Dokumentární film o bývalých televizních matadorech, jakými byli například hlasatelka Heda Čechová, zpravodajská moderátorka Kamila Moučková, režisérka Věra Jordánová, scenáristka televizních pohádek Anna Jurásková, kameraman Jiří Lebeda a další. Všichni se znovu po desítkách let scházejí s odhodláním ještě jednou odvysílat komponovaný program stejně, jak se připravoval za jejich éry, v počátcích vysílání ČST. Vzniklou dokureality show ze zákulisí příprav natočil pro Českou televizi (ČT) režisér Martin Dušek. ČT jej odvysílá v televizní premiéře na ČT2 ve čtvrtek 1. května od 21 hodin.
Fotografie ve vysokém rozlišení
Televizní profesionálové z dob ČST připravili programové pásmo nazvané Vzpomínky na minulost a jeho snahou je co nejvíce přiblížit, jak se televize »dělala« v době svých začátků. Uvidíte satirickou skeč s Pavlem Trávníčkem a Ladislavem Županičem, zpravodajský vstup Kamily Moučkové, dětskou scénku s Jitkou Molavcovou, videoklip s Naďou Urbánkovou, to vše bude rámováno klasickými hlasatelskými vstupy. Z celého záznamu vznikla dokureality vyprávěná stylem »making off«, filmu o filmu, který se pokouší zachytit vztah starší generace k televiznímu médiu, ale je i netradiční oslavou práce v televizi jako takové.
Vznikla zábavná i dramatická studie vývoje způsobu televizní práce na příkladu konkrétních postav, jež televizi zasvětily velkou část svého života, která umožní divákům seznámení se s legendami ČST skrze jejich osobnost, životní a profesní filozofii, ale i vzájemné vztahy.
„Štáb se pod mým vedením kromě sledovatele stává i aktivní součástí projektu – svými poznámkami a jemnými intervencemi ovlivňujeme i finální podobu výsledného »autentického vysílání pořadu«. Stali jsme se tak zpovědníky, ale i rozhodčími některých situací, které v průběhu práce nezávisle na scénáři vznikaly. Opravdu mě dojalo, s jakým nasazením a entuziasmem všichni pracovali. Doufám, že se mi alespoň část emocí podařilo ve filmu zachytit,“ uvedl režisér a dodal:„Děkuji České televizi, že mě opět podpořila poté, co jsem přišel s na první pohled možná trochu bláznivým projektem. Byl jsem si jistý, že bývalí »televizáci« neodolají nabídce na návrat do instituce, které zasvětili svůj život. Bylo fascinující sledovat, jak se jim vrací staré profesionální návyky, například jak paní režisérka Jordánová dokáže číst a rovnou inscenovat scénář. Díky jejich odvaze, bezprostřednosti a otevřenosti se můžeme dozvědět něco víc o charakterech lidí, kteří stáli u zrodu televizní estetiky u nás, o době, ve které pracovali, jejich dilematech a vzájemných vztazích a také o stáří. Všechny tyto momenty by jinak byly ztraceny jako slzy v dešti. Jsem rád, že se nám je podařilo zachytit.“
Kreativní producentka Martina Šantavá doplňuje: „Při práci na tomto zvláštním dokumentárním útvaru bych ráda vzdala hold všem účinkujícím, kteří když vstupovali do projektu, dlouho vůbec netušili, jaká vlastně jejich role bude. Jejich profesionalita i nadhled v jejich důchodovém věku byly inspirací i pro mne samotnou. Pracovat znovu s dobovou televizní technikou nebylo vždy jednoduché. Scénky ale vznikaly i humorné. Vážně se nebrali ani naši hrdinové, vzpomenu například na situaci, když Kamila Moučková jede natočit reportáž s tehdejším premiérem Petrem Nečasem, zaparkují se štábem před úřadem vlády ve Škodě 1203. Celou tuto akci snímá kameraman František Němec na dnes již muzejní kameru značky Bolex a uprostřed samotného rozhovoru se kamera zasekne, jelikož je třeba ji ručně natahovat na kliku. I v takovém okamžiku zachovali profesionální klid.“
Parta Analog
Scénář a režie: Martin Dušek
Kamera: A. Kruliš, P. Souček, L. Milota
Střih: Jana Vlčková
Dramaturg: Filip Novák
Zvuk: Michal Gábor, Václav Flégl
Produkce: Lucie Zvěřinová
Výkonný producent: Roman Blaas
Kreativní producentka: Martina Šantavá
Postavy a obsazení
Kamila Moučková
Narozena 8. dubna 1928, je česká televizní a rozhlasová hlasatelka a moderátorka. Žena, jež jako vůbec první v roce 1968 ohlásila z obrazovky někdejší Československé televize invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. 17. dubna 1970 vláda vydala dekret, jímž se Kamila Moučková odvolávala z vysílání televize. Poté krátce působila v dabingu, roku 1970 ji z ČST propustili. Do roku 1989 pracovala na různých pozicích, např. jako kantýnská, uklízečka, prodavačka a servírka. Angažovala se v disentu a stala se jednou z prvních signatářek Charty 77. V letech 1990–1993 se vrátila do ČST. Dne 12. dubna 2008 byla uvedena do Dvorany slávy TýTý.
Anna Jurásková
Scenáristka a dramaturgyně. Narodila se v roce 22. 8. 1924 ve Zvolenu. Stála u zrodu televizní tvorby pro děti a mládež v Československé televizi, kde pracuje od roku 1957. Jako dramaturgyně a scenáristka ČT má na svém kontě ne desítky, ale stovky – konkrétně 982 – pořadů, a to jak solitérů, tak seriálů a cyklů všech žánrů. Svou dramaturgickou spoluprací s autory i vlastní scenáristickou tvorbou se výrazně podílela na rozvoji této vlajkové lodě televize veřejné služby a nesmazatelně se zapsala do dějin jednoho z autorsky nejtěžších tvůrčích oborů. Přes svůj pokročilý věk se své profesi věnuje i dnes, kdy píše scénáře pro Kouzelnou školku.
Věra Jordánová
Narozena 15. dubna 1928 v Praze, je česká herečka a televizní režisérka. V Praze na AMU vystudovala herectví, po jejím absolutoriu po šest let působila v angažmá v libereckém divadle. Po mateřské dovolené získala místo asistentky režie v Československé televizi. Během tohoto zaměstnání vystudovala filmovou režii na pražské FAMU, v Československé televizi a později i v České televizi se věnovala téměř výhradně režírování televizních pohádek i televizních inscenací. V současné době je již v důchodu, občas pracuje jako turistická průvodkyně pro německy mluvící turisty v hlavním městě Praze.
Jiří Lebeda
Narozen 31. 12. 1937, je český televizní kameraman, od 1965 hlavní kameraman Československé televize v redakci zábavných pořadů (Televarieté, Zpívá K. Gott, velké silvestrovské pořady). Dlouhodobě spolupracoval s režisérem J. Roháčem nebo s Františkem Polákem na silvestrovských pořadech, dále připravoval pořady Lexikon, Hovory H s M. Horníčkem a jeho hosty, Vysílá studio A, Šaráda.
Gustav Oplustil
Narozen 2. srpna 1926, je český televizní a rozhlasový scenárista a příležitostný herec malých rolí. V roce 1953 nastoupil do zájezdové skupiny Divadla československé armády na Vinohradech, následně pracoval jako dramaturg estrádních a zábavných pořadů v Městském domě osvěty, později začal pracovat jako dramaturg v redakci zábavy Čs. televize, mj. s režisérem Zdeňkem Podskalským. Práci scenáristy se aktivně věnuje více než padesát let. V roce 2002 byl uveden do pomyslné Dvorany televizní slávy TýTý.
Heda Čechová
Narozena 7. července 1928, je československá rozhlasová a televizní hlasatelka, matka herce a moderátora Vladimíra Čecha mladšího. Heda Čechová patřila mezi nejužší špičku českého hlasatelství a konferenciérství v 50. a 60. letech 20. století a je dnes považována za žijící legendu tohoto oboru u nás. Byla velice známá a populární zejména kvůli svému mimořádně kultivovanému zjevu, projevu i hlasovým dispozicím. Po roce 1968 byla donucena z politických důvodů v důsledku normalizace opustit Československou televizi a živila se namlouváním magnetofonových kazet pro slepce a hlasitou četbou knih.
Jarmila Šustrová
Do dětské redakce ČST přišla v roce 1953 a od roku se stala 1956 první programovou hlasatelkou Československé televize. „Když jsem začínala, neměla jsem žádný vzor, všechno jsme si musely samy vymyslet,“ vzpomíná na své začátky televizní hlasatelky ta, která byla první a jejíž profese se postupně stala velmi prestižní. V lednu 1971 bylo Jarmile Šusterové sděleno, že na obrazovku nesmí. Údajně pobuřovala občany kromě jiného i tím, že měla na sobě černé šaty, když zemřel Jan Palach. Do roku 1990 nemohla nikde na veřejnosti vystupovat, v jeden čas dokonce lepila pytlíky na příbory pro aerolinie.
Svatava Chalupská
Rozená Hrubcová, je zvukařka pracující v ČST od samotného počátku. Spolupracovala na desítkách pořadů, mezi známé patří například pohádka Čarovná rybí kostička nebo Dalskabáty, hříšná ves či inscenace Jak je důležité míti Filipa.
Jiří Šebelka
Střihač ČST, který realizoval desítky pořadů, pohádek a televizních inscenací a je aktivní dodnes. Studoval střihovou skladbu na FAMU, na svém kontě má jako střihač seriály Nejmladší z rodu Hamrů nebo Synové a dcery Jakuba Skláře, inscenaci Hřbitov pro cizince a řadu televizních pohádek.
Zajímavosti z natáčení
V jedné z televizních zkušeben štáb vytvořil prostředí připomínající reality show typu Big Brother: obývák s barem a lednicí, pracovnu, zkušebnu, odpočívárnu. Matadoři v něm strávili čtrnáct dnů, během kterých je kamery Duškova štábu zachycovaly při přípravách vysílání.
Vrchol filmu i akce samotné tvořilo samotné vysílání. Vysílalo se živě ze studia 4 na internetové stránky ČT, na obrazovky interního televizního okruhu a na televizní stěnu umístěnou na MFF v Karlových Varech.
Projektu se, bohužel, nedožil režisér Ivo Paukert, který, ač vážně nemocen, přislíbil účast a hodlal natočit dobovým stylem hudební číslo s Karlem Gottem a velice se na práci těšil.
Dobový videoklip natočil legendární kameraman Jiří Lebeda, který současnými prostředky natočil remake svého jednozáběrového videoklipu na píseň Závidím s Naďou Urbánkovou.
Gustav Oplustil připravil unikátní scénku, kterou napsal pro Jana Wericha, a tenkrát neprošla cenzurou. Dnes do ní obsadil Pavla Trávníčka a Ladislava Županiče.
Zazářily i televizní hlasatelky Heda Čechová a Jarmila Šusterová, které si hájily svůj prostor a nenechaly si od nikoho zasahovat do své práce. Ani od režiséra projektu Duška.
Režisérem pořadu připravovaným matadory byl dlouholetý televizní režisér Jiří Vondráček (79 let), který většině o něco starších kolegů asistoval.
Režisér dokumentu Parta Analog Martin Dušek
Pochází ze severních Čech, vystudoval televizní žurnalistiku na FSV UK v Praze, studoval dokumentární tvorbu na FAMU. Je autorem televizních reportáží a dokumentů pro multikulturní vysílání České televize, ve kterých se věnoval hlavně prostředí bývalých Sudet. Studium žurnalistiky ukončil krátkým dokumentem Odstřel (2002), netradiční lovestory stárnoucího dělníka a obřího kráčejícího rypadla. Na FAMU natočil dokument Zvací dopis (2004) o rozruchu, které v zapadlém městečku způsobí zjištění, že se zde narodil předek kandidáta na amerického prezidenta.
Jeho celovečerní dokumentární debut Poustevna, das ist Paradies, který režíroval společně s Ondřejem Provazníkem, byl na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě oceněn jako nejlepší český dokumentární film roku 2007. Mezinárodní premiéru měl film na 31. filmovém festivalu v Göteborgu 2008. Film byl navržen českou filmovou akademií na Evropskou filmovou cenu 2009.
V roce 2009 natočil Martin Dušek pro Českou televizi sarkastickou autorskou reportáž Vikingové z Brna. Pozornost vzbudil např. i jeho film Mein kroj, ve kterém se ve vlastnoručně vyrobeném kroji reprezentujícím českoněmeckou historii své rodiny vydává na sraz Landsmanschaftu.
Foto: Česká televize
