Herečka Jitka Čvančarová, neuropatolog František Koukolík a youtuber Karel Kovář alias Kovy se představí v Show Jana Krause. Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 3. ledna na Primě.
Jitka Čvančarová – herečka, která se prosadila v činohře i v muzikálu. Dvakrát byla nominována na cenu Thálie, poprvé za muzikál Svět plný andělů, v roce 2000, a podruhé v roce 2007 hned ve dvou kategoriích, za muzikál Čarodějky z Eastwicku a v širší nominaci za činohru Gazdina roba. Diváci ji znají i z filmů a seriálů, například Četnické humoresky, Bestiář, Kdopak by se vlka bál, Svatba na bitevním poli, Sněžná noc, Sejít z cesty. Nyní ji můžeme sledovat opět v jedné z hlavních rolí série Jana Hřebejka – Až po uši. Co se týče divadla, považuje za zásadní účinkování ve svém mateřském divadle, za které považuje Městské divadlo v Brně: „Už od druhého ročníku na divadelní fakultě jsem hostovala v Městském divadle v Brně, které mi dalo nejlepší školu, jakou jsem mohla dostat. Do angažmá jsem vstupovala ve čtvrtém ročníku rolí Lízy v My Fair Lady, vzápětí Marií v Bernsteinově West Side Story, záhy jsem se stala nejmladší Marií Stuartovnou, pak následovali Čechov, Shakespeare, Schmidt, Schiller, Ibsen… Dosud mám za sebou asi třicet hlavních nebo titulních rolí. Dávají si laťku hodně vysoko a velmi na sobě pracují. Nikdy tam nezazněla věta: Tohle divákům stačí. Nepodceňují ho v tomto žánru, jako mnohde jinde. Nemám ráda neprofesionalitu a v českém muzikálovém světě je jí pro mne pořád ještě dost. Je to můj názor. Neumím lhát,“ vysvětluje.
MUDr. František Koukolík – neuropatolog, spisovatel a publicista věnující se zejména popularizaci svého oboru. Primář oddělení patologie v pražské Thomayerově nemocnici. Je autorem mnoha publikací. V knize Metuzalém: O stárnutí a stáří mj. píše, že to, zda budeme šťastní ve stáří, můžeme ovlivnit jen částečně. „Hodně to záleží na genech. Existuje něco jako »geny štěstí«. Řada lidí má genetické uspořádání, které jim umožňuje daleko líp než jiným snášet útrapy života. Ten rozdíl je dramatický.“ „Nesmírně záleží i na tom, jaký má člověk vztah se svou maminkou v době, kdy je mu mezi šestým a přibližně pětadvacátým měsícem života. Protože právě v této době se buduje to, čemu říkáme vazba. Tehdy se rozhoduje, jakým způsobem budeme snášet tlak života. Jestli pro nás bude svět spíš místo milé, zajímavé, anebo to bude spíš místo, které budeme prožívat jako nebezpečné a riskantní. Pak záleží na řadě rysů osobnosti a samozřejmě i na inteligenci, na poloze na socio-ekonomickém žebříčku, na partnerech i na tom, co se s vámi bude v průběhu života dít,“ vysvětluje. Na leccos z toho nemáme žádný vliv. S naprostou jistotou a za všech okolností zabránit cestě do neštěstí nejde. Ale lze se jí alespoň částečně vyhýbat tím, co doktoři omílají donekonečna – třeba obyčejnou zdravou životosprávou. Ve stáří se navíc musí dávat velký pozor na depresi. Málokdo si uvědomuje, že mohou být velmi depresivní už i malé děti. A ještě mnohem častěji bývají depresivní staří lidé.“ Co dělat pro to, aby se člověk vyhnul depresi? „Alfou a omegou by mělo být nekouření. Ne proto, že by mělo přímý vliv na depresi. Ale nepřímý může mít, protože kouření je příčinou zhruba 24 procent onemocnění vedoucích ke smrti. Není to nic okrajového, víme bezpečně, že »pravé« deprese stále přibývá. Odhaduje se, že to v našem století bude jedno z nejčastějších onemocnění pustošících život s poměrně vysokou mortalitou. Ti lidé se totiž nakonec často zabijí,“ vysvětluje doktor Koukolík. Dodává také, že nejčastější příčinou depresí je socioekonomický tlak, a to navzdory tomu, že žijeme relativně pohodlně. „To, že roste hrubý domácí produkt, nemusí vůbec znamenat, že se mezi lidmi zvýší pocit štěstí. Štěstí jde ruku v ruce spíš se sycením lidskými vztahy než s penězi. Výrok »lepší je být než mít« platí – ale má i svá omezení. Penězi koupíte uspokojení, bytostné štěstí jimi koupit nelze. Ale jste-li opravdu bez peněz, nejste ani uspokojení, ani šťastní.“
Karel Kovář alias Kovy – jeden z nejúspěšnějších a nejoblíbenějších youtuberů. Má více než 630 tisíc odběratelů a letos opět vyhrál v anketě Czech Blog Awards titul Videobloger roku. Aktuálně studuje marketing a PR na Univerzitě Karlově v Praze. Na YouTube začínal pod přezdívkou Gameballcz, točil vlogy o hraní počítačových her (takzvaná let’s play videa). V současnosti připravuje zábavná videa, natáčí o cestování a aktuálním dění. Jako jeden z mála vytváří ke svým videím scénáře a kriticky i nadšeně se vyjadřuje k nejrůznějším tématům, jako je YouTube, Snapchat, Facebook, ale i politika. Mimo jiné své fanoušky baví parodiemi na televizní pořady, na paškál si vzal třeba pořad S Halinou v kuchyni. Zabývá se i tematikou, které se jiní youtubeři spíš vyhýbají, třeba českou politikou. Nedávno se svým fanouškům přiznal, že je gay. O svém coming outu, tedy potvrzení homosexuální orientace, píše i ve své knize Kovy: Ovšem. „Spousta lidí asi byla překvapená. Pak mi přišla spousta reakcí, že to věděli, nebo že si to minimálně mysleli. Drtivá většina byla taková, že to všechno je v pohodě, podporovali mě. Na druhou stranu nezanedbatelné množství reakcí bylo takových, že bych měl umřít. S tím jsem ale tak nějak počítal. Ta pozitivní vlna je mnohem větší, v člověku ovšem trošku víc rezonují ty negativní věci,“ říká k tomu Kovy.
Foto: TV Prima
