Vychutnejte si přírodu až na dřeň – v dramatických soubojích a boji na život a na smrt. Jedinečný seriál Lov jsme vám přinesli v české premiéře. Do tajemství lovu vás zasvětí skvělý David Attenborough. Užijte si svět takový, jaký opravdu je. Neméně zajímavé budou také fascinující stavitelské kousky našich starověkých předků. Vše vám perfektně ukážeme jedině na Prima Zoom.
Pojďte lovit a divit se:
Od 8. 7. 20.00 – Lov
Od 8. 7. 22.05 – Sedm divů starověkého světa
Lov (7 dílů, sobota od 20.00)
Sedmidílný úchvatný seriál BBC (v originále The Hunt) přinášíme v české premiéře. Sir David Attenborough se vrací, aby propůjčil svůj hlas další dokumentární sérii z dílny BBC. Tentokrát se zblízka podíváme na vypjaté souboje síly, rychlosti i vytrvalosti mezi lovci a jejich kořistí. Tato dramata, kde není v sázce nic menšího než samotné přežití, se dennodenně odehrávají na všech místech naší planety, od vyprahlých pouští po rozlehlé oceány. Díky trpělivé práci kameramanů si můžeme tyto napínavé okamžiky užívat i na našich obrazovkách, jak jinak než ve vysoké kvalitě. Hodnocení ČSFD 97 % – šestý nejlepší seriál.
- 7. – Největší výzvy
- 7. – V moci ročních období
- 7. – Hra na schovávanou
- 7. – Jak se loví v moři
- 8. – Bez úkrytu
- 8. – Závod s časem
- 8. – Život s predátory
Sedm divů starověkého světa (3 díly, sobota po 22.00)
Antický Řím měl své divy. Bezesporu mezi ně patřil Circus Maximus, 500 metrů dlouhá a 200 metrů široká stavba, kterou pro pobavení obyvatelstva nechal vybudovat císař Traján. Císař Traján nechal postavit také své fórum. Jednalo se o centrální prostranství s tržištěm, knihovnou a soudní budovou. Dalším římským divem byly akvadukty. Těmi byla do Říma přiváděna voda pro milión obyvatel tehdejšího města. V praxi to znamenalo dopravit pro obyvatele 900 miliónů litrů vody denně. Císař Caracalla nechal postavit ohromné lázně, které zabíraly neuvěřitelných 9200 m². Na jejich stavbě pracovalo 16 000 lidí a stavba byla hotova po čtyřech letech. Nesmíme opomenout Pantheon a Koloseum. Pantheon je chrámem, který je zasvěcený všem bohům a je považován za symbol římské vlády nad tehdejším světem. Jeho konstrukce je tak technicky dokonalá, že byla překonána až v době renesance. Koloseum je zase největší a nejvýznamnější římský amfiteátr na celém světě. Stal se místem, kde pro potěchu Říma zemřelo 750 000 lidí.
Starověký Egypt je jednou z kolébek civilizace. Právě zde byly postaveny stavby, které mohou být právem označeny za sedm divů tehdejšího egyptského světa. Prvním takovým stavebním komplexem je samotné Údolí králů. Zde je i chrám královny Hatshepsut. Dalším velkým chrámovým komplexem je chrám v Karnaku, který je známý a proslulý svými obelisky. Monumentálním je rovněž chrám faraona Ramesseho v Abú Simbelu. Jedná se o největší skalní chrám na světě, který zdobí ohromné sochy panovníka. Přírodním egyptským divem je samotná hora Sinaj. Právě zde měl dle legendy Mojžíš dostat desatero přikázání. Sfinga je snad nejpodivnější ikonou světa s lidskou hlavou a zvířecím tělem. Sfinga je dlouhá šedesát metrů a vysoká dvacet a je vytesána ze skály. Největším egyptským zázrakem starověkého světa je však bezesporu Velká pyramida v Gize. Jedná se o největší kamennou hrobku světa a zároveň o nejstarší div světa. Byla postavena pro faraona Chufua v roce 2560 př. n. l.. Stavba je složena z 2,3 mil. kamenných bloků a byla stavěna 22 let. Egypt však má vedle těchto divů mnoho dalších staveb, které mohou být právem označeny za další divy starověku.
Řecko je považováno za kolébku evropské civilizace. Staří Řekové už před 3500 lety začali stavět stavby, které natrvalo vešly do historie lidstva. Jednou takovou byl i minojský palác Knossos na ostrově Kréta. Dle legend byl palác domovem bájného netvora Minotaura, tvora s lidským tělem a býčí hlavou. Palác se rozkládal na prostoru 20 000 m². Dalším řeckým divem světa byl komplex věštíren ve starověkých Delfách. Ve své době bylo toto místo považováno za střed celého antického Řecka. Právě zde, v Apollónově chrámu, se Řekové dozvídali své předpovědi budoucnosti. Dnes víme, že chrám byl postaven na místě, kudy ze země unikaly omamné plyny. Dalším divem antického Řecka bylo divadlo v Epidauru, které je dodnes považováno za akusticky dokonalou stavbu. Divadlo vzniklo vedle místního lékařského centra a bylo provozováno jako součást léčby. Rhódský kolos zase vešel do dějin jako největší antická socha. Socha představovala boha Hélia a byla dle dnešních výzkumů vysoká 33 metrů. Jednalo se o bronzovou sochu s dřevěnou vnitřní konstrukcí, kterou postavil architekt Chárés z Lindu. Socha vydržela šedesát let, než byla zničena zemětřesením. Dále to byla samotná Olympie, město postavené pro pořádání starověkých sportovních her. Ty se zde konaly každé čtyři roky a v jejich době se v Řecku nesmělo válčit. Tradice se udržela celých 1200 let, než byla v roce 394 našeho letopočtu zrušena křesťanským císařem. Pokud existovala legendární Atlantida, musela se nacházet na dnešním ostrově Santorini. Objev města zasypaného sopečným popelem v roce 1966 naznačuje, že právě zde došlo k velké katastrofě, která zničila velmi vyvinutou kulturu. Největším antickým řeckým divem je však bezesporu athénský Parthenón. Jeho staviteli byli architekt Feidiás a politik Periklés. Uvnitř chrámu stála socha bohyně Athény ze zlata a slonoviny.
- 7. – Řím
- 7. – Egypt
- 7. – Řecko
Foto: TV Prima
