Režisér Václav Vorlíček, herečka Andrea Kerestešová a lékař Tonko Mardešic se představí v Show Jana Krause. Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 28. října ve 21.35 hodin na Primě.
Václav Vorlíček – jeden z nejúspěšnějších českých filmových režisérů a scenáristů letos oslavil 85. narozeniny! Na svém kontě má takové filmové hity jako Tři oříšky pro Popelku, Pane, vy jste vdova!, Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, Což takhle dát si špenát, Princ a Večernice, Jak se budí princezny nebo televizní seriály Arabela a Létající Čestmír.
Andrea Kerestešová – půvabná slovenská herečka se v Česku proslavila seriálem Vyprávěj a nyní hraje v seriálu Cesty domů. V současné době ji diváci mohou také vidět v novém filmu Celebrity s.r.o., který se odehrává v zákulisí natáčení nekonečného seriálu. Andrea hraje ve filmu mladou herečku Marnou.
Tonko Mardešic – špička v oboru asistované reprodukce, průkopník umělého oplodnění u nás, charismatický lékař, který tvrdí, že dnes už medicína dokáže k dítěti pomoct každému páru. Na rozdíl od počátků, kdy byly možnosti asistované reprodukce omezené, se prý sen o dítěti může dnes splnit každému. „Neexistuje pár s poruchou plodnosti, kterému bychom nebyli schopni nabídnout nějaké řešení,“ říká docent Mardešic. „Za třicet let se obor naprosto proměnil. Proč stále stoupá počet žen, které nemohou otěhotnět? Odsouvají těhotenství na pozdější věk. Na druhé straně jsme schopni díky různým metodám dělat věci, které by dříve byly nemožné. K oplodnění vajíčka jsou přirozenou cestou zapotřebí miliony spermií, nám stačí jedna. Nicméně vyšší věk ženy a horší spermiogram muže jsou nejčastějšími problémy. Přitom kdyby měl muž s horším spermiogramem dvacetiletou ženu, problém s těhotenstvím by třeba nebyl.“ Co je příčinou špatného spermiogramu? „Obvykle stres, nikotin, alkohol, drogy,“ vysvětluje pan docent. Říká také, že stále více žen si nechává odebrat a zmrazit vajíčka v nižším věku, pokud se rozhodnou mateřství cíleně odsunout do budoucna. Mluví o různých sporných bodech, které s sebou nese dnešní pokrok vědy, např. o tom, že na základě genetického vyšetření embrya dokážou genetici vyčíst řadu informací, a problém je ten, že pak není jasně dané, jak s těmi informacemi naložit. „Např. pokud máme šanci ještě před zavedením embrya zjistit, že by se dítě narodilo s Downovým syndromem, neuděláme to. A to přestože se mi ještě nestalo, že by rodiče řekli: Ale my to chceme. A stejně za mnou chodí fundamentální etici a říkají, jakým právem to embryo nepřenesete, když by se mohlo narodit?“ Nebo zmiňuje příklad, kdy genetici zjistí, že u embrya může po padesátém, šedesátém roce věku vypuknout nějaká choroba pozdního věku: „Teď je otázka, jestli takové embryo zanést, nebo vyřadit?“ Stane se, že nějaké zájemce o umělé oplodnění odmítne? „Ano. Třeba přišla dáma, že je exponovaná manažerka a že potřebuje, aby za ni dítě někdo odnosil. Tak to jsme ji poslali do patřičných mezí.“
Foto: TV Prima
