Herci Aleš Háma a Nela Boudová a neurochirurg David Netuka se představí v Show Jana Krause. Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 6. června ve 21.35 hodin na Primě.
Aleš Háma – herec, moderátor, muzikant, spoluzakladatel skupiny Hamleti. Lidé ho znají i z řady muzikálových rolí – první byla Pomáda, následovali Rebelové, Tři mušketýři, Producenti, Limonádový Joe, později muzikály Mýdlový princ, Adéla ještě nevečeřela nebo Muž se železnou maskou. Působí i v několika pražských divadlech. Jeho velkou vášní je amatérská archeologie, které se věnuje i se svou ženou. „Manželka v Peru našla část pěstního klínu, ale z jakési úcty jsme to pod tím Machu Picchu nechali. Prostě nám nepřišlo v pořádku to odvážet. Máme to ale vyfocené. Pak jsme u Hrušova nad Jevišovkou našli část sekeromlatu z doby kamenné, a ten máme. Je to naprosto zvláštní pocit, když držíte v ruce takovouto věc z dávné doby. Jinak střepů, kostních pozůstatků, kousků od šípů, toho máme opravdu hodně. Když jdeme třeba na hrad, tak manželka leze po čtyřech a sbírá. Když se ohlédnu, musím se pro ni po chvilce dvacet metrů vrátit. Takhle my chodíme na hrady a zámky a na archeologická naleziště,“ popisuje Aleš. K jeho dalším koníčkům patří rybaření, kterému se věnuje od deseti let a přes které se dostal k myslivosti – zvuky přírody, které Aleš slýchal při rybaření, jej prý přivedly ke zkoumání pobytových znaků zvěře, hledání stop a postupně až k lovu, i když ten pokládá pouze za jednu z částí myslivosti. „I když právě nic nelovím a nechytám, jsem rád, že mohu být nejen návštěvníkem přírody, ale i její součástí,“ říká bavič, podle kterého nám příroda vždycky vrací to, co jí dáváme. Kvůli svému prvnímu ulovenému srnci podnikl v průběhu dvou let celkem 34 vycházek do okolí České Třebové.
Nela Boudová – herečka, kterou mohou diváci momentálně vidět v seriálu Modrý kód a zanedlouho také v rámci Letních shakespearovských slavností ve hře Večer tříkrálový. Je matkou dvou dospělých synů a loňský rok byl pro ni ve znamení velkých změn, co se týče osobního života. V lednu se na Kanárském ostrově Fuerteventura vdala. „Děkuji životu za skvělého muže, synům za dání souhlasu. Poprvé jsem se vdala. Stihla jsem to těsně před padesátkou,“ okomentovala tehdy Nela tento životní krok. A jen pár dnů před oslavou svých kulatin se rozhodla pro další zásadní krok. S manželem si vzali do pěstounské péče sedmiletou holčičku. Kromě rodiny a práce se už několik let věnuje aktivitám v souvislosti s neziskovou organizací Most pro Tibet.
doc. MUDr. David Netuka, Ph.D. – uznávaný neurochirurg, odborník »přes mozek«, který před časem operoval mozkový nádor lyžařky Šárky Strachové. Říká, že neurochirurgie bude časem nejspíš schopna ovlivňovat patologické chování lidí, třeba násilníků. Popírá také mýtus, který tvrdí, že umíme ovládat jen desetinu kapacity mozku. „To je blbost. Názor se traduje proto, že jsme donedávna neměli metody, jak rozpoznat, co se v mozku děje. Máme řádově 20 miliard mozkových buněk a spojů mezi nimi je 300 miliard. Kdysi se mělo za to, že celý tenhle systém nemůže fungovat pospolu, že se využívá jen část a že jsou i němé oblasti mozku. Tohle jsou ale mýty z dřívějška. Neexistuje část mozku, kterou bychom nepoužívali vůbec. Mozek je energeticky strašně náročné soustrojí, proto musí být využitý celý, příroda neplýtvá. Neumím říct, jestli přesně tento milimetr může za to, že Pepíček nebude vynášet odpadkový koš. Ale vím, že třeba právě tato oblast má něco do činění se sociálním chováním. Dnes už jsou studie, které ukazují, jaké oblasti mozku jsou aktivní při konkrétní činnosti. Představte si, že mě teď napojíte na magnetickou rezonanci a já se začnu učit hrát na klavír – příslušná část mozku bude na obrazovce blikat jako blázen, jak se jednotlivá centra lopotně propojují. Kdybych byl klavírní virtuos a spoustu úkonů dělal automaticky, tak to na rezonanci bliká slaboučce, protože mozek se tolik nenamáhá,“ vysvětluje. Potvrzuje také, že po operaci mozku se mění někdy povaha a psychické ustrojení. „Povaha se může změnit, obzvlášť po operaci rozsáhlého nádoru v čelním laloku. To se pak pacienti opravdu mohou chovat jinak, jsou třeba apatičtější, nebo naopak. Měl jsem například pacienta, z něhož se po operaci stal bručoun, ale na druhé straně si manželka nemohla vynachválit jeho nový sexuální elán. Americký neurochirurg F. T. Vertosick nazval svoji knihu: Jakmile se vzduch dotkne vašeho mozku, tak už život není stejný.“ Co je jako operatér schopen ze vzhledu obnaženého mozku poznat? „Na první pohled například poznám, je-li pacient třeba hospodský povaleč, který čtyřicet let pije. Jeho mozek je scvrklý. Když odklopím kost, neuhádnu, jaké má IQ, ale poznám, že je toho mozku míň,“ popisuje lékař. Co se týče možné transplantace mozku, je doktor Netuka spíše skeptický. Ale připouští, že do budoucna bude nejspíš možné zasahovat do mozku tak, aby se změnily vlastnosti lidí – například aby se eliminovaly agresivita či sexuální úchylky: „My už dokážeme dráždit jedno centrum v mozku, ale center je celá síť. Ale tak za deset dvacet let budeme přinejmenším schopni ovlivnit patologické chování – tedy i násilníky.“
Foto: TV Prima
