Lidskou krev pije minimálně jednou týdně

Jsou upíři jen výmyslem lidské představivosti, pradávných mýtů nebo oblíbenými postavami knih a filmů? Michelle je devětadvacet let a pracuje jako umělecká tatérka. V dospívání bojovala s hlubokými depresemi, které ji přivedly k sebepoškozování. S prvními kapkami své krve získala konečně pocit, že skutečně žije… Jednoho dne krev ochutnala, a od té doby se bez ní neobejde! Jakou krev má nejraději a jak chutná mužská nebo ženská krev se dozvíte již dnes v Nejšílenějších úchylkách od 21.20 hodin na Prima love.


Tato její – pro většinu lidí nechutná a nepředstavitelná závislost – z Michelle dělá opravdovou upírku, protože jí už nestačí jen hovězí nebo vepřová krev, kterou má z těchto dvou raději, ale Michelle miluje krev lidskou! „Piju lidskou krev, kdykoliv je to možný. Každý má svou vlastní příchuť. Je rozdíl mezi mužskou a ženskou.“ Michelle konzumuje lidskou krev přímo od dárce, minimálně jednou týdně. „Vždycky to musí být od někoho, kdo je mi blízký.“


Úchylka mladé ženy narůstá do obludných čísel, krev pije už deset let, spotřebuje jí sedm litrů týdně, takže po dobu její závislosti jsou to neuvěřitelné 4000 litrů! Michelle si kupuje vepřovou krev v malém obchůdku a utratí za ni až 200 dolarů týdně. „Vždycky se na mě dívají divně, když si kupuju víc kelímků.“ To jí ale nevadí, bez krve a prvním doušku ráno po probuzení se už neobejde. Pokud se nenapije, je nevrlá a popudlivá, krev pije místo vína, i když prý chutná jinak. „Má stejnou konzistenci jako víno, jen je trochu hustší a nechutná jako víno, ale pocit je to rozhodně stejný. Cítím, jak mi klouže hrdlem.“ Kam až může tato závislost zajít? Michelle sní o takovém množství krve, ve kterém by se mohla i koupat. Kdyby byla krev stejně dostupná jako voda, byla by nejšťastnější žena na zemi…

Foto: TV Prima