Herečka Ivana Uhlířová, lékař Zdeněk Pavlovský a chovatel holubů Josef Voráček se představí v Show Jana Krause. Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 13. dubna ve 21.35 hodin na Primě.
Ivana Uhlířová – herečka, která je jednou z největších hvězd pražské alternativní divadelní scény. Diváci ji znají mj. z představení Divadla Komedie, Studia hrdinů či Meetfactory. Hrála v Schauspielhaus Zürich, s premiérou Švejka (Der Fall Schwejk) vystupovala na Wiener Festwochen, nyní hraje v mnichovském divadle Kammerspiele München. Je nositelkou dvou Cen Alfreda Radoka. Získala Cenu poroty za ženský herecký výkon v Angueres (Francie) v krátkometrážním filmu Druhé dějství (2008). Svérázná herečka prý nerada dává rozhovory a příliš nestojí o role v televizi. Přesto ji můžou znát i televizní diváci třeba ze seriálu Život a doba soudce A. K. a nezapomenutelnou roli má ve filmu Nuda v Brně.
MUDr. Zdeněk Pavlovský – patolog, primář brněnského Ústavu patologie za téměř 20 let praxe pitval stovky těl. Tvrdí, že neotupěl a že těla ani po letech nebere jen jako »kusy masa«. Vyvrací mýty, které se tradují o patolozích – třeba že se utápí v alkoholu. „Mám odpitváno několik set zemřelých. Pitva je ale dnes už marginální součást mé práce, osobně jsem člověka nepitval několik let. Každý z nás se ale s péčí patologa, která se skrývá pod pojmem histologického vyšetření, setká několikrát v životě. Když si necháte například vyříznout znaménko, následně ho analyzuje patolog. O patolozích koluje řada mýtů. Jeden z nich je, že patolog nedělá nic jiného, než že pitvá,“ říká doktor Pavlovský. Vyvrací, že by po letech praxe byl vůči tělům zemřelých rezistentní: „Když umře starý člověk, berete to jako přirozenou součást života. Když je to pacient mladý nebo dítě, tak je to samozřejmě náročnější, protože toho pacienta je vám líto. Nedá se tedy říct, že s přibývajícím počtem pitev se zvyšuje vaše rezistence vůči lidskému neštěstí.“ Běžnou praxí patologů je zkoumání tkání a analýza. „Děláte závažné diagnózy, které jsou konečné. Je velice obtížné psát diagnózu, která pacientovi naprosto radikálně změní život k horšímu. Vyšetření se někdy provádí pod časovým tlakem. Chirurgové třeba odstraní nádor a ještě během operace potřebují vědět, o co se jedná. Podle toho se totiž bude vyvíjet další postup při operaci. Takže během dvaceti minut musíme rozhodnout. Jsou kolegové, kteří toto nezvládnou, nejsou schopni unést tu tíži,“ popisuje. Podotýká, že absolventů, kteří jdou na patologii, je obecně málo. „Za rok máme tak jednoho nebo dva zájemce. Další mýtus o patologii totiž je, že na ni chodí lidé z trestu, že nezvládli nic jiného, nebo že jsou závislí na omamných látkách. Tak to ale vůbec není. Patologie je jeden z nejobtížnějších oborů. Patologii se člověk učí minimálně deset let, teprve poté může být dobrým patologem.“ Vzpomíná si na svou první pitvu? „Vzpomínám. To je nezapomenutelný zážitek. Bylo to překvapující. Protože s tím, jak vypadá člověk zevnitř, nemáte možnost se jinak setkat. Tenkrát nebyl internet, dnes je všechno možné dohledat a mít lepší představu, jak to uvnitř vypadá.“ Jaký je jeho oblíbený orgán na pitvu? „Já se specializuji na gastrointestinální trakt, to znamená žaludek, střeva.“ Co má na patologii rád? „Diagnóza je na vašem úsudku, doberete se k ní vlastním myšlenkovým postupem. Nikdo vám nic nevnucuje, žádný postup. Zajímavá je ta volnost a uspokojení z toho, že dojdete k výsledku.“
Josef Voráček – chovatel holubů, který se svému koníčku věnuje přes 40 let a své svěřence speciálně trénuje. Je mistrem republiky v letecké akrobacii holubů. Holuby umí vycvičit tak, že dokážou neuvěřitelné věci. Kotrmelce, pády střemhlav, tleskání, kroužení ve formaci, zastavení ve vzduchu na místě a mnohé další akrobatické kousky. Josef Voráček je přitom bravurně ovládá zvláštními gesty. Doma má přes 150 holubů. „Cvičit akrobatické holuby je opravdu dřina. Každý den je dám do klece, odjedu ke Švihovu na louku a tam je nechám proletět, a zároveň je trénuji na závody. Nejen, že tenhle koníček spolkne hodně peněz, ale je náročný i časově,“ říká holubář, který je zároveň jediným chovatelem u nás, který jezdí na zahraniční soutěže akrobatů. Holubi pana Voráčka umí i „zpívat“. Má sadu speciálních píšťal, s nimiž holubi dokážou vyprodukovat ve vzduchu úžasný koncert. „Stačí píšťalu připevnit na peří a při letu vydává i celý akord. A když pak letí celé hejno, je to opravdu nádhera,“ dodává.
Foto: TV Prima
