirovaly, a s přítomností archetypálních postav a dějů, jak je rozpoznává hlubinná psychologie C. G. Junga. Poselstvím je sdělení, že ačkoli se pohádky odehrávají v neskutečných reáliích, vypráví o skutečných mravních principech a vzorcích lidského jednání.
30. 10. – Tajné a tajemné okolnosti atentátu na Heydricha
Toto pokračování seriálu je věnováno známé události našich moderních dějin – atentátu na Heydricha a skupině Antropoid. Nastíníme nejasné okolnosti atentátu samého, v jejichž popisu se jednotliví autoři rozcházejí: počet atentátníků přítomných na místě, průběh atentátu, proč Gabčík nestřílel, průběh útěku. Dále následují otazníky kolem Heydrichovy hospitalizace a nejasné příčiny jeho smrti: dohady o záměrné otravě, a to buď lékaři, nebo bombou použitou parašutisty. Objeví se nedávno nalezená pitevní zpráva, která byla považována za ztracenou. Pořad se věnuje také dohadům o motivech a pozadí atentátu: činovníci zahraničního odboje nedávají jasnou odpověď, odkud vyšla iniciativa k akci a kdo k ní dal vlastně příkaz – prezident Beneš, plukovník Moravec, Britové? Mezi motivy se objevují dohady o možné potřebě krýt Heydrichem prý odhalené kontakty šéfa německé kontrarozvědky Canarise s britskou tajnou službou. Nejasné příčiny Heydrichova úmrtí daly vzniknout legendám, konkrétně pověsti o prokletí skrze znesvěcení svatováclavské koruny. Heydrich ji prý vložil na hlavu sobě a svému staršímu synovi Klausovi, který byl sražen nákladním autem.
6. 11. – Objevili Cyril s Metodějem svatý grál?
Pořad přináší neobvyklý pohled na osobnosti Cyrila a Metoděje ve vztahu k motivu svatého grálu. Nejprve podává jejich »čítankový« obraz, postupně prohlubovaný podrobnostmi z legend – zejména těmi, které je spojují se starokřesťanskými relikviemi a památkami. Potom je nastolena otázka možné souvislosti s grálem. Můstkem je výklad detailů maleb ve znojemské rotundě. Následuje seznámení s grálskou tematikou. Při tom bude uvedena charakteristika grálu a konstatování, že o hmotné přítomnosti v konkrétní pozemské pokladnici se explicitně zmiňuje jediný historický literární pramen, životopis sv. Cyrila. Jedná se o epizodu z jeho života, která informuje, že před tím, než bratři zahájili misii na Velké Moravě, působil Cyril při chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli, v jehož pokladu byla chována kamenná nádoba vyrobená za časů krále Šalamouna v Palestině, na níž byl vyryt nesrozumitelný nápis. Cyril nápis přeložil a rozluštil v něm obsaženou šifru a z překladu jasně vyplynulo, že jde o kalich poslední večeře, tedy sv. grál. Je to nejstarší písemná zmínka o grálu vůbec a dokazuje, že byl v devátém století chován v Konstantinopoli. Co bylo s grálem později? Nemohli jej bratři odvést na Moravu, podobně jako tam při misii odvezli ostatky sv. Klimenta?
13. 11. – Nevyřešené kauzy padesátých let
Syn prezidenta Masaryka, exilový a poválečný československý ministr zahraničí Jan Masaryk, si za svého života dokázal neformálním chováním získat značné sympatie veřejnosti. Tím bolestněji byla pociťována zpráva o jeho tragickém skonu pádem z okna a prakticky okamžitě se vynořily pověsti o pádu nedobrovolném. Seznámíme se s životní dráhou »prezidentova syna«, s jeho mimořádnými schopnostmi, ale i nesčetnými aférami a slabostmi, i ponurou hrozbou zděděných dispozic k duševní chorobě. Podrobněji se pořad zabývá Masarykovým působením v exilu a vývojem tehdejší čs. zahraniční politiky, otázce závislosti poválečného směřování na Stalinových přáních i o úvahách J. Masaryka o odchodu z diplomacie, v čemž někteří vidí náznaky úvah o sebevraždě. Na druhé straně, řada podrobností verzi o sebevraždě nenasvědčuje (pyžamo, omítka za nehty atd.). Chtěl snad J. Masaryk otevřeněji vystoupit proti vznikající komunistické diktatuře, které některými svými postoji dosud pomáhal? Nebo ji hodlal po únorovém převratu ještě silněji podpořit? A pokud byl zavražděn, kdo jej zavraždil? Kdy a kde?
Dále se díl také zabývá osobností někdejšího mocného funkcionáře KSČ a sleduje okolnosti i mezinárodní vlivy provázející jeho vzestup i pád. Začne retrospektivně popisem Slánského zatčení a procesu. Pak se vrací k jeho životopisu a temnému působení v mašinerii totalitního systému v padesátých letech. Dotýká se rovněž otázky proměnlivého poměru sovětských i československých komunistů k Židům a sionistickému hnutí. Zejména se věnuje změnám v postojích J. V. Stalina už v průběhu druhé světové války, a zejména po ní, až po aféru tzv. spiknutí lékařů. Pak připomíná podíl poválečné ČSR na vyzbrojení a výcviku vznikající izraelské armády a některé méně známé detaily této pomoci a její vazbu na KSČ, resp. vliv komunistů v čs. státních orgánech a armádě před únorem 1948. Nakonec pak postupný odklon KSČ od podpory Izraele, k němuž došlo v souvislosti s vývojem v SSSR a jenž vedl ke Slánského pádu.
Posledním větším tématem dílu jsou dodnes neobjasněné události 50. let v Babicích, kdy došlo k přepadení a zabití místních funkcionářů KSČ neznámými pachateli. Případ se stal záminkou k rozsáhlým útokům komunistického bezpečnostního aparátu vůči ideovým odpůrcům, zejména vůči katolickým kněžím a laikům. V ideologickém zápase byl »babický případ« využíván ještě v době normalizace (viz účelově deformované podání v televizním seriálu 30 případů majora Zemana). Přesvědčení komunisté dodnes považují zastřelené funkcionáře za mučedníky v boji s kontrarevolucí. Naopak antikomunisté již od 50. let považovali babickou tragédii za zákeřnou provokaci ze strany tehdejší StB, která umožnila kriminalizaci a hromadná zatýkání nevinných lidí. Tak je dnes babická náves asi jediným místem v republice, kde probíhají pietní akty veteránů z řad komunistů i jejich odpůrců. Jak se ale babické události skutečně odehrály?
20. 11. – Mnichov před Mnichovem
Obsahem dílu jsou úvahy nad možností, že události Mnichova 1938 byly rozhodnuty a možná i naplánovány dávno předem, již v souvislosti s konferencí v Locarnu v roce 1925. Nejprve jsou vylíčeny okolnosti vzniku ČSR a formování její zahraniční politiky, včetně kuriózní zmínky o vyznamenání Mussoliniho Řádem bílého lva. Vysvětlení anglo-francouzského soupeření ve střední Evropě a Benešovy mylné sázky na Francii. Špatná orientace se stala zřejmou na locarnské konferenci, kde Německo garantovalo východní hranice Francie, nikoli však hranice malých, s Francií spřátelených států (ČSR, Polska). Beneš locarnský debakl své politiky nikdy nepřiznal, vazby na francouzské mocenské kruhy udržoval nadále až do hořkého konce. Pak následuje popis nového vzestupu Německa a prohlubující se beznadějnost postavení ČSR. Nakonec vyvstanou otázky, proč některé německé dokumenty, včetně mnichovské dohody samotné, vyznívají, jako by navazovaly na nějaká starší, ČSR akceptovaná ujednání. Existovala snad taková? A neměli bychom i o nich vědět pravdu?
Foto: www.prima-zoom.cz
