Temná mysl masových zabijáků a co vše je k tomu vede. Nelítostné a překvapující války »broučků« – ve světě hmyzu každý den probíhají boje o přežití, které může zvládnout jen ten nejsilnější a s těmi nejúčinnějšími zbraněmi. Lidstvo na planetě Zemi nečeká nic příjemného, dochází totiž voda. Bez této životodárné tekutiny nás čekají písečné bouře, velké požáry a války o vodu – už v roce 2025. To vše nabízí Prima Zoom.
Žasněte nad vražednou myslí a nahlédněte do budoucnosti na Prima ZOOM:
Středa 26. 3. – 17.55 h. – Zrozeni k zabíjení? I (Fred West)
Středa 26. 3. – 21.05 h. – Nelítostné války hmyzu I (1. díl)
Čtvrtek 27. 3. – 18.55 h. – Země budoucnosti (2025)
Zrozeni k zabíjení? (Znáte film Cela? – nakoukněte v 6 dílech do mysli vraha, každou středu od 18.00 h.)
Brutální sérioví vrazi jsou mnohdy pro psychology a vyšetřovatele záhadou. Co je dohnalo k ohavným zločinům? Nebo se jako zabijáci už narodili? Odkud se vlastně berou? Seriál „Zrozeni k zabíjení?“ nabízí hloubkovou sondu do života a mysli nechvalně známých zabijáků z celého světa. Na otázky o dětství různých vrahů odpovídají jejich učitelé, spolužáci, a dokonce i členové rodiny. Vyšetřující policisté se ohlížejí za hrůznými zločiny a snaží se analyzovat místa jednotlivých krvavých činů. To všechno proto, že se tento dokumentární seriál s mrazivou atmosférou pokouší odkrýt psychologii každého vraha a pomáhá pochopit, co je zavedlo na tak hrozivé scestí.
Nelítostné války hmyzu (I třída hmyzu ráda válčí – přesvědčte se v 6 dílech, každou středu od 21.00 h.)
Svět hmyzu je plný každodenních bitev, které jsou lidskému oku skryté. V koutech pralesa žijí děsiví tvorové a mezi nimi i kudlanka a strašilka. Když se tyto dva druhy utkají, je to souboj na život a na smrt. Strašilky jsou podivní tvorové, kteří vypadají jako suché listí. Mezi hmyzem patří k těm největším. Není to bojovný druh, ale umí se bránit. Nepříteli může dělat problém ji vůbec zpozorovat díky jejímu skvělému maskování. Její tělo je tvořeno pevným štítem pokrytým ostny. Žlázy pak umožňují stříkat bezbarvou páchnoucí tekutinu. Zato kudlanka je bojovým druhem. Její končetiny jsou jako meče. Jsou stále hladové a velmi rychlé. Když se tyto dva druhy setkají, oba vyčkávají a zvažují své možnosti. Pak se ale kudlanka zakousne. Pro strašilku je jedinou šancí odstrašit ji páchnoucím sekretem. Kudlanka ale vytrvává a dostává se pod tvrdou skořápku. To je pro strašilku konec.
Buldočí mravenec se může pyšnit žihadlem, které vylučuje jed. Jeho žihadlo je nejbolestivější ze všech. Tentokrát se mravenec oddálí od zbytku a hledá potravu pro larvy. Narazí na pavouka, kterého silnými kusadly táhne k domovu. Když se v cestě objeví nepřekonatelná překážka, ukousne mu nohy a odnáší ho po kusech. Mravenec ale netuší, že opodál se vyskytuje snovačka se svou bleskovou rychlostí, smrtelným jedem a neuvěřitelnou pavučinou. Vlákna visící k zemi jsou pokryta lepkavou hmotou. Jakmile se oběť přilepí, snaží se dostat pryč. To vyšle vibrace ke snovačce nacházející se uprostřed pavučiny. Ta pak sleze dolů a kořist sežere. Buldočí mravenec se dostává do takové pavučiny. Snaží se dostat pryč. Snovačka sleze k němu dolů. Jedinou šancí je jeho žihadlo, které by snovačku usmrtilo. Ta ale tká pavučinu rychleji a rychleji. Nakonec se mravenec začne uvolňovat a snaží se pavouka kousnout. Vlákna ale zablokují celé tělo mravence a snovačka vstříkne jed, který mravence usmrtí.
Bruslařky žijí na vodě a umí po ní chodit. Jsou tak rychlé, že se to zdá až nemožné. Přitom se však nikdy nenamočí. A to díky chloupkům, které slouží jako vodotěsná vrstva. I ona má však smrtící zbraň, a tou je sosák, kterým oběť jednak usmrtí, ale následně i vysaje. Kromě tohoto druhu žije na vodě i pavouk nazývaný vodouch. Je opět velmi rychlý, ale ne tolik jako bruslařka. Na konci každé nohy má drápky. Jeden takový číhá na kameni u vody. K místu se blíží bruslařky. Pavouk už cítí vibrace. Bruslařky také, ale netuší, že jde o pavouka. Bruslařky mohou uspět jedině tak, že predátora objeví dostatečně rychle a utečou. To se ale tentokrát podaří jen jedné. Druhou bruslařku uloví vodouch. Vstříkne do ní jed. Ten způsobí to, že se orgány promění v tekutinu. Pak bruslařku vycucne.
Dalšími nepřáteli jsou pavouci ze stejné třídy. Pavouk z rodu lampona a pavouk z rodu badumna. Druhý pavouk si našel domov ve stromě. Kolem vchodu umístil velikou síť. Jakmile ucítí, že se pavučina zachvěla, hbitě vyleze ze svého domku a uloví kořist. Pavouk z rodu lampona je ale tulák. Pak se objeví u stromu, kde se usídlil druhý pavouk. Dokáže ho vylákat ze svého obydlí. Ihned útočí. Pavouk rodu badumna hází druhému pavoukovi nohu jako návnadu. Má totiž svěrače, které dokážou zabránit krevnímu průtoku. Druhý pavouk mu tedy ukousne nohu a zaleze si do obydlí své oběti. Pavouk z rodu badumna se ale nedá a vrací se zpět. Chce získat zpět svůj domov. Tímto krokem si ale zavařil a umírá.
Sklípkanec je pradávným pavoukem, který přežívá neuvěřitelně dlouhou dobu. Sice nemá dobrý zrak a má špatné plíce, takže se rychle unaví, ale má ty nejsilnější a největší kusadla s velmi silným jedem. Jeho modernější verze je slíďák. Je mnohem rychlejší, má velmi dobrý zrak, ale nemá tak velká kusadla. Když se dostane do přítomnosti sklípkance, zvažuje možnosti. Nepatrně se pohne a sklípkanec ho svalí na zem a zakousne se do něj. To je pro sklípkance konec. Tentokrát zvítězil starší a zkušenější před mladším a vylepšenějším.
Země budoucnosti (Druhý díl Země budoucnosti – Energetická závislost – vás čeká v premiéře ve čtvrtek 3. 4. od 18.55 h.)
Podle odhadů odborníků se do roku 2030 zvýší celosvětová poptávka po vodě o padesát procent. Zásoby pitné vody jsou však omezené a v budoucnu se budou celosvětově snižovat. Tento stav je už v současnosti vidět na různých místech planety. Třeba americký jihozápad sužuje nejhorší sucho od roku 2003. Toto sucho se nejvíce projevuje ve městě, které bylo vybudováno v poušti, v Las Vegas. Jezero, které město napájí, bylo vybudováno díky stavbě Hooverovy přehrady v třicátých letech minulého století, a teď mu hrozí, že do konce roku 2021 může vyschnout. Město, také jako různá jiná místa po celé planetě, ohrožují gigantické písečné bouře. Rozšíření a vznik nových suchých oblastí nahrává dalšímu zabijákovi lidské civilizace. Mračna všežravých kobylek jsou schopna zlikvidovat úrodu v celých Státech během několika dnů. Saranče pustinné je totiž na rozdíl od člověka přizpůsobeno životu v suchých oblastech a je v případě nedostatku potravy schopno se sdružovat do mnohamilionových hejn, která dokážou z jejich afrických vlastí dolétnout až do Evropy. Zde, v teplejších oblastech jihu Evropy, by jejich útoky na vegetaci znamenaly katastrofu, jejímž následkem by byl hladomor. Tak, jak budou docházet zdroje pitné vody, se národy žijící okolo velkých řek musí zákonitě dostat do sporů. Ty kvůli aktivitám národů na vyšších částech toků budou muset zákonitě přerůst do stavů, kdy vypuknou války o zdroje pitné vody. Odborníci tipují, že takovýmto potenciálním místem a zdrojem konfliktů budou řeky Indus, Ganga, Eufrat a Jordán. Samozřejmě, že se takovémuto vývoji lidstva dá zabránit. Existují projekty jak pomocí chemikálií vytvářet déšť, odsolovat mořskou vodu nebo zásobovat celou Afriku vodou z podzemních zdrojů. Bohužel jsou tyto technologie příliš drahé, a tak lidstvu nezbývá než začít s vodou šetřit.
Foto: TV Prima
