Asi žádné místo není tak tragicky spojeno s polskými dějinami jako Katyň. Podívejme se na tuto hrůznou událost zblízka. Vydáme se také po stopách jednoho z nejslavnějších detektivů všech dob. A odhalíme touhu po poznání od Bermudského trojúhelníku přes roboty až po sex. Ten nejzajímavější mix totiž najdete jedině na Prima Zoom.
Zjistěte pravdu s Prima Zoom:
28. 7. 20.00 – Katyňský masakr
28. 7. 22.00 – Po stopách Sherlocka Holmese
2. 8. 18.00 – Touha po poznání
Katyňský masakr (repríza 31. 7. v 16.00)
Když Německo v roce 1939 zaútočilo na Polsko, jeho tehdejší spojenec – SSSR – kromě zisku území uvěznil v osmi internačních táborech desítky tisíc polských důstojníků a příslušníků inteligence z řad záložníků. V březnu 1940 pro ně navrhl ministr vnitra Lavrentij Pavlovič Berija trest smrti. Jeho návrh podepsali členové NKVD – Stalin, Vorošilov, Molotov a další. V dubnu téhož roku začaly transporty internovaných směrem na západ. Masakr asi 15 000 lidí se soustředil do tří míst – Katyně, Ostaškova a Starobilska. Dodnes je zahaleno tajemstvím, co se vlastně dělo v Katyni po dojezdu transportů. Podle ostatků byli vězni stříleni do hlavy, jejich mrtvoly hozeny do 20 vykopaných jam a zahrnuty zeminou. Když po napadení SSSR německá armáda objevila masové hroby, Německo využilo této skutečnosti propagandisticky a tvrdilo, že zajatce nechal popravit SSSR. Po sovětské ofenzivě v roce 1943 Rusové úder vrátili s tím, že masakr je dílem nacistického Německa a že k němu došlo až v roce 1941. Polákům a Němcům se však již dříve podařilo odvézt z místa činu a ukrýt některé osobní dokumenty mrtvých. Po válce se z Katyně stala uzavřená oblast a vzniklo tam rekreační středisko KGB. Dlouhých 50 let po válce bylo téma Katyň tabu. Teprve po politických změnách v Evropě, v roce 1990, získalo Polsko od SSSR dokumenty o deportaci polských důstojníků, našly se dokumenty odvezené z Katyně a Polsko zahájilo již třetí exhumaci a zkoumání ostatků. Rusko připustilo, že šlo o zločiny stalinismu. V roce 2000 bylo v Katyni pietní místo odpočinku zavražděných polských důstojníků definitivně upraveno.
Po stopách Sherlocka Holmese (repríza 31. 7. v 10.00)
David Hayman hraje posledních deset let v jednom seriálu detektiva Michaela Walkera a chce zjistit, jak se první zástupce fiktivních detektivů, Sherlock Holmes, vůbec objevil a proč je taková léta oblíbený. Zahrálo si ho totiž přes 70 herců ve více než 200 filmech. David Hayman začíná v Edinburghu, kde se roku 1859 narodil tvůrce Sherlocka Holmese, sir Arthur Conan Doyle, aby poznal prostředí, kde spisovatel vyrostl. Historička Susan Vargová barvitě vylíčí, jak město dříve vypadalo, a Hayman jde pro další informace do státní knihovny. Conan Doyle studoval lékařství na univerzitě v Edinburghu, kde se učil od profesora Josepha Bella, který byl výborným chirurgem a diagnostikem a velmi ovlivnil Doyleův další život. Když se Doyle přestěhoval na jih Anglie, kde se mu jako lékaři nedařilo dobře, psaní povídek ho zachránilo před hladověním. Svůj první román se Sherlockem Holmesem prodal Doyle za pětadvacet liber, ale údajně peníze nikdy nedostal. David Hayman jde na schůzku s dalším hercem Stephenem Frayem, který je milovníkem Sherlocka Holmese. Od něj se dozvídá, jak Conan Doyle dostal nabídku psát pro americký měsíčník a spolu s ním dostal nabídku i Oscar Wilde. Oba nabídku přijali a Doyle napsal další knihu o Sherlocku Holmesovi, která tentokrát čtenáře uchvátila. V tehdejší době byly vraždy tak časté, že je policie ani neřešila, a Conan Doyle prostřednictvím Sherlocka Holmese ukazoval, že je možné zločiny vyřešit. William Gillette byl prvním, kdo ztvárnil postavu Sherlocka Holmese v divadelní hře, a s touto hrou cestoval po Evropě a po Americe úctyhodných třicet let. David Hayman své pátrání uzavírá a myslí si, že je Sherlock Holmes tak oblíbený kvůli tomu, že byl nejspíš prvním superhrdinou na světě.,
Touha po poznání (21 dílů, v premiéře každou neděli od 18.00)
Je svobodná vůle pouhou iluzí? Co se opravdu stane s letadlem, když havaruje? Proč se lidé v oblasti Bermudského trojúhelníku zdánlivě vypaří? Jak byl postaven Stonehenge? To zjistíte díky fascinujícímu dokumentárnímu seriálu Touha po poznání, který se zabývá nejikoničtějšími záhadami vědy, přírody a naší společnosti. Touha po poznání se nebojácně noří do světa plného otázek a fantastických jevů, od přirozené krásy Yellowstonského národního parku přes záhadu královské mumie Nefertiti, možnosti života na jiných planetách, existenci paralelních vesmírů a vysvětluje, jak fungují drogy, proč je sex zábava a jestli se dá žít věčně.
Foto: TV Prima
