Andrea by chtěla splnit sen svojí mamince Jeleně. Přála by si, aby měla její maminka konečně domov, ze kterého ji nikdo nevystěhuje. Maminka přitom vůbec netuší, že se zúčastní proměny v pořadu Jak se staví sen. Dozví se to až na poslední chvíli. A na co se vrhnou naši designéři? Premiéru dalšího dílu nové série »Jak se staví sen – extra« uvidíte v pondělí 12. února ve 21.30 hodin na Primě.
Andrea studuje posledním rokem na České zemědělské univerzitě a v červnu se stala majitelkou malého bytu. Přepsal ho na ni dědeček – otec maminky. Sám se přestěhoval k babičce, se kterou se před lety rozvedl. Babička je totiž nemocná, rodina se o ni stará a dědeček hlídá, aby se babičce nic nestalo. Andrea v bytě bydlí se svojí maminkou. A konečně po letech bydlí ve svém. V minulosti bydlely hlavně po podnájmech, u maminčiných partnerů a kdysi také u babičky. Andrey rodiče jsou rozvedení. Na svého otce Andrea nevzpomíná v dobrém. Otec totiž pil, a když se s ním maminka rozvedla, bral Andreu jako prostředek k získání financí, tahal ji po soudech, a když nedosáhl svého, zavolal jí a řekl, že žádnou dceru nemá a nikdy neměl. Rodina bydlela společně v pronajatém rodinném domě. Když se maminka rozhodla od exmanžela odejít, všechny její věci, včetně Andrejčiných hraček a fotografií, vystěhoval a zřejmě vyhodil.
Andreu pak vychovávala jen maminka. A neměly lehký život. Maminka měla tři práce, aby je uživila. Andrejku na základní škole šikanovali právě kvůli chudobě. Nenosila sice značkové oblečení, ale díky maminčiným brigádám mohla jezdit na školy v přírodě. V tomto období bývala hodně citlivá, nevěřila si, trápila se. I proto se maminka snažila ze všech sil, aby dopřála Andrejce alespoň část toho, co měly ostatní děti. A za to by jí Andrea chtěla poděkovat. Chtěla by pro sebe a maminku důstojné bydlení. Maminka je navíc po operaci páteře a kolene. Má částečný důchod a práci se svým zdravotním stavem hledá jen těžko. Andrea si přivydělává. Brigádně uklízí v kadeřnictví. A do toho studuje. Nedílnou součástí Andreina i maminčina života jsou dvě fenky belgického ovčáka. První fenku Bacardi dostala Andrea za maturitu. K té druhé přišla nedopatřením – na čas se jí ujala, fenka se na ni upnula, a když pak její majitel zemřel, nemohla fenku Cookie nechat na holičkách. Díky fenkám se Andrea změnila. Začala být komunikativní a začala si víc věřit a radovat se. Stejně tak pejskové rozzářili život mamince. Cvičit s nimi chodí nejen Andrea, ale i maminka. Na dovolené už nebyly dlouho. Jezdí ale na psí tábory a tam si užívají. Na pár metrech čtverečních, v jedné místnosti a na jedné posteli tak bydlí všichni – maminka, Andrea a dvě feny.
Garsonka v pražském paneláku je ve špatném stavu. Zařízení je staré. Jedna místnost slouží jako kuchyň, obývák, ložnice, studovna a pelech pro dva psy. Navíc má děda v bytě sklad různých věcí. Kuchyň je spíš skříňka na nádobí s dřezem. Holky si vaří v mikrovlnce, protože vařit na malé plotýnce se ani moc nedá. Andrea téměř každý den volá mamince, aby jí přečetla nabídku ve školní jídelně. Jídlo pak nakoupí i pro ni do krabiček. Kdyby měly kuchyň, rády by si vařily. Nová kuchyň s pořádnou plotnou a myčkou by byla dárkem hlavně pro maminku, která by měla důvod zase začít vařit. Výsledkem proměny by měl být moderní multifunkční prostor. Spaní by mělo být pohodlné pro maminčina nemocná záda, pro Andreu i pro obě fenky. Koupelna je umakartová s malou vanou. Andrea by ocenila sprchový kout. Protože s fenkami spí v jedné posteli, musí je každý večer pořádně umýt, a to je ve vaně hodně obtížné. V bytě není ani pračka, takže holky jezdí prát a sušit prádlo k dědečkovi. Vozí ho přes celou Prahu.
Andrea by si přála moderní multifunkční prostor. Funkční kuchyň, koupelnu a pohodlnou postel pro sebe, ale hlavně pro maminku. Netrvají na ničem, kromě spaní na matraci (ne na gauči – kvůli zádům). Jako překvapení budeme proměňovat celý byt, a to včetně koupelny. V »dědově« kumbále vznikne plnohodnotná funkční kuchyň. S myčkou, troubou, varnou deskou a lednicí. Kuchyň bude v šedé barvě s betonovou pracovní deskou. V chodbě budou velké šatní skříně, čímž se vyřeší ukládání věcí. Podlahu čeká betonová stěrka. Spaní se pokusí vyřešit designéři tak, že nechají u truhláře vyrobit pódium na míru. Pod matracemi budou v pódiu vyklápěcí dveře, a tím pádem další úložný prostor. V místnosti bude i místo na jídelní stolek a křesílko. Nezapomeneme ani na fenky. Ve stejné úrovni jako pódium bude i místo na pelech pro psy. Tak to jsou plány, ale podaří se vše stihnout v šibeničním čase?
A jak se na proměnu dívají designéři Andrea Hylmarová a Marek Povolný?
Hodnocení designérů: Okamžitě bylo jasné, co provedeme s koupelnou a toaletou. Čím déle jsme chodili po bytě, tím více začínalo být i jasné, že chceme vyčistit komoru a přesunout do ní kuchyň. Takže nápady se zrodily přímo na místě. Hlavních problémů bylo několik. Absence funkční kuchyně, nemožnost praní prádla, špatné podmínky pro spaní, hygienu, nedostatečné osvětlení. Největší výzvou byl jednoznačně přesun kuchyně do komory a dotažení vedení kanalizace, vody a elektrických rozvodů do těchto míst. Vše se řešilo pomocí jádrového vrtání do panelů a vedení médií pod stropem suterénu. Jsme moc rádi za nové zónování bytu – dá se oddělit spaní od zbytku bytu (a to není jednoduchý úkol v garsonce). Baví nás i barevné řešení a užití epoxidových stěrek na podlaze i na stěnách koupelny.
Styl proměny je jednoznačně současný, moderní. Tento výrazově jednoduchý až minimalistický styl nám umožnil byt »nezaplácat«. A to je u takto malého jednoprostorového bytu velmi důležité. Barevně se byt nese v bílých a šedých tónech s černými doplňky. Důležité pro pocit z většího prostoru bylo použití bezesparých podlah – v našem případě epoxidové stěrky. Tato stěrka se nachází i v koupelně na místo klasického keramického obkladu. Stávající nábytek jsme všechen odstranili a nahradili truhlářskými konstrukcemi na míru, které umožňují lépe využít stísněný prostor.
Těšte se na další proměnu nové série – bude zábavná, dojemná a plná praktických rad.
V dalším dílu se těšte na přestavbu bytu 3+1 pro obětavou babičku.
Foto: TV Prima
