Dokumentární seriál Cesta ze dna divákům v osmi epizodách přiblíží životní situace nezaměstnaných žen napříč celým společenským spektrem. Dokumentaristka Veronika Korčáková-Sobková v něm sledovala více než jeden rok šestici nezaměstnaných žen na jejich vlastní cestě ze dna. Na obrazovkách ČT2 se Cesta ze dna objeví vždy v neděli v podvečer, a to od 29. března.
„Seriál využívá formální postupy hrané tvorby zejména po obrazové stránce, ale sleduje osudy skutečných lidí – mladé novinářky se čtyřmi dětmi, bývalé majitelky pizzerie po mateřské, čerstvé maturantky pocházející z brněnského romského ghetta, bývalé PR manažerky z Litvínova, rekvalifikované ženy na prahu padesátky a vysokoškolské studentky, která usiluje o práci romské terénní sociální pracovnice,“ shrnuje kreativní producentka Alena Müllerová, v jejíž tvůrčí producentské skupině Cesta ze dna vznikla. „Režisérka s dokumentárním štábem mapuje pokusy jednotlivých hrdinek najít si práci, jejich sebereflexi, vztahy v rodině, úsilí o životní změnu i chvilkovou rezignaci. Hrdinky a jejich blízcí pocházejí z regionů nejpalčivěji zasažených dlouhodobou nezaměstnaností a jejich příběhy, natočené atraktivně v emotivních situacích, obsahují kromě individuálního zápasu o existenci i společenský přesah vykreslující současnou ekonomickou krizi,“ doplňuje Müllerová.
„Měli jsme možnost sledovat naše hrdinky v autentických situacích s jejich partnery, manželi, dětmi i širší rodinou a podrobně vnímat, co nezaměstnanost dělá s jejich nejbližšími vztahy,“ říká režisérka Veronika Korčáková-Sobková a dodává: „U každé z hrdinek jsme v průběhu osmi dílů svědky nejen osobního restartu, ale i nalezení práce a začlenění do společnosti pro ně uspokojivějším způsobem. Pouze jedna z hrdinek do této chvíle o práci zase přišla, u ostatních je úspěch trvalý. Každá z šesti žen bojovala se svou situací způsobem, který jí byl vlastní a byl zcela jedinečný. Zároveň jejich potíže úzce souvisely se svízelnou situací na pracovním trhu v regionech, kde jsme natáčeli – Ostrava, Most, Mělnicko, Brno, Litvínov a Olomouc. Životní cesta každé z žen pro mě byla skutečně osobní inspirací pro boj s životními překážkami. Mohla jsem se během toho poučit z jejich chyb i mít radost z jejich vítězství. Velmi mě potěšilo, že naše pravidelné návštěvy u žen s kamerou pravděpodobně přispěly ke zlepšení jejich životní situace; mnohé z nich oceňovaly, že jim pomáháme dostat se z určité izolace a že mají o svých problémech možnost mluvit ještě s někým jiným, než se svými životními partnery. Také se styděly nemít pro nás před naší další návštěvou připravený „posun“ ve svém problému s prací, asi i proto se ještě více snažily. Můj pohled na nezaměstnanost a nezaměstnané se po dokončení seriálu nezměnil, spíš jsem si asi potvrdila to, s čím jsem do toho šla. V návaznosti na svou zkušenost bych nezaměstnaným vzkázala asi to, že problém se může týkat každého z nás a není žádnou ostudou. Důležité asi je v té situaci nezpanikařit, nevzdávat to a hledat stále cestu k tomu, jak dělat to, co nás opravdu baví, protože to pak děláme nejlépe.“
Seriál se začal natáčet v srpnu 2013, kdy byla míra nezaměstnanosti v ČR 7,5 procenta, což znamenalo celkem 551 731 nezaměstnaných. V současné době je míra nezaměstnanosti v ČR 7,7 procent (údaje z letošního ledna). To znamená, že s problémem se potýká jen o něco málo více – 556 191 nezaměstnaných.
Hrdinky Cesty ze dna
Bára je z Mělnicka, pečuje o své čtyři děti, ale mateřskou by ráda co nejdříve vyměnila za návrat do regionálního deníku, ve kterém pracovala. Manžel Báry je řidič kamionu a celé rodině jeden příjem doma citelně chybí.
Šárka ze severních Čech žije v Litvínově a bez práce je už třetí rok, přestože má praxi jako porodní asistentka i marketingová specialistka, zaměstnání se jí zatím najít nepodařilo. Její poslední šancí by mohlo být podnikání. Šárka by si ráda založila cestovní agenturu pro děti a rozjela novou kariéru.
Katka z Brna má krátce po maturitě, ale jako Romka zažívá na pracovních pohovorech odmítání a jediná práce, kterou se jí podaří získat, je úklid autobusů. Katka s nalezením práce spěchá, protože nutně potřebuje pomoci nezaměstnanému otci a nemocné matce, kteří se začínají zadlužovat, protože nemají na nájem v domě, kde bydlí. Nechce nechat svou rodinu dopadnout na „sociální dno“, jak to vidí všude kolem sebe.
Martina mívala v Mostě pizzerii, která však bohužel zkrachovala. Martina následně zůstala, spolu s vymodlenými dvojčaty, na mateřské dovolené. Tříleté děti teď dává do školky a rozhlíží se, jak začít znovu.
Ludmila se v rodné Ostravě šest let starala o dceru, která trpěla vážnými zdravotními problémy. Nad nemocí se jim nakonec společnými silami podařilo zvítězit, což mělo ovšem za následek to, že se Ludmila už nevrátila do práce. Železárny, ve kterých pracovala, bohužel také propouštěly. Ludmila se tak rozhodla začít znovu jako rekvalifikovaná pedikérka. Zatím však bez výdělku.
Soňa vyrostla v dětském domově a u pěstounů. Ráda by co nejdříve pracovala jako terénní sociální pracovnice v Člověku v tísni. Prošla už několika podobnými zaměstnáními, zaměřenými na pomoc druhým, ale vždy jen na kratší dobu. Dávala až dosud přednost studiu sociální práce na vysoké škole. Pátrá také po svých romských kořenech a ráda by se setkala s příbuznými, které dosud nikdy neviděla. Chce překonat svojí celkovou osobní i profesní vykořeněnost.
Anotace prvních pěti dílů Cesty ze dna
Cesta ze dna, 1. díl (29. března od 17.55 ČT2)
Najít práci po řadě měsíců nezaměstnanosti je snem šesti hrdinek nového dokumentárního seriálu. Bára z Mělnicka pečuje o čtyři děti, ale mateřskou roli by ráda co nejdříve vyměnila za návrat do regionálního deníku. Manžel je řidič kamionu a jeden příjem doma citelně chybí. Šárka z Litvínova je bez práce třetí rok, přestože má praxi jako porodní asistentka i marketingová specialistka. Poslední šancí je podnikání v oblasti cestovní agentury pro děti. Katka z Brna před rokem odmaturovala, ale jako Romka zažívá odmítání, daří se jí sehnat jen úklid autobusů. Martina mívala v Mostě pizzerii, po jejímž krachu zůstala na mateřské s vymodlenými dvojčaty. Tříleté děti teď dává do školky a rozhlíží se, odkud začít znovu. Ludmila se v rodné Ostravě šest let starala o vážně nemocnou dceru. Nad nemocí vyhrály, ale vrátit se do práce se jí už nepovedlo a železárny mezitím propouštěly. Začíná znovu jako rekvalifikovaná pedikérka, zatím bez výdělku. Soňa vyrostla v dětském domově a u pěstounů. Svoje romské rodiče nikdy nepoznala. Na vysoké škole studuje sociální a pastorační práci. Ráda by co nejdříve pracovala jako terénní sociální pracovnice v Člověku v tísni.
Cesta ze dna, 2. díl (5. dubna od 17. 55 ČT2)
Šárka, Martina a Soňa sází všechno na jednu kartu. Šárka vložila hodně peněz do své cestovní agentury pro děti a doufá, že jí vyjde dotace na podporu nezaměstnaných. Mezitím podnikne s dětskými klienty z Litvínova první výlet na Pražský hrad. Jestli dotaci rychle nezíská, ocitnou se s Vráťou na existenčním dně. Soňa se odhodlá k pohovoru s pracovníky Člověka v tísni v Olomouci, usiluje o místo terénní sociální pracovnice v romském ghettu. Zdá se jí, že si vedla dobře, proto zatím jiné místo nehledá. Martina dává děti do školky a má čas přemýšlet, zda se nechá zaměstnat nebo začne znovu podnikat v pohostinství. Cítí, že napjatá finanční situace zhoršuje její vztah s manželem.
Cesta ze dna, 3. díl
Do života šestice nezaměstnaných hrdinek zasáhnou říjnové volby roku 2013. Rekordní nezaměstnanost, která se aktuálně týká asi šesti set tisíc lidí, nutí i sváteční voliče přemýšlet o dalším politickém vývoji v zemi. Bára jako obvykle zasedá ve volební komisi. Naději na práci momentálně spojuje hlavně s realitní kanceláří, kde se zaškoluje na makléřku. Lída obchází hornickou kolonii na Ostravsku s letáčky s nadějí lépe uplatnit svoji mobilní pedikúru, ale místní lidé mají hluboko do kapsy. Katka o volbách neví, na úřad práce se chodí omlouvat s astmatem a v hledání místa zatím stagnuje. Šárka v Litvínově studuje programy všech stran, než se rozhodne. Po neúspěchu s dotací se zaměřuje na hledání sponzorů pro svou agenturu z řad průmyslových podniků v kraji. Martina je politikou znechucená, ale navzdory krizi v manželství jde volit i s tříletými dvojčaty. Pokračuje v plánech na otevření restaurace. Soňa má před sebou vyhlídku práce s umírajícími, ale reálná představa finančního ocenění jí bere motivaci.
Cesta ze dna, 4. díl
Martina si po určitém váhání otevřela vesnickou hospůdku. Pomohla jí kamarádka, ukazuje se ale, že provoz restaurace je časově náročnější, než si myslela, a že s malými dětmi ho těžko skloubí. Uvažuje proto o novém plánu stát se profesionální pěstounkou a podnikání časem opustit. Šárka si dělá malý průzkum mezi romskými školáky v Janově a hledá způsob, jak je získat jako klienty své cestovní agentury. Výlety by ale musel někdo sponzorovat, a proto se Šárka obrací na místní těžební podnik. Od Vráti se dozvídá, že i on možná přijde o práci. Soňa pokračuje v pátrání po svých sourozencích, protože jí vědomí společných kořenů přináší sebevědomí při hledání práce. Přes Facebook našla svou rodnou sestru a jde ji poprvé navštívit. Kontaktuje také nevlastního bratra z pěstounské rodiny a radí se s ním o svých plánech do budoucna. Dozví se něco povzbuzujícího?
Cesta ze dna, 5. díl
Blíží se Vánoce a Katka pořád nezavadila o práci. Nepříjemný pocit z dlouhé stagnace ji zavede do neziskové organizace IQ Roma servis, kde žádá o jakoukoli brigádu. Šárka s Vráťou si dávají pauzu od řešení své existenční situace a jedou si odpočinout na víkend do lázní. Ani tam ale nenajdou klid. Martina se s malými dvojčaty vydává na vánoční trh koupit stromeček. Adventní čas ji přiměje k nelítostně upřímné bilanci v pracovním i soukromém životě. Bára se na Vánoce těší, dluhy zaplatila díky půjčce od rodičů a na chvíli se může s úlevou soustředit pouze na vánoční přípravy. Soňa se stále nechce vzdát svého snu, že bude pracovat v oboru sociální a pastorační práce. Advent prožívá duchovně, v modlitbách prosí za všechny nezaměstnané. Lída se s dcerou Luckou odhodlá k návštěvě pražského kardiologa, aby zjistila, nakolik dceřin stav nadále vyžaduje stálou péči. Dobrá zpráva je obě překvapí.
Foto: Česká televize
