Múza spisovatele Franze Kafky, překladatelka, společenská aktivistka, sportovkyně, lvice salónů, feministka a intelektuálka. Opomíjená hrdinka českých dějin – Milena Jesenská – zaujala mladou dokumentaristku Natálii Císařovskou, která jí věnovala hraný dokument zabývající se jak životním příběhem, tak vlivem, který měla Jesenská na společnost. Česká televize snímek v předpremiéře uvedla na výročí úmrtí Mileny Jesenské 17. května na Gymnáziu Elišky Krásnohorské, které navázalo na tradici známé dívčí školy Minerva, kde hrdinka filmu studovala. Dokument Kolem Mileny Jesenské uvede v premiéře ČT2 v úterý 22. května ve 20.55 hodin.
Osud Mileny Jesenské je ve snímku vyprávěn Jaroslavou Vondráčkovou, osobní přítelkyní, kolegyní Mileny Jesenské a autorkou stejnojmenné vzpomínkové knihy Kolem Mileny Jesenské. Role této vypravěčky se zhostila Vanda Hybnerová. Dokument ukáže nejen detaily z profesního života Mileny Jesenské, ale i mnoho informací z jejího soukromí. A to formou dokumentární koláže postavené z archivních materiálů (fotografií, korespondence, článků, dobových ilustrací i filmových záběrů) a hraných rekonstrukcí. „Při tvorbě filmu jsme se snažili zaměřit jak na fakta ze života Mileny Jesenské, tak na její osobní život a pohnutky. Myslím, že zvolená forma částečně hraného dokumentu tomuto záměru vyhovuje a důvěrně vypráví její příběh,“popisuje kreativní producent Petr Kubica. „Milena Jesenská byla významnou osobností, múzou Franze Kafky, ale hlavně to byla žena, která svou energií a neústupností dokázala neuvěřitelné věci. Zároveň se ale nechala ovlivňovat emocemi a láskou,“ říkáVanda Hybnerová.
Jesenská po sobě na poli literatury a tisku nechala výraznou stopu. Přispívala do časopisu Přítomnost Ferdinanda Peroutky a byla také redaktorkou prestižního časopisu Pestrý týden. Svou přítomností ovlivňovala tehdejší literární scénu, osobně se znala s Maxem Brodem, Franzem Werfelem a Karlem Čapkem. S Franzem Kafkou dokonce navázala sice krátký, ale intenzivní vztah. Ve světě médií se snažila čeřit vody a reformovat jejich přístup k ženám, které do té doby psaly pouze takzvané »utlachané« ženské hlídky. Chtěla se věnovat závažným společenským tématům – se svým manželem, architektem Jaromírem Krejcarem, pořádala u sebe doma večírky pro tehdejší levicovou pražskou elitu skládající se z avantgardistů, surrealistů, futuristů, dadaistů i komunistů. Svou výraznou společenskou angažovaností a moderním přístupem k osobnímu i profesnímu životu si vysloužila pozici jedné z prvních feministek v Čechách. S příchodem Druhé světové války se Milena zapojila do odboje a pomáhala organizovat ilegální přechody osob do zahraničí. Zároveň se podílela na vydávání odbojového časopisu V boj. Dne 12. listopadu 1939 zatklo Milenu Jesenskou Gestapo a po určité době byla bez soudu převezena do koncentračního tábora Ravensbrück, kde po špatně provedené operaci ledviny 17. května 1944 zemřela.
Foto: Česká televize
